Magadan
Magadan Магадан | |
---|---|
![]() Magadan z okolních návrší | |
Poloha | |
Souřadnice | 59°34′ s. š., 150°48′ v. d. |
Nadmořská výška | 70[1] m n. m. |
Časové pásmo | UTC+11[2] |
Stát | ![]() |
Federální okruh | Dálněvýchodní |
Oblast | Magadanská |
![]() Magadanská oblast na mapě Ruska | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 295 km² |
Počet obyvatel | 89 193 (2024)[3] |
Hustota zalidnění | 302,3 obyv./km² |
Etnické složení | Rusové 84,1 % Ukrajinci 6,5 % Eveni 1,7 % Tataři 0,8 % Bělorusové 0,8 % |
Správa | |
Starosta | Jurij Fjodorovič Grišan (od 2015) |
Vznik | 1929 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+7) 4132 |
PSČ | 685000 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Magadan (rusky Магада́н) je přístavní město na ruském Dálném východě, na pobřeží Ochotského moře v Kolymském pohoří. Město je centrem Magadanské oblasti. Žije zde přibližně 89 tisíc[3] obyvatel. V Magadanu je subarktické klima, v lednu padají teploty k -40 °C, v červenci se pohybují okolo 12–16 °C. Průměrná roční teplota činí -3 °C. V okolí se vyskytují tajgy a tundry.
Historie
Na začátku 20. století, v souvislosti s hledáním nových míst pro těžbu drahých kovů, vzrostl zájem ruské vládu o Čukotku a pobřeží Ochotského moře. Do této oblasti byly vysílány různé expedice, ale nepodařilo se jim najít očekávané zlato. První zlato zde našel v roce 1915 až osamělý zlatokop Tatar Safi Šafigulin, který dezertoval z ruské armády.[4] V roce 1925 určila expedice Sergeje Vladimiroviče Obručeva příznivé geologické podmínky pro výskyt zlata. O dva roky později, v roce 1928, zahájila První kolymská expedice pod vedením Jurije Alexandroviče BIlibina podrobné zkoumání Kolymy. Nagajevova zátoka byla doporučena jako vhodné místo pro výstavbu přístavu a výchozí bod pro stavbu silnice. Dne 22. června 1929 byla zahájena výstavba obytných domů, školy, veterinární stanice, nemocnice a internátu - tím byla založena osada Magadan.
Od 30. do 50. let zde sídlila instituce Dalstroj, která organizovala těžbu nerostů (především zlata) na ruském Dálném východě; k práci byli využíváni vězni z gulagů, kterých zde Dalstroj vystavěl přibližně 80.
Demografie
Rok | Populace | Změna |
---|---|---|
1939 | 27 000 | - |
1972 | 102 000 | ![]() |
1989 | 151 600 | ![]() |
2004 | 99 800 | ![]() |
2006 | 107 500 | ![]() |
2008 | 114 800 | ![]() |
2010 | 95 925 | ![]() |
2022 | 91 432 | ![]() |
2024 | 89 193 | ![]() |
Infrastruktura a doprava
Ve městě se vyrábí důlní zařízení, nacházejí se zde podniky na zpracování ryb, strojírenské a kovodělné závody. Ve městě funguje přístav a letiště „Sokol“, železnice sem nevede. Silnice „Kolyma“, zbudovaná také převážně vězni, spojuje Magadan s 1826 km vzdáleným Jakutskem.
Kultura a věda
Nachází se zde Institut biologických problémů severu DVO Ruské akademie věd, Severní mezinárodní univerzita, 28 obecných škol, 11 knihoven a několik muzeí.
Slavní rodáci
- Vadim Kozin (1903–1994) – ruský tenor
- Nikolaj Getman (1917–2004) – ukrajinský malíř
- Pavel Vinogradov (* 1953) – ruský kosmonaut
- Jelena Vjalbeová (* 1968) – ruská běžkyně na lyžích
- Dimitrij Ipatov (* 1984) – ruský skokan na lyžích
- Saša Lussová (* 1992) – ruská herečka a modelka
Partnerská města
Anchorage, Spojené státy americké (1991)
Tchung-chua, Čína (1992)
Jelgava, Lotyšsko (2006)
Zlatica, Bulharsko (2012)
Šuang-ja-šan, Čína (2013)
Baranavičy, Bělorusko (2018)
Homel, Bělorusko (2024)[5]

Odkazy
Reference
- ↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky)
- ↑ a b Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2024 года. Dostupné online.
- ↑ USTIJEV, Jevgenij Konstantinovič. U pramenů Zlaté řeky. 1. vyd. Praha: Orbis, 1976. 262 s. Kapitola Boriskova šachta, s. 24.
- ↑ Гомель и Магадан подписали соглашение о побратимских отношениях. belta.by [online]. 2024-09-19 [cit. 2024-11-02]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Magadan na Wikimedia Commons
- (rusky) Stranky oblasti Magadan Archivováno 25. 10. 2011 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Green arrow icon pointing up
Flag of Magadan Oblast.
Coat of arms Magadan oblast
Autor: Johannes Rohr, Licence: CC BY-SA 3.0
Magadan seen from Staritski peninsula
Autor: Stasyan117, Licence: CC BY-SA 4.0
Магаданская область на карте России
Autor: Nzeemin, Licence: CC BY-SA 2.0
Административная карта Магаданской области.
- Проекция: Коническая равнопромежуточная проекция, параметры проекции подобраны под File:Magadan obl outline.png
- Параметры проекции для GMT: -Jd152.904/62.65/46.29104472/62.638300402/2.269 -R145.35/58.61/164.2/66.13r
- Инструменты: GMT, Inkscape
Autor: Johannes Rohr, Licence: CC BY-SA 3.0
Lenin Street, the main road in Magadan