Magdaléna Rybáriková

Magdaléna Rybáriková
Magdaléna Rybáriková ve Wimbledonu 2016
Magdaléna Rybáriková ve Wimbledonu 2016
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Datum narození4. října 1988 (35 let)
Místo narozeníPiešťany, Československo[1]
BydlištěBratislava, Slovensko[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost65 kg[1]
Profesionál od2005
Ukončení kariéry2020
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek4 171 442 USD
Dvouhra
Poměr zápasů426–307
Tituly4 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění17. místo (5. března 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2018)
French Open3. kolo (2018)
Wimbledonsemifinále (2017)
US Open3. kolo (2008, 2009, 2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů65–71
Tituly1 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění50. místo (6. června 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2011)
French Open3. kolo (2014)
Wimbledonsemifinále (2014)
US Open3. kolo (2010)
Týmové soutěže
Fed Cupsemifinále (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20180305a5. března 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magdaléna Rybáriková (* 4. října 1988 Piešťany) je bývalá[2] slovenská profesionální tenistka a první semifinalistka v ženské dvouhře Wimbledonu ze Slovenska. Ve své kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři singlové a jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2018 na 17. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2011 na 50. místě. Trénoval ji Peter Huber. Fyzickou přípravu měl na starosti Kristián Cupák.[1]

V juniorské kategorii odešla jako poražená finalistka z Wimbledonu 2006 po prohře s Dánkou Caroline Wozniackou.

Ve slovenském fedcupovém týmu debutovala v roce 2005 baráží 2. světové skupiny proti Thajsku v kampusu Bangkocké univerzity, v níž prohrála dvouhru s Tamarine Tanasugarnovou a v páru s Cibulkovou také čtyřhru. Thajky zvítězily 4:1 na zápasy. Účastnila se ročníků 2005–2018, sezóny 2016 a 2017 neodehrála. V soutěži nastoupila k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 8–7 ve dvouhře a 7–4 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v srpnu 2004, když na turnaji v Temešváru s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve čtvrtfinále podlehla Rusce Jevgeniji Savranské.[3] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v dubnu 2005 na káhirském turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Němku Sarah Raabovou ve dvou setech.[3]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na portorožském Slovenia Open 2005. Ve druhém kole kvalifikace premiérového ročníku turnaje podlehla lucemburské tenistce Claudine Schaulové. Hlavní soutěž si poprvé zahrála na pražském ECM Prague Open 2006, kde obdržela divokou kartu od organizátorů. V úvodním kole porazila druhou nasazenou Lucii Šafářovou. Po vítězství nad Venezuelankou Milagros Sequerovou skončila ve čtvrtfinále na raketě čínské tenistky Pcheng Šuaj. Následně prošla kvalifikací Istanbul Cupu 2006, v níž vyřadila Çağlu Büyükakçayovou, Agnieszku Radwańskou a Saru Erraniovou, aby na úvod hlavní soutěže vypadla s Američankou Mashonou Washingtonovou.[1][3]

Během French Open 2018

Do první světové stovky žebříčku WTA se premiérově posunula 4. srpna 2008, když postoupila ze 102. na 100. místo. Do elitní padesátky pak pronikla 19. ledna 2009 díky posunu z 57. na 50. příčku. Sezónu 2013 zakončila na 38. pozici, ačkoli se během roku potýkala s poraněním zad a odhlášením z několika turnajů.[1]

Na lednovém Moorilla Hobart International 2009 ve čtvrtfinále vyřadila nejvýše nasazenou Flavií Pennettaovou, což znamenalo první výhru nad hráčkou z elitní patnáctky žebříčku WTA. Druhé takové vítězství dosáhla mezi poslední osmičkou tenistek na thajském Pattaya Women's Open 2009, kde zdolala Dánku Caroline Wozniackou. V semifinále ji stopku vystavila Mirzaová.[1][3]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na travnatém AEGON Classic 2009 v Birminghamu, kde startovala jako turnajová třináctka. Po semifinálové výhře nad Indkou Sanií Mirzaovou zvládla i závěrečný duel proti čtvrté nasazené Číňance Li Na a připsala si debutovou trofej na tomto okruhu.[5] Na Australian Open 2013 nevyužila v úvodní fázi grandslamu tři mečboly proti Španělce Garbiñe Muguruzaové a odešla poražena 12–14 z rozhodující sady. Dvakrát ovládla washingtonský Citi Open na amerických betonech v rámci letní US Open Series, když nejdříve ve finále ročníku 2012 zdolala Rusku Anastasiji Pavljučenkovovou a v sezóně 2013 si poradila s Andreou Petkovicovou. Jako poražená finalistka odešla z Connecticut Open 2014 v New Havenu, když nestačila na Petru Kvitovou.[6] Češka jí tak oplatila finálovou porážku z turnaje okruhu ITF s dotací sto tisíc dolarů, Sparta Prague Open 2011.[1][3]

