Maine de Biran

Maine de Biran
Rodné jméno	Marie-François-Pierre Gonthier de Biran
Narození	29. listopadu 1766 Bergerac
Úmrtí	20. července 1824 (ve věku 57 let) Paříž
Alma mater	Université de Poitiers
Povolání	politik, psycholog, filozof, autor deníků, spisovatel a matematik
Ocenění	komandér Řádu čestné legie (1818)
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	sub-prefect (Arrondissement Bergerac; 1806–1811) člen Rady pěti set
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maine de Biran [mén d:biran], vlastním jménem Francois-Pierre-Gonthier de Biran (29. listopadu 1766 Bergerac, Francie – 20. července 1824 Paříž) byl francouzský politik, filosof a psycholog. Ovlivnil světový názor Henri Bergsona.^[1]

Život

Po studiu vstoupil Maine de Biran do osobní stráže krále Ludvíka XVI. a revoluci roku 1789 zažil ve Versailles. Pak se stáhl do ústraní a věnoval se zcela psychologii a filosofii; sám píše o „skoku z frivolity do filosofie“. Roku 1797 byl zvolen do Direktoria, ale pro podezření z věrnosti králi byl brzy vyloučen. Roku 1813 se postavil proti Napoleonovi a po obnovení království byl několikrát zvolen do Parlamentu, většinu roku však trávil na svém statku. Datum jeho smrti není přesně známo.

Dílo

Z jeho velmi originálního díla vyšlo za jeho života jen několik esejů, teprve spis Rozbor myšlení (1811) vzbudil značnou pozornost a Maine de Biran se stal členem Institut de France. Sebrané spisy vyšly v šesti svazcích, roku 1841 již publikované texty a 1859 nepublikované. Maine de Biran začal jako empirista, detailním a přesným zkoumáním se však přesvědčil, že lidské vnímání nelze vyložit jen jako pasivní přijímání vjemů smysly, nýbrž že je třeba zahrnout i aktivní roli pozornosti a zvyku. Poznání zahrnuje i pocit odporu předmětu, který je třeba překonat. Rozhodující roli hraje zkušenost, jež se z elementárních začátků postupně rozvíjí ve styku se světem. Věnoval se také studiu rozdílů mezi zvířaty a člověkem, a tedy i psychologii a duchovnímu životu člověka, nakonec dospěl ke křesťanské mystice lásky. Jeho význam tkví zejména v jeho antropologii: jako jeden z prvních se snažil důsledně odstranit dualismus duše a těla, aniž by upadl do vulgárního materialismu. V Česku se jeho dílem zabýval Jan Patočka.

Díla

• O významu zvyku (1803)
• Rozbor myšlení (1811)
• Vztah fysické a mravní stránky člověka (1811)
• Esej o základech psychologie (asi 1812, vyd. 1859)

Odkazy

Reference

Literatura

• MELVIL, Jurij, 1976. Iracionalistický směr. Intuitivismus H. Bergsona. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 661–668.

Související články

• Filosofická antropologie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maine de Biran na Wikimedia Commons
• Heslo v Biographybase – en
• Heslo v Catholic Encyclopedia- en
• Životopis a bibliografie – de
• Texty ke stažení – fr