Magdalena Dobromila Rettigová

Magdalena Dobromila Rettigová
Portrét M. D. Rettigové od J. Vilímka
Portrét M. D. Rettigové od J. Vilímka
Rodné jménoMagdalena Barbora Artmannová
Narození31. ledna 1785
Všeradice
České královstvíČeské království České království
Úmrtí5. srpna 1845 (ve věku 60 let)
Litomyšl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníhřbitov v Litomyšli
Národnostčeská
Povoláníspisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her, próz
Manžel(ka)
Děti
Významná dílaDomácí kuchařka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová (31. ledna 1785 Všeradice[1]5. srpna 1845 Litomyšl[2]), byla česká buditelka a spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz. Dodnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka.

Život

Dětství

Otec byl Němec, matka Josefa Kubíková byla české národnosti.[zdroj?] Její dětství nebylo příliš šťastné, poznamenalo je především úmrtí otce, Franze Artmanna († 1792), purkrabího na panství Všeradice u Hořovic, a smrt sourozenců. Po smrti její poslední sestry se matka s malou Magdalenou odstěhovala nejprve do Plzně. Magdalena odmala projevovala vysokou inteligenci a zájem o učení. Rodinný přítel Eugenikus Frank, vychovatel v rodině hraběte Kounice, vedl Magdalenu k četbě a katolické víře, psal pro ni modlitební knížky. Matka ji sama také vyučovala v jejich rodném jazyce, tedy v němčině, teprve v 10 letech ji poslala do školy. Další stěhování čekalo Magdalenu k tetě do Prahy. Zde se musela již starat o domácnost a pomáhat matce vydělávat na živobytí.

Sňatek

Do svých 18 let Magdalena žila v německojazyčném prostředí a neuměla česky. Díky seznámení se a následnému manželství s českým buditelem a spisovatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem se z ní po sňatku z roku 1808 stala vlastenecky orientovaná buditelka. J. A. S. Rettig zastával jako právník funkci radního v několika městech, zejména ve východních Čechách. Rettigová s ním tak pobývala v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a posledních 11 let svého života v Litomyšli.

Rettig, který poznal schopnosti své ženy, ji neomezoval, ale naopak její první české verše cizeloval, přivedl jí na pomoc zkušené rádce a příležitostně je uveřejňoval se svými básněmi. Byl moderním mužem uznalým k ženské osobnosti a jejím vlohám. Měl porozumění pro svou pracovitou a aktivní manželku jako málokterý muž té doby.

Činnost

Rettigová se po osobní smutné zkušenosti rozhodla věnovat zejména výchově a výuce dívek. Ve svých kurzech je učila hospodaření, vaření, domácím pracím a české literatuře. Půjčovala dívkám české knihy a předčítala jim z nich. Angažovala se ale i jinak, vedla svůj společenský salon, který nazývala kafíčková společnost. Kromě toho se angažovala v obecně prospěšné činnosti: v Ústí nad Orlicí měla na starosti českou knihovnu, v Litomyšli prosadila vyčištění studánky a stavbu altánu. Pořádala literární posezení, na nichž se recitovaly české básně. Stála u všech významných kulturních akcí svého okolí a referovala o nich jako dopisovatelka časopisu Květy. Osobně se stýkala s vlastenci, s Františkem Palackým, s Josefem Jungmannem, Pavlem Josefem Šafaříkem a dalšími. S mnoha vlastenci vedla korespondenci. Výhradním vydavatelem jejích děl a jejím přítelem byl Jan Hostivít Pospíšil, královéhradecký knihtiskař a nakladatel.

Dílo

První literární pokusy M. D. Rettigové byly v němčině, podobně jako u jejích vrstevníků. Jako spisovatelka byla velmi plodná, napsala několik desítek drobnějších i rozsáhlejších děl. Pod vlivem svého muže a přátel se odhodlala psát a publikovat česky. Nejprve uveřejňovala drobné prozaické i veršované práce v časopisech Dobroslav, Čechoslav, Poutník slovanský, v almanachu Milozor a almanachu Milina. Postupně vydala několik knih povídek pro mládež, které byly určeny především dospívajícím dívkám, byla výbornou vypravěčkou a může být pokládána za zakladatelku české červené knihovny.

Později se věnovala výhradně literatuře prakticky zaměřené. Její tvorba nikdy nedosahovala vysokých uměleckých kvalit. Největší význam má Rettigová šířením národního vědomí a osvěty v ženském měšťanském prostředí, a především díky své Domácí kuchařce, kterou nejenže rozšířila znalectví české kuchyně a sbírku kuchařských receptů, ale přispěla i k rozšíření českého jazyka v měšťanském a lidovém prostředí.

Z díla Rettigové je dodnes nejznámější Domácí kuchařka vydaná poprvé roku 1826 a dále v mnoha vydáních více než sto let.

