Magellanův proud

Vedoucí rameno Magellanova proudu měřeno Hubbleovým teleskopem
Mapa pozorování Magellanova proudu Hubbleovým teleskopem.

Magellanův proud je rychlý proud neutrálního vodíku, který se rozpíná od Velkého k Malému Magellanovu oblaku a spojuje tyto trpasličí galaxie s Mléčnou dráhou. Tento proud se dotýká obou trpasličích galaxií a táhne se za nimi v oblouku velikém zhruba 100° kolem jižního pólu Mléčné dráhy. Na obloze je pozorovatelný pomocí rádiových vln na vodíkové čáře 21 cm. Magellanův proud byl poprvé pozorován v roce 1965.[1]

Vlastnosti

Magellanův proud je dlouhý zhruba 600 000 světelných let a leží v průměrné vzdálenosti 180 000 světelných let od galaxie Mléčné dráhy.[2] Je pozorován hlavně v oboru rádiových vln. Tvar proudu je silně ovlivňován gravitační silou Galaxie. V proudu je také možné pozorovat dvě plynná ramena na jeho koncích.[2] V předním rameně byla také zaznamenána tvorba hvězd. V  roce 2019 zde astronomové objevili mladou hvězdokupu Price-Whelan 1 pomocí vesmírné družíce Gaia patřící společnosti ESA.[3]

Původ

Magellanův proud byl vytvořen zhruba před 2,5 miliardami[4] let působením gravitačních sil Mléčné dráhy a obou oblaků. Tvoří jej plyny pocházející z obou oblaků, ale silně převažuje hmota původem z Malého Magellanova oblaku.[5] Tento fakt byl dokázán nízkým zastoupením síry a kyslíku v proudu,[6] což se shoduje s předpokládaným složením Malého Magellanova oblaku v době, kdy Magellanův proud vznikl. V blízkosti oblaků zastoupení těžších prvků stoupá.[5]

Reference

  1. ↑ NIDEVER, David L.; MAJEWSKI, Steven R.; BURTON, W. Butler. The Origin of the Magellanic Stream and Its Leading Arm. The Astrophysical Journal. 2008-05-20, roč. 679, čís. 1, s. 432–459. ArXiv: 0706.1578. Dostupné online [cit. 2022-03-26]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1086/587042. 
  2. ↑ a b Magellanic Stream | COSMOS [online]. Swinburne University of Technology [cit. 2022-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Discovery of a new star cluster: Price-Whelan 1 [online]. Evropská kosmická agentura, 2010-01-12 [cit. 2022-03-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ MARTINEK, František. Gigantický mezigalaktický proud plynů [online]. Česká astronomická společnost, 2010-01-12 [cit. 2022-03-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Hubble finds source of Magellanic Stream [online]. www.spacetelescope.org, 2013-08-08 [cit. 2022-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ MARTINEK, František. HST odhalil záhadu Magellanových proudů [online]. Hvězdárna Valašské Meziříčí, astronomie, 2010-09-02 [cit. 2022-03-26]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Hubble measures content of the leading arm of the Magellanic Stream (40337164215).jpg
Autor: Hubble ESA, Licence: CC BY 2.0

This is a mosaic image of an edge-on view of the Milky Way galaxy, looking toward the central bulge. Superimposed on it are radio-telescope images, coloured pink, of the stretched, arc-shaped Magellanic Stream below the plane of the galaxy and the shredded, fragmented Leading Arm crossing the galaxy’s plane and extending above it. These gas clouds are being gravitationally pulled apart like taffy from the Small and Large Magellanic Clouds — satellite galaxies to our Milky Way — which appear as bright clumps within the gas.

More information: <a href="https://www.spacetelescope.org/images/opo1815a/" rel="nofollow">www.spacetelescope.org/images/opo1815a/</a>

Credit:

NASA, ESA, A. Fox (STScI), D. Nidever et al., NRAO/AUI/NSF and A. Mellinger, Leiden-Argentine-Bonn (LAB) Survey, Parkes Observatory, Westerbork Observatory, Arecibo Observatory, and A. Feild (STScI)
Tracing the origin of the Magellanic Stream.jpg
These images show wide and close-up views of a long ribbon of gas called the Magellanic Stream, which stretches nearly halfway around the Milky Way.

In the combined radio and visible-light image at the top, the gaseous stream is shown in pink. The radio observations from the Leiden/Argentine/Bonn (LAB) Survey have been combined with the Mellinger All-Sky Panorama in visible light. The Milky Way is the light blue band in the centre of the image. The brown clumps are interstellar dust clouds in our galaxy. The Magellanic Clouds, satellite galaxies of the Milky Way, are the white regions at the bottom right.

The image at the bottom, taken at radio wavelengths, is a close-up map of the Magellanic Stream that also was generated from the LAB Survey. Researchers determined the chemistry of the gas filament by using Hubble's Cosmic Origins Spectrograph (COS) to measure the amount of heavy elements, such as oxygen and sulphur, at six locations (marked with an "x") along the Magellanic Stream. COS observed light from faraway quasars that passed through the stream, and detected the spectral fingerprints of these elements from the way they absorb ultraviolet light. Quasars are the brilliant cores of active galaxies.

These observations show that most of the gas was stripped from the Small Magellanic Cloud about two billion years ago — but surprisingly, a second region of the stream was formed more recently from the Large Magellanic Cloud. The pink circles to the right mark the location of the Small and Large Magellanic Clouds.