Madona z Března u Chomutova

Madona z Března u Chomutova (kolem 1450) je pozdně gotická socha představující první a nejvýznamnější příklad tzv. třískovitého slohu v Čechách. Od roku 1999 je vystavena ve stálé expozici Oblastního muzea v Chomutově.

Původ sochy

Madona nejspíše pochází ze skříně středověkého oltářního retáblu gotického farního kostela sv. Petra a Pavla v Březně, zmiňovaného poprvé roku 1369. Podle legendy z 19. století ji mezi lety 1632-1637 nalezl s krvavými znameními farář Jakob Meyer v jámě, kam ji roku 1421 vhodili husité při dobývání obce a vyplenění kostela. Socha však vznikla až po skončení husitských válek a legenda je nepravdivá.

V Březně u Chomutova je socha doložena od roku 1655, kdy se nacházela ve hřbitovní (tzv. horní nebo velké) kapli Bolestné Panny Marie. Odtud byla přenesena do nového barokního kostela sv. Petra a Pavla v Březně, postaveného v letech 1740-1763. V době baroka se socha těšila velké úctě a od roku 1669 jsou zmiňovány každoroční poutě k Madoně, které přetrvaly až do 20. století. Z roku 1686 pochází závěsný obraz zobrazující sochu Madony z Března v ambitu františkánského kláštera v Hájku u Červeného Újezdu.^[1]

Popis

Socha z lipového dřeva, výška 118 cm, šířka 48,5 cm, hloubka 24,5 cm, na zadní straně vyhloubená, s nepůvodní polychromií. Socha nebyla restaurována.

Milostná Madona z Března je zobrazena jako korunovaná Panna Marie, držící v pravé ruce královské jablko. Ježíšek, posazený ne její levé ruce, rovněž drží v levé ruce jablko a pravou na něj ukazuje. Oba atributy jsou symbolem vykoupení prvotního hříchu a představují Marii jako druhou Evu a Ježíška jako Adama. Marie má oválnou tvář s klenutým čelem, výrazné mandlovité oči, silný nos, plná smyslná ústa, silnou bradu a dlouhý krk. Rovné vlasy lemuje zplihlá rouška a spíná vysoká koruna.^[2]

Socha Panny Marie vyrůstá ze širokého oválného podstavce a objem její štíhlé postavy je rozveden do šířky nařasením pláště. Prohnutí těla je pouze naznačeno nakloněním hlavy směrem k dítěti a předsunutím pravé volné nohy. Spodní přepásaný šat je zřasen vertikálně a dekolt na prsou je zvýrazněn zlacením. Plášť je veden z pravého ramene a před tělem ohrnut na rub a nařasen. Pod prověšením na přední straně jsou tři zalamované mísovité záhyby s ostrými hranami, s hlubokým vrypem v horním záhybu. Zbytek pláště je zřasen vertikálně a nad podstavcem vícekrát zalomen. Vertikální trubkovité záhyby pod pravým loktem jsou tvrdě zalamované a pod levou rukou v dolní části přecházejí ve zplihlý kaskádovitý závěs.

Slohové zařazení

Albert Kutal uvádí Madonu z Března jako typický příklad odklonu od idealizované a dynamické formy krásného slohu směrem k znehybnění kompaktního jádra sochy a jeho srůstání s drapérií, která je členěna jen na povrchu krátkými lámavými liniemi.^[3] S Madonou z Března se poprvé v české gotické plastice objevuje styl označený Josefem Opitzem jako "lámaný" nebo "třískovitý" (Knitterstil), ^[4] původem z Horního Bavorska, s počátky v dílně tzv. Mistra Madony ze Seonu. K nejvýraznějším příkladům tohoto slohu patří Madony z Inzersdorfu a Ranoldsbergu z doby kolem roku 1430. Tato obecnější stylová proměna měla v severozápadních Čechách svůj vlastní vývoj.

Nový styl se týká pojednání drapérie, jinak sochy v typice tváří stále navazují na "kočičí" typ krásných madon. Kromě tendence k rozvinutí objemu do šířky se někdy projevuje i opačná tendence k větší štíhlosti a v důrazu na propracování pohybu a prohnutí, které lépe respektují přirozenou organiku těla. Na Madonu z Března navazuje mladší Madona z Boče, která celou skupinu obohacuje novým typem Mariiny tváře i větším prohnutím zad a předsazením volné nohy při zachování plného tělesného objemu. Michaela Ottová Madonu z Března zařadila jako nejvýznamnější představitelku tohoto slohu do širšího souboru děl z dílny hypotetického Mistra Madony z Března. V jeho dílně, která sídlila v Chomutově nebo v Kadani, podle ní vznikly i Assumpty z Račic a Bystřice a Assumpta prof. Müllera.^[2]

Příbuzná díla

• Madona z Boče (roku 1991 odcizená, později nalezena a vrácena do Oblastního muzea v Chomutově, od roku 1997 nezvěstná)^[5]
• Pieta z Flájí (50.-30. léta 15. stol.)^[6]
• Assumpta z Račic (kolem 1440)^[7]
• Assumpta z Bystřice u Kadaně (30.-40. léta 15. stol.)^[8]
• Assumpta profesora Müllera (nezvěstná)^[9]
• Světice z Vysoké u Chomutova (nezvěstné)^[10]
• Madona z Inzersdorfu
• Madona z Ranoldsbergu

• 
  Asumpta z Račic (30. léta 15. stol.)
• 
  Inzersdorf Kremstal Marienkirche Madonna Meister von Seeon, 1430
• 
  Mariä Himmelfahrt (Ranoldsberg), 1435

Reference

Literatura

• Renáta Gubíková, Madona z Března, in: Jan Klípa, Michaela Ottová (eds.) Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí, 790 s., Národní galerie v Praze 2015, ISBN 9788070355831, s. 472
• Helena Dáňová, Renáta Gubíková (eds.), Všemu světu na útěchu. Sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590, 351 s., Oblastní muzeum Chomutov 2014, ISBN 978-80-87898-07-9
• Michaela Ottová, Sochařství 15. století v severních a severozápadních Čechách, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta užitého umění a designu, Ústí nad Labem 2004
• Eva Šamšulová, Díla gotických mistrů. Katalog sbírky gotických plastik a deskových obrazů Okresního muzea v Chomutově, Chomutov 1999a
• Eva Šamšulová, Sbírka gotických plastik a deskových obrazů chomutovského muzea, in: Michaela Neudertová, Petr Hrubý (eds.), Gotické sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Sborník z kolokvia u příležitosti výstavy Josefa Opitze, s. 77-98, Ústí nad Labem 1999b
• Eva Šamšulová, Vznik a vývoj gotické sbírky chomutovského muzea, Památky, příroda, život 19, č. 3, Chomutov 1987a
• Eva Šamšulová, Soubor gotických plastik a deskových obrazů v Okresním muzeu Chomutov, seminární práce, PGS památková péče, Praha 1987b
• Albert Kutal, České umění gotické, SVU Mánes a Sfinx Praha 1949
• Josef Opitz, Studie k pohusitské plastice v Čechách, Umění VIII, Praha 1935, s. 252-256
• Josef Opitz, Gotische Malerei und Plastik Nordwestböhmen, Katalog der Ausstellung in Brüx – Komotau (kat. výst.), Brux 1928

Externí odkazy

• Oblastní muzeum v Chomutově: sbírkové fondy
• Madona z Inzersdorfu (1430) od Mistra Madony ze Seeonu