Knihy

  • Bílá růže (1827) – žertovné dvouaktové drama [3]
  • Domácí kuchařka (1826) – beletristicky psaná, základní myšlenkou je nejen rozmanitost, vzhled a chuť jídla, ale také činorodý přístup ženy k domácím pracím [4] [5] [6] [7] [8] [9]
  • Chudobičky – milostné povídky a dramatické hříčky pro učenou společnost
  • Kafíčko (1845) – jak připravit kávu a zákusky včetně rad společenské konverzace [10]
  • Mařenčin košíček – příběhy s ponaučením pro dívky
  • Přjběhowé pro Dcerky České a Morawské (1828) [11]
  • Sbírka rozličných myšlenek – upistografie – veršovaná blahopřání, naivní poezie, připomínající lidovou tvořivost
  • Velká kuchařka (1912) – podrobné navedení k upravování všech druhů pokrmů a nápojů [12]
  • Mladá hospodyňka v domácnosti, jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla (1840) [13]

Posmrtné připomínky

Ulice v Praze pojmenovaná podle Magdaleny Dobromily Rettigové
  • Alois Jirásek: Magdalena Dobromila Rettigová, veselohra o třech jednáních; dnes málo známá, ve své době oblíbená životopisná divadelní hra, kromě jiného se zmiňuje uvedená kuchařská kniha.
  • Vendula Borůvková: Magdalena Dobromila, rozhlasová hra natočená v roce 2016.[14]
  • Pamětní síň M. D. Rettigové je v muzeu v Litomyšli
  • Portrétní busta M. D. Rettigové (kolem 1860) je vystavena rovněž v muzeu v Litomyšli
  • Jednotlivé památky vlastní muzeum v Ústí nad Orlicí
  • Portrétní kresba (akvarel) a vyšívaný gratulační lístek jsou ve sbírce Národního muzea v Praze
  • Literární pozůstalost spravuje Památník národního písemnictví v Praze
  • Od června 2010 funguje na zámku v autorčiných rodných Všeradicích Galerie a muzeum Magdaleny Dobromily Rettigové[15]
  • V Praze se nedaleko Národní třídy nachází ulice nesoucí jméno Magdaleny Rettigové. Sídlí zde Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. RETTIGOVÁ, Magdalena Dobromila. Bílá růže [online]. Hradec Králové: Jan H. Pospjssil, 1827 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  4. RETTIGOVÁ, Magdalena Dobromila. Domácý Kuchařka, aneb, Pogednánj o masytých a postnjch pokrmech pro dcerky České a Morawské [online]. Hradec Králové: Jan Host. Pospjssil, 1826 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  5. RETTIGOVÁ, Magdalena Dobromila. Domácý Kuchařka, aneb, Pogednánj o masytých a postnjch pokrmech pro dcerky České a Morawské [online]. Hradec Králové: Jaroslav Pospíšil [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  6. RETTIGOVÁ, Magdalena Dobromila. Pogednánj o Telecjm Mase [online]. Hradec Králové: Jaroslav Pospíšil, 1843 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  7. RETTIGOVÁ, Magdalena Dobromila. Domácj Kuchařka, aneb, Pogednánj o masitých a postnjch pokrmech pro dcerky České a Morawské od M. D. Retikowy [online]. Hradec Králové: Jaroslav Pospíšil, 1844 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  8. RETTIGOVÁ, Magdalena Dobromila. Domácí Kuchařka, čili, Snadno pochopitelné a proskoumané poučení, kterak se masité i postní pokrmy všeho druhu nejchutnějším způsobem vaří, pekou a zadělávají [online]. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1888 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  9. RETTIGOVÁ, Magdalena Dobromila. Domácí kuchařka, čili, Snadno pochopitelné a prozkoumané poučení, kterak se masité i postní pokrmy všeho druhu nejchutnějším způsobem vaří, pekou a zadělávají [online]. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1895 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  10. RETTIGOVÁ, Magdalena Dobromila. Kafjčko a wsse co ge sladkého: sto předpisů, kterak se wsseliké nápoge, i to co ge k přikausnutj [online]. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1845 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  11. RETTIGOVÁ, Magdalena Dobromila. Přjběhowé pro Dcerky České a Morawské [online]. Hradec Králové: Jaroslav Pospíšil, 1828 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  12. RETTIGOVÁ, Magdalena Dobromila. Velká kuchařka [online]. Praha: Kober, 1912 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  13. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 
  14. Informace na serveru Českého rozhlasu
  15. http://www.zamecky-dvur.cz/galerie-a-muzeum/

Literatura

  • Olga Votočková-Lauermannová, Magdalena Dobromila Rettigová. 1940
  • Jaroslav Valenta, Josef Johanides, Magdalena Dobromila Rettigová. Rychnov nad Kněžnou 1995
  • Magdalena Dobromila Rettigová, sborník z odborného semináře; Alexandr Stich et alii. Rychnov nad Kněžnou 1996
  • Jana Candráková: Magdalena Dobromila Rettigová. Ústí nad Orlicí 2005
  • Eva Uhrová: České ženy známé a neznámé, Praha 2008

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Jan Vilímek - Magdalena Dobromila Rettigová.jpg
Portréty předních osobností od Jana Vilímka
Ulice Magdaleny Rettigove Praha Cedulky.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Ulice v Praze pojmenovaná podle: Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová (* 31. ledna 1785 Všeradice – 5. srpna 1845 Litomyšl) – česká buditelka a spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz. Dodnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka.