Maiselova radnice

Židovská radnice
Pohled na Židovskou radnici od západu
Pohled na Židovskou radnici od západu
Základní informace
Výstavba1577
StavebníkMordechaj Maisel
Poloha
AdresaMaiselova 250/18, Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky44412/1-460 (PkMISSezObrWD) (součást památky Vysoká synagoga)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovská radnice v Praze na Josefově je soubor tří budov různého stáří, které jako jedny z mála přečkaly asanaci Josefova. Je známá také jako Maiselova radnice, protože nejstarší nárožní část ze 16. století financoval Mordechaj Maisel, stejně jako sousední Vysokou synagogu, která je s radnicí úzce spojena. Vnější pozdně barokní vzhled získala rozšířená radnice v 18. století, další rozšíření přistavením nové budovy je z počátku 20. století.

Historie

Prvně je jako „Rathaus židovský“ zmiňována již v pramenech z první půlky 16. století, není však známo, kde se nacházela. Na místě dnešní budovy se nacházel zřejmě věžovitý objekt neznámého určení s pětidílnou žebrovou klenbou, který byl zřejmě vystaven v souvislosti se stavbou Staronové synagogy a který se v suterénu radnice částečně zachoval.

Budova Maiselovy radnice původně pochází z roku 1577, kdy byla spolu s Vysokou synagogou dokončena v renesančním slohu. Její stavba byla financována tehdejším primasem židovského ghetta, Mordechajem Maiselem.

První větší raně barokní přestavba proběhla po požáru Židovského města v roce 1689. Dnešní vnější rokoková podoba pochází z období po dalším ničivém požáru Židovského města v roce 1754. Tehdy došlo ke stavebnímu sjednocení se sousední, již dříve přikoupenou budovou.

Během Pražské asanace nakonec nedošlo ke zbourání radnice a Vysoké synagogy a byla získána uvolněná sousední parcela v rozšířené Maiselovy ulici (dříve Rabínské). Nová část radnice byla přistavěna r. 1908 stavitelem Matějem Blechou.

Popis

Nejmladší část radnice (1908) v Maiselově

Nejstarším objektem komplexu je tzv. Maiselova radnice, známá jako Židovská radnice. Jedná se o třípodlažní nárožní budovu na rohu ulic Červené a Maiselovy, s rokokovou fasádou, zakončenou věžičkou s římskými a hebrejskými hodinami. Jádro stavby je však starší, renesanční.

Východní část komplexu tvoří samostatná budova Vysoké synagogy, s průčelím do ulice Červená (naproti Staronové synagóze), jež však je vnitřně s prostorami radnice spojena. Do začátku 20. století existovala při východní straně bloku úzká středověká slepá ulička V kolnách, jejíž zbytky se částečně dochovaly na dvoře objektu (nepřístupné), na rohu se pak dochoval barokní patník, částečně přikrytý hmotou vedlejší stavby.

Nejnovější část celé budovy Židovské radnice z roku 1908 se otevírá fasádou do ulice Maiselovy směrem k severozápadu a její historizující neorokoková podoba se přizpůsobuje vzhledu starší historické budovy.

Hodiny

Hodiny jdoucí „pozpátku“

Na radnici jsou hodiny, které mají kromě běžných ciferníků na věžičce ještě jeden s hebrejskými číslicemi, jehož ručičky se pohybují opačným směrem. Jde o záměrně vyjádřenou podobnost se Staroměstským orlojem, vyjadřující městský patriotismus pražských Židů.[zdroj?]

Hodiny jsou poháněny původním ručně natahovaným hodinovým strojem z roku 1764, z doby poslední přestavby radnice po požáru. Židovské hodiny jdoucí pozpátku jsou známé i díky Apollinairově Pásmu.[1]

Podoben Lazaru kterého světlo drtí
Pozpátku točí se ručičky hodin v židovské čtvrti
A ty couváš ve vlastním životě pomalu
Jda na Hradčany nahoru a poslouchaje k večeru
Jak v hospodách české písně zpívají
— G. Apollinaire: Pásmo. Překlad. K. Čapek

Současnost

V současnosti je radnice sídlem židovské obce a Federace židovských obcí. Nachází se zde také sídlo vrchního pražského a zemského rabína. V representačním prostoru v přízemí nové části funguje již téměř sto let košer restaurace, ve velkém zasedacím sále v patře do r. 1918 fungoval rabínský soud bejt din. Celý komplex radnice slouží dodnes jako kulturní centrum pro společné oslavy svátků, svateb, bar micva a jiných společenských událostí pražské židovské obce. Společně s Vysokou synagogou je chráněna jako kulturní památka.

Odkazy

Reference

  1. Židovské hodiny z roku 1764 na stránkách Č. spolku horologického

Literatura

  • KIBIC, Karel. Židovská radnice v Praze : k tisícímu výročí existence židovské obce v Praze. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 65–74.
  • OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. Brno: Computer Press, 2006. 176 s. ISBN 80-251-1282-9. 
  • Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. Academia, Praha 1996. S. 566–568

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jewish tawnhall (Prague).jpg
Autor: Martin Pauer (Power), Licence: CC BY-SA 2.5
Townhall of the Jewish city in Prague