Maja Chwalińská

Maja Chwalińská
Maja Chwalińská ve Wimbledonu 2022
Stát	Polsko Polsko
Datum narození	11. října 2001 (22 let)
Místo narození	Dąbrowa Górnicza, Polsko[1]
Bydliště	Dąbrowa Górnicza, Polsko
Výška	164 cm[1]
Držení rakety	levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	169 126 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	148–69
Tituly	0 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění	149. místo (3. října 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo kvalifikace (2020, 2021)
French Open	2. kolo kvalifikace (2023)
Wimbledon	2. kolo (2022)
US Open	2. kolo kvalifikace (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů	58–29
Tituly	0 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění	175. místo (1. srpna 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230808a8. srpna 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maja Chwalińská (nepřechýleně Chwalińska, * 11. října 2001 Dąbrowa Górnicza, Slezské vojvodství) je polská profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře sedm a  ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2022 na 149. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 175. místě. V červnu 2022 ukončila dvanáctiletou spolupráci s trenérem Pawlem Kałużou, kterého nahradil Čech Jaroslav Machovský. Začala se tak připravovat na dvorcích klubu BKT Advantage v Bílsku-Bělé.^[3][1]

V polském fedcupovém týmu debutovala v roce 2019 zelenohorským základním blokem I. skupiny euroafrické zóny proti Dánsku, v němž s Alicjí Rosolskou vyhrála čtyřhru. Polky zvítězily 3:0 na zápasy. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.^[4]

Tenisová kariéra

V juniorském tenise zajistila s Igou Świątekovou výhru Polska v juniorském Fed Cupu 2016 po rozhodujícím vítězství ve finálové čtyřhře nad Američankami Liuovou a McNallyovou.^[5] Obě Polky pak odešly poraženy z finále deblové juniorky Australian Open 2017.^[6] Na moskevském Mistrovství Evropy juniorů 2017 vyhrála dvouhru dívek do 16 let, jíž navázala na deblové tituly z evropských šampionátů 2015 a 2016. ^[7] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v lednu 2017 na 44. místě.^[2]

První zápas v kvalifikaci okruhu ITF odehrála v listopadu 2015 na turnaji v Zawadě dotovaném 25 tisíci dolary. Do hlavní soutěže ji však nepustila Karolína Muchová. Do kvalifikační soutěže okruhu WTA Tour premiérově nastoupila na dubnovém Katowice Open 2016. Jen dva gamy získala na Slovenku Danielu Hantuchovou z druhé světové stovky. První utkání v rámci túry ITF vyhrála během června téhož roku v Toruni, kde přehrála Rusku Valentynu Ivachněnkovou a debutovou singlovou trofej si odvezla z 25tisícové události v Bytomi, hrané během července 2019. Z pozice 333. hráčky žebříčku ve finále porazila Slovinku Ninu Potočnikovou z páté stovky klasifikace.^[8][2] V roce 2019 se potýkala s depresemi a po vyhledání odborné pomoci se začala léčit.^[6]

V sérii WTA 125K si poprvé zahrála na rekordně dotovaném TK Sparta Prague Open 2020. Do třetí fáze hladce postoupila přes Sáru Bejlek a Gruzínku Mariam Bolkvadzeovou, než ji vyřadila Dánka Clara Tausonová.^[8] Na štvanickém I. ČLTK Prague Open 2022, turnaji ITF s