Madsen (kulomet)

Madsen Let Maskingevær
Lehký kulomet Madsen se zásobníky
Lehký kulomet Madsen se zásobníky
Typlehký kulomet
Místo původuDánskoDánsko Dánsko
Historie služby
Ve služběcelkem 36 zemí[1]
Používána1902-dodnes
Válkyrusko-japonská válka, válka o Chaco, první světová válka, druhá světová válka a další
Historie výroby
KonstruktérVilhelm Herman Oluf Madsen
Navrženo1896
VýrobceDansk Industri Syndikat A/S
Základní údaje
Hmotnost9 kg
Délka1145 mm
Délka hlavně585 mm
Typ náboje7 × 57 mm Mauser
6,5 × 55 mm Mauser
7,92 × 57mm Mauser
7,65 × 53 mm Mauser
7,62 × 54 mm R
7,62 × 51 mm NATO
.303 British
Kadence450 ran/min
Účinný dostřelpřes 1000 m
Zásobování municíodnímatelný zásobník shora na 25, 30 nebo 40 nábojů
nábojový pás

Lehký kulomet Madsen (dánsky: Madsen Let Maskingevær) je pěchotní zbraň dánské provenience navržená roku 1896 a vyráběná od roku 1903 firmou Dansk Industri Syndikat. Ve své době době se jednalo o nejrozšířenější zbraň tohoto typu a společně např. s pistolí Colt M1911 nebo puškou Lee-Enfield, navrženou o rok dříve, patří i mezi nejdéle sloužící zbraně v dějinách. I když byl kulomet z většiny armád v průběhu sedmdesátých let 20. století vyřazen, ještě v roce 2009 jej používali (spolu s puškou M4) příslušníci speciálních sil brazilské policie BOPE.[2]

Technické řešení

Operační cyklus kulometu Madsen

Kulomet Madsen vznikl ze samonabíjecí pušky systému Martini, se zákluzem řízeným závěrem, který se vyklápěl pomocí přepínací desky nahoru a dolů. Zbraň postrádala horizontálně pohyblivý závěr nebo závorník a proto se náboje zasouvaly nabijákem a vystřelené nábojnice se vytahovaly pomocí zvláštního mechanismu, který stejně jako nabiják využíval energie zákluzu závěru. Hlaveň je žebrovaná kvůli lepšímu chlazení a upevněná k pouzdru závěru.[3]

Zásobník kulometu nemá vývodky, které přidržují náboj v zásobníku. Místo toho je tu pružina nacházející se na boku zásobníku a zasahující do jeho ústí. Zásobník je v rámci zbraně umístěn tak, že na rozdíl od pozdějších modelů kulometů nebylo třeba posouvat mířidla.

Zbraň má obvykle dřevěnou pažbu bez pistolové rukojeti a dvojnožku. Lze ji ale upevnit i na větší trojnožku či jiné druhy lafet.[4]

Historie

Před první světovou válkou

Zbraň byla pojmenována po Vilhelmu Hermanu Olufu Madsenovi, tehdejšímu dánskému ministru války, který podporoval domácí zbrojní průmysl. Prvního nasazení na bitevním poli se dočkala ve službách carského Ruska v rusko-japonské válce, které zakoupilo 1250 těchto kulometů v ráži 7,62 × 54 mm R. Na svém místě se osvědčily, ale Rusům ve válce, která nesla jak znaky přímého vojenského střetnutí s bodáky na otevřeném poli, tak poziční zákopové války příliš nesvědčil koncept lehkého kulometu. Rusové chtěli spíše zbraň přesnější a s větší palebnou silou, byť i méně skladnou jako byly například kulomety Maxim. K licenční výrobě těchto lehkých kulometů v Rusku byla ve později ve městě Kovrov u Vladimiru postavena továrna, ale následkem revoluce se v ní Madseny nikdy nevyráběly.

V době před první světovou válkou testovaly tuto zbraň armády většiny evropských mocností, ale i když se jim kulomet osvědčil jak na cvičišti, tak na bojišti, daly země jako Francie a Velká Británie nakonec přednost svým vlastním zbraním. Velká Británie místo původního plánu na licenční výrobu Madsenu vyráběla kulomety Lewis a do výzbroje francouzské armády se dostal konceptuálně podobný, ale nepříliš spolehlivý lehký kulomet CSRG Mle15 ("Chauchat").

První světová válka a meziválečná léta

Související informace naleznete také v článcích Válka o Chaco a Ruská občanská válka.

Roku 1914 odkoupilo dodávku zbraní ráže 7,92 mm Německo, kde kulomet sloužil v rukou jednotek horských myslivců a později úderných oddílů v zákopové válce. Používal se také jako letecký kulomet a výzbroj pozorovacích balonů. Kulomet Madsen byl také jednou ze zbraní, které se ocitly v rukou československých legií v Rusku během občanské války.

Roku 1923 byl kulomet Madsen úspěšně odzkoušen Československou armádou, která jej zakoupila v letech 1922 a 23 v ráži 7.92 mm. Později byl nahrazen kulometem 7.92 mm LK vz. 26.[4] Ve 20. a 30. letech 20. století se tento kulomet ve velkém vyvážel do latinskoamerické Paraguaye, kde sloužil během války o Gran Chaco. Čtyři sta jich Paraguay zakoupila ještě před válkou a během války obdržela ještě několik dodávek těchto zbraní. Kulomet Madsen ale sloužil i na druhé straně fronty v rukou vojáků Bolívie, která jej zakoupila ve stejné ráži (7,92 mm) jako Paraguay. Argentinská armáda, která střežila svoji neutralitu na hranici s těmito dvěma zeměmi jimi byla vybavena také. Argentinci ji použili během zásahu proti indiánskému kmenu Maká, který se vzbouřil pod vedením vojenských zběhů roku 1933. Kulomet zakoupila také Brazílie jako zbraň pro své tanky CV-35, jež odkoupila od Itálie. Ke stejnému účelu jej v počtu 24 kusů v ráži .303 využíval Irský svobodný stát, a to na tancích Landsverk L-60 a obrněných vozidlech Landsverk L-180 , Leyland a Dodge. Nahrazeny byly až v 50. letech kulometem M1919 Browning.

Druhá světová válka

Související informace naleznete také v článcích Operace Weserübung a Boje v jihovýchodní Asii.

v Druhé světové válce ji používali převážně partyzáni, mocnosti používali kulomet modernější verze.

Uživatelé

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madsen machine gun na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Bolivia.svg

Bolivijská vlajka

Flag of Bolivia*
country Template:I18n/Republic of Bolivia
used by Bolivia
from 1851
until Present
created by Government of Bolivia
format 15:22
shape rectangular
colours červená, žlutá, zelená

flag has 3 horizontal stripes

other characteristics A horizontal tricolor of red, yellow and green.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Hungary (1915-1918, 1919-1946; 3-2 aspect ratio).svg
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Flag of Italy (1861-1946) crowned.svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Madsen Machine-Gun-Sectioned.jpg
Machinegun Maxim drawing 1905
Madsen machine gun with magazine.jpg
Autor: Manxruler, Licence: CC BY-SA 3.0
Madsen machine gun with spare magazine on display at the armoury museum in the Archbishop's Palace in Trondheim, Norway.