Maja (Starověký Egypt)

Maja
Sochy Maji a Meryt z muzea v Leidenu
Sochy Maji a Meryt z muzea v Leidenu
Narození14. století př. n. l.
Úmrtí13. století př. n. l.
Místo pohřbeníTomb of Maya and Merit at Saqqara
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přední pohled na obě sochy

Maja byl důležitou postavou během vlády faraóna Tutanchamona, Aje II. a Horemheba za 18. dynastie vládců Starověkého Egypta.[1] Mezi jeho tituly patřily: "Představený pokladnice", "Nejvyšší představený v Místě věčnosti", "Vůdce Amonova festivalu v Karnaku".[2]

Život

Maja byl synem soudce jménem Iuy a jeho ženy Weret. Měl nevlastního bratra Nahuhera. Za ženu si vzal Meryt, se kterou měl dvě dcery Mayamenti a Tjauenmaya.[3] Rané roky Majova života nejsou dobře známy. Pravděpodobně začal svou kariéru za vlády faraóna Amenhotepa III.. Maja patřil titulem a funkcí "Představeného pokladnice" ke špičce vládního aparátu a tuto funkci začal vykonávat již v době vlád Tutanchamona a Aje. Jeho další úřad "Nejvyššího představeného v Místě věčnosti" svědčí o tom, že byl zodpovědný za plánování, stavbu a vybavení hrobek posledních tří panovníků 18. dynastie. Těmto okolnostem zřejmě vděčil za to, že se mu dostalo privilegia, aby mohl do Tutanchamonovy pohřební výbavy darovat dva předměty – jednoho zdobeného vešebta a model postele s položenou usirovskou figurkou faraona. Následně byl Haremhebem pověřen dozorem nad stavbou chrámového komplexu Amenrea v Karnaku.[4][2]

Hrobka

Britsko-holandské archeologické expedici byla koncese původně vystavena za účelem znovuobjevení hrobky hodnostáře Maji. Ta byla známa již z doby výpravy Richarda Lepsia, který roku 1843 nechal z tehdy přístupné části hrobky vyjmout některé reliéfně zdobené bloky a vzal je s sebou na zpáteční cestě do Berlína. Přibližná poloha objektu byla Lepsiem zanesena do mapy pohřebiště a reprodukce odvezených bloků publikovány v jeho slavném monumentálním díle "Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien" (Památky z Egypta a Etiopie).

Na znovuobjevení hrobky tohoto hodnostáře mělo eminentní zájem i Rijksmuseum van Oudheden v Leidenu, protože v jeho sbírkách se již od dvacátých let 19. století nacházely tři překrásné sedící sochy Maji a jeho manželky Merit. Nikdo nepochyboval o tom, že se muselo jednat o plastiky, které byly původně součástí inventáře této hrobky. Výzkum začal až v roce 1987. Již rok předtím ovšem archeologové objevili podzemní prostory, které patřily k této hrobce. Došlo k tomu v okamžiku kdy egyptologové sledovali průběh jedné z bočních podzemních chodeb, jež odbočovala ze šachty sousední hrobky. Majovo místo posledního odpočinku se nachází jen několik metrů od Haremhebova komplexu a jeho architektura, reliéfy a výzdoba svou rozlohou a kvalitou směle soupeří s hrobkou Majova nadřízeného a vládce.

Do východozápadně orientované stavby tohoto vysokého hodnostáře se vstupovalo širokým pylonem, jehož vchodové stěny byly zdobeny reliéfy zobrazujícími Maju v nadživotní velikosti. Následovalo první nádvoří s cihlovou dlažbou a s řadou papyroformních sloupů lemujících západní stěnu dvora. Za nimi se skrývala rozměrná místnost pro sochy, kterou se vstupovalo na druhé nádvoří ozdobené po stranách, stejně jako v Haremhebově hrobce, řadou sloupů.

Nástěnné reliéfy obsahují především náboženská témata, jako například pohřební průvod nebo uctívání kraví bohyně Hathory. Nechybějí ovšem ani náměty, které se vztahují k Majově úřednické kariéře. Ten je na nich zobrazen při počítání zajatců a jejich dobytka. Velmi dobře se zachoval i poměrně krátký průvod nosičů obětin. Na západní straně druhého nádvoří byla postavena hlavní kultovní kaple s vedlejšími kaplemi po stranách. Už ve starověku ovšem ztratily své vápencové obložení zdobené reliéfy. Celý pohřební komplex utrpěl značné škody v důsledku neblahé činnosti starověkých i novověkých (ještě v 19. století) zlodějů kamene, takže z jeho původní výzdoby se zachovalo jen velmi málo reliéfů.[5][2][6][7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maya (treasurer) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BOHLEKE, Briant. Amenemopet Panehsi, Direct Successor of the Chief Treasurer Maya. Journal of the American Research Center in Egypt. 2002, roč. 39, s. 157–172. DOI 10.2307/40001153. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Martin, Geoffrey T. (1991). The Hidden Tombs of Memphis. Thames & Hudson, ISBN 0-500-39026-6. s. 147-188
  3. ↑ Saqqara.nl: Tomb of Maya & Merit (found in 1986) Archivováno 10. 1. 2016 na Wayback Machine.
  4. ↑ Dodson, Aidan (2009). Amarna Sunset: Nefertiti, Tutankhamun, Ay, Horemheb and the Egyptian Counter-Reformation. AUC Press.
  5. ↑ Egypt: Svět faraonů. [s.l.]: Slovart, 2005. ISBN 80-7209-349-5. S. 268–269. 
  6. ↑ Hobson, Christine (1987). Exploring the World of the Pharaohs: A Complete Guide to Ancient Egypt. Thames & Hudson. p. 115.
  7. ↑ Rijksmuseum van Oudheden: Statue of Maya and Merit Archivováno 15. 8. 2018 na Wayback Machine., retrieved 27 April 2017

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

WLANL - koopmanrob - Maya en Merit (RMO Leiden).jpg
Autor: rob koopman from Leiderdorp, netherlands, Licence: CC BY-SA 2.0
Dubbelbeeld van Maya en Merit Maya en Merit (RMO Leiden)
Tomb statue of Maya and Meryt AvL.JPG
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 4.0
Tomb statue of Maya with his consort Meryt from Maya's tomb.