Madona

Černá madona montserratská v Barceloně

Madona je původně označení pro Pannu Marii obecně (italsky Madonna má paní; srov. francouzsky Notre Dame a anglicky Our Lady naše paní a německy Unsere Liebe Frau, česky také někdy jako naše milá paní), v umění pak pro sochu nebo obraz zobrazující Pannu Marii, v užším slova smyslu pouze Pannu Marii s Ježíškem. Je jedním z nejčastějších vyobrazení křesťanského výtvarného umění, zvláště katolického (sochy, obrazy, iluminace rukopisů) a pravoslavného (pouze obrazy - ikony).

Termíny a pravopis

V katolickém prostředí v češtině převládá termín Panna Maria, v méně užívané počeštěné verzi či v textech ovlivněných necírkevním prostředím s koncovkou Marie, v označení uměleckých děl a v teorii umění se užívá počeštěný italský výraz Madona. Pro označení Panny Marie jako osoby se slovo Madona používá s velkým počátečním písmenem, v obecném označení výtvarného ztvárnění madona s malým počátečním písmenem.

V řeckokatolickém a pravoslavném prostředí se zásadně užívají termíny Bohorodička nebo Matka Boží (z řeckého Theotókos, rusky Bogomátěr).

Na rozdíl od některých germánských (angličtina, němčina), románských (italština, francouzština) a i některých slovanských (polština) jazyků, které zachovávají původní italský pravopis se dvěma n (Madonna) se v češtině píše madona ve významu "výtvarné znázornění Matky Boží" s jedním n (na rozdíl od zpěvačky Madonny).

Typy zobrazení

Zobrazení Panny Marie se dělí trojím způsobem:

1) Odborná umělecko-historická literatura je dělí podle postoje či pozice Mariina, eventuálně Kristova těla a jejich vzájemného vztahu. Nazývají se řeckou terminologií (např. Hodegetría, Galaktotrofusa, Galaktofylussa...).

2) Historická a hagiografická literatura je dělí nejčastěji podle místa původu uctívaných madon.

3) Obecně vžité je rovněž rozdělení podle epizod z Mariina života, prožívání či vlastnosti[1]

  • Narození a dětství Kristovo
    • Immaculata (latinsky Neposkvrněná) – podle tridentského dogmatu: vznáší se, s dvanácti hvězdami kolem hlavy, šlape na hada/draka obtáčejícího zemskou sféru, který symbolizuje ďábla, nad nímž Maria vítězí – odkaz na Zjevení sv. Jana, 12. kap.)
    • Maria Loretánská – na střeše svého domku z Nazareta, přenášeného anděly do Loreta
    • Mater amabilis – Matka milující, s tváří u tváře Ježíškovy
    • Maria lactans, Virgo lactans – Maria kojící (francouzská, italská, v Česku vzácněji: konopišťská, provodovská nebo višňovská)
    • Infantia Christi – Kristovo dětství, Panna Maria učí Ježíška chodit
  • Smrt Krista a Nanebevzetí
    • Pieta – s tělem Krista po jeho snětí z kříže
    • Panna Maria Bolestná – zobrazena plačící, s jedním mečem v srdci, truchlí pod křížem
    • Panna Maria Sedmibolestná – zobrazena se sedmi meči v srdci, upomíná na jejích sedm ran
    • Assumpta (latinsky Nanebevzatá) – zobrazena stojící na půlměsíci (často v období gotiky) nebo na oblaku nadnášená či nesená anděly během svého Nanebevzetí
  • Ostatní
    • Regina Coeli – Královna nebes – sedící na trůnu, s korunou na hlavě a se žezlem v ruce
    • Mater Sapientiae – Matka Moudrosti, sedící na trůnu se lvy – symboly její moudrosti, (varianta předchozí madony)
    • Hortus Marianus – Panna Maria sedící na trávníku v uzavřené (ohrazené) zahradě, například Vyšehradská
    • Madona se lvy a draky symbolizovala ve středověku vítězství Krista, přeneseně Panny Marie, nad ďáblem. Odkazovaly na žalm 91,13: „po šelmě a zmiji budeš kráčet, pošlapeš lvíče a draka“.[2]

Zvláštnosti

Typy madon nazvané podle míst (výběr)

Sochy madon (polychromované) jsou typické pro gotické umění po celé Evropě (v Českých zemích např. Mistr vyšebrodského oltáře a mnoho jiných). Podle míst, kde býval obraz či socha umístěna, získává madona přídomek. Někdy dalo takové zobrazení vzniknout vlastnímu typu výtvarného zobrazení Panny Marie (viz seznam níže).[3]

Madony korunované

Madony korunované - assumpty (Nanebevzaté)

  • bozkovská ("Královna hor")
  • hostýnská
  • hradčanská
  • šternberská

Madony nekorunované

Madona z Bošilce

Madony milostné

Madony milostné Čechy
Madony milostné Morava a Slezsko
Madony milostné v Evropě
Madony milostné mimo Evropu
  • Panna Maria Guadalupská (Mexiko)
  • Panna Maria z Aparecidy (Brazílie)
  • Panna Maria Sinajská - (Sinaj, Izrael)

Reference

  1. SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 116. 
  2. HLOBIL, Ivo; HRBÁČOVÁ, Jana. Gotické Madony na lvu. Olomouc: Herausgeber – Muzeum umění Olomouc, 2014. 143 s. ISBN 978-80-87149-74-4. S. 34. 
  3. SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 213–226. 
  4. Panna Maria Rudolfovská | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  5. Rudolfov - socha Madony. katolicka-kultura.sweb.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • ČERNÝ, Jiří: Kult milostných mariánských obrazů ve výtvarném umění. Nástin nejčastěji zobrazovaných ikonografických typů na jižní Moravě, in O křesťanské výtvarné kultuře (sborník ze seminářů). Biskupství brněnské, 2006, s. 79-93.
  • ROYT, Jan: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999.
  • SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 295. 
  • ŠTAJNOCHR, Vítězslav: Panna Maria divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánské ikonografii, mariánská poutní místa, Uherské Hradiště 2000,

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Barcelona Cathedral Interior - Chapel of Our Lady of Montserrat.jpg
Autor: Didier Descouens, Licence: CC BY-SA 4.0
The Cathedral of the Holy Cross and Saint Eulalia in Barcelona. Chapels of the Virgin of Montserrat. Altarpiece has an alabaster stature of 1945, replica of the Moreneta, installed before a pictorial work of the year 1940.