Debut v kvalifikaci nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve Wimbledonu 2007, kde ji přehrála Monica Niculescuová. Do hlavní soutěže se poprvé probojovala po zvládnuté kvalifikaci na French Open 2008. V prvním kole singlové soutěže zdolala Chorvatku Karolinu Špremovou, aby ji poté uhrála jediný game na ruskou hráčku Dinaru Safinovou. Po boku Andrey Petkovicové postoupily do semifinále ženské čtyřhry ve Wimbledonu 2014, kde je zastavila čtrnáctá nasazená dvojice Tímea Babosová a Kristina Mladenovicová.[1][3]

2017: První slovenská semifinalistka ve Wimbledonu

Ve Wimbledonu 2017 postoupila poprvé do semifinále grandslamové dvouhry

Brány třetího kola grandslamové dvouhry premiérově překročila ve Wimbledonu 2017, když na její raketě postupně dohrály Rumunka Monica Niculescuová, třetí hráčka žebříčku a nastupující světová jednička Karolína Plíšková,[7] Ukrajinka Lesja Curenková i chorvatská kvalifikantka Petra Martićová. Mezi poslední osmičkou hráček zdolala dvacátou čtvrtou nasazenou Američanku Coco Vandewegheovou za 74 minut poté, co bylo utkání přerušeno pro déšť a přemístěno z prvního kurtu na centrální dvorec.[8]

Rybáriková se stala historicky první Slovenkou v semifinále wimbledonské dvouhry, a po Hantuchové a Cibulkové třetí na grandslamu. Jediným Slovákem v této fázi wimbledonské singlové soutěže byl před ní Miloslav Mečíř v sezóně 1988. Do semifinále londýnského majoru postoupila jako nejníže postavená hráčka od roku 2008 a Číňanky Čeng Ťie, respektive v rámci turnajů velké čtyřky od US Open 2011 a tehdy 92. ženy pořadí Angelique Kerberové, když slovenská tenistka figurovala na 87. místě žebříčku WTA. V předchozí části sezóny odehrála jen turnaje nižšího okruhu ITF. Pokles na žebříčku byl způsoben absencí na profesionálním okruhu. V červenci 2016 přerušila kariéru pro operaci levého zápěstí a o měsíc později podstoupila chirurgický výkon na pravém koleni. Na dvorce se vrátila během února 2017 a v březnu jí patřila až 453. příčka světové klasifikace.[8]

Mezi poslední čtveřicí hráček však hladce podlehla španělské finalistce z roku 2015 Garbiñe Muguruzaové, když jí odebrala v každém setu po jednom gamu. V následném vydání žebříčku se posunula z 87. na 33. místo, dvě příčky za kariérní maximum.

Soukromý život

Narodila se roku 1988 v Piešťanech do rodiny zaměstnance v elektrárně Antona a Marie Rybárikových. Má dva sourozence. Tenis začala hrát v osmi letech. Ve věku 15 let začala trénovat v bratislavském Národním tenisovém centru. Za preferované povrchy uvedla trávu a tvrdý, jako silné údery pak podání a forhend.[1]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0–2 D)
International (4–2 D, 1–1 Č)

Dvouhra: 8 (4–4)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.14. června 2009Birmingham, Spojené královstvítrávaČína Li Na6–0, 7–6(7–2)
Vítězka2.19. února 2011Memphis, Spojené státytvrdý (h)Kanada Rebecca Marinová6–2skreč
Finalistka1.24. září 2011Kanton, ČLRtvrdýJižní Afrika Chanelle Scheepersová2–6, 2–6
Vítězka3.4. srpna 2012Washington, D.C., Spojené státytvrdýRusko Anastasija Pavljučenkovová6–1, 6–1
Vítězka4.4. srpna 2013Washington, D.C., Spojené státy (2)tvrdýNěmecko Andrea Petkovicová6–4, 7–6(7–2)
Finalistka2.23. srpna 2014New Haven, Spojené státytvrdýČesko Petra Kvitová4–6, 2–6
Finalistka3.15. října 2017Linec, Rakouskotvrdý (h)Česko Barbora Strýcová4–6, 1–6
Finalistka4.24. června 2018Birmingham, Velká BritánietrávaČesko Petra Kvitová6–4, 1–6, 2–6

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.25. října 2010Taškent, UzbekistántvrdýRumunsko Alexandra DulgheruováRusko Alexandra Panovová
Bělorusko Taťána Pučeková
3–6, 4–6
Vítězka1.5. května 2012Budapešť, MaďarskoantukaSlovensko Janette HusárováČesko Eva Birnerová
Nizozemsko Michaëlla Krajiceková
6–4, 6–2

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 15 (9–6)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.27. března 2005Ain Alsoukhna, EgyptantukaRumunsko Monica Niculescuová3–6, 4–6
Vítězka1.9. dubna 2005Káhira, EgyptantukaNěmecko Sarah Raabová6–1, 6–3
Finalistka2.14. srpna 2005Hechingen, NěmeckoantukaBelgie Kirsten Flipkensová4–6, 3–6
Vítězka2.17. září 2005Mestre, ItálieantukaMaďarsko Kira Nagyová6–2, 7–5
Finalistka3.18. února 2007Průhonice, Českokoberec (h)Česko Petra Kvitová5–7, 6–7(2–7)
Finalistka4.9. prosince 2007Přerov, Českotvrdý (h)Česko Petra Kvitová5–7, 3–6
Vítězka3.22. března 2008Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Rusko Anna Lapuščenkovová6–4, 6–2
Vítězka4.5. dubna 2008Patras, ŘeckotvrdýSpojené království Anne Keothavongová6–3, 7–5
Finalistka5.10. srpna 2008Monterrey, MexikotvrdýRusko Jaroslava Švedovová4–6, 1–6
Finalistka6.10. října 2010Ningbo, ČLRtvrdýItálie Alberta Briantiová4–6, 4–6
Vítězka5.15. května 2011Praha, ČeskoantukaČesko Petra Kvitová6–3, 6–4
Vítězka6.7. května 2017Gifu, JaponskotvrdýČína Ču Lin6–2, 6–3
Vítězka7.14. května 2017Fukuoka, JaponskokoberecJižní Korea Jang Su-jeong6–2, 6–3
Vítězka8.11. června 2017Surbiton, Spojené královstvítrávaSpojené království Heather Watsonová6–4, 7–5
Vítězka9.25. června 2017Ilkley, Spojené královstvítrávaBelgie Alison Van Uytvancková7–5, 7–6(7–3)

Čtyřhra (1 titul)

č.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
1.4. srpna 2008Monterrey, MexikoantukaChorvatsko Jelena PandžićováAustrálie Monique Adamczaková
Spojené království Melanie Southová
4–6, 6–4, [10–8]

Výhry nad hráčkami Top 10

Přehled uvádí vyhrané zápasy Rybárikové ve dvouhře nad tenistkami, které v době utkání figurovaly do 10. místa žebříčku WTA.

Přehled sezón

Sezóna2008200920102011201220132014201520162017Celkem
počet výher00000211228

Přehled výher

č.hráčka Top 10WTAudálostpovrchfázevýsledekRYB
Sezóna 2013
1.Německo Angelique Kerberová9.Citi Open, Washington, D.C., Spojené státytvrdýčtvrtfinále7–6(7–0), 3–6, 6–343.
2.Francie Marion Bartoliová8.Rogers Cup, Toronto, Kanadatvrdý3. kolo7–6(7–5), 1–0skreč42.
Sezóna 2014
3.Rumunsko Simona Halepová2.New Haven, Spojené státytvrdý2. kolo6–2, 4–6, 6–368.
Sezóna 2015
4.Rusko Jekatěrina Makarovová8.Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítráva2. kolo6–2, 7–569.
Sezóna 2016
5.Švýcarsko Belinda Bencicová8.BNP Paribas Open, Indian Wells, Spojené státytvrdý2. kolo6–4, 3–6, 6–397.
6.Itálie Roberta Vinciová10.BNP Paribas Open, Indian Wells, Spojené státytvrdý3. kolo6–2, 2–0skreč97.
Sezóna 2017
7.Česko Karolína Plíšková3.Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítráva2. kolo3–6, 7–5, 6–287.
8.Francie Kristina Mladenovicová10.WTA Elite Trophy, Ču-chaj, ČLRtvrdýzákl. skupina7–5, 1–6, 7–6(7–5)22.

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok20042005200620072008200920102011201220132014201520162017
Pořadí924. 302. 330. 279. 58. 45. 104. 72. 62. 38. 51. 77. 156. 20.

Čtyřhra

Rok2008200920102011201220132014201520162017
Pořadí265. 134. 78. 112. 156. 130. 66. 160. 239. 401.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magdaléna Rybáriková na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k Magdaléna Rybáriková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20180305a5. března 2018
  2. ZABLOUDIL, Luboš. Slovenka Rybáriková ve 32 letech ukončila kariéru. TenisPortal.cz [online]. 2020-10-29 [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g Magdaléna Rybáriková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180305a5. března 2018
  4. Magdaléna Rybáriková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20210707a7. července 2021
  5. Rybarikova claims Aegon Classic. BBC Sport. 15-06-2009. Dostupné online [cit. 15-06-2009]. (anglicky) 
  6. Skvělý český tenisový den: Rosol a Kvitová slaví turnajové triumf. iDNES.cz [online]. 2014-08-23 [cit. 2014-08-23]. Dostupné online. 
  7. CROOKS, Eleanor. Wimbledon 2017: Tournament favourite Karolina Pliskova suffers shock second round defeat to Magdalena Rybarikova. The Independent. 7-7-2017. Dostupné online [cit. 2017-07-07]. (anglicky) 
  8. a b Fantastické! Magdaléna Rybáriková postúpila do semifinále Wimbledonu. Web Noviny [online]. 2017-07-11 [cit. 2017-07-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Rybarikova WM16 (9) (28418711315).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Rybarikova WM16 (9)
Rybarikova RG18 (5) (42978784341).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Rybarikova RG18 (5)
Rybarikova WM17 (6) (35793484090).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Rybarikova WM17 (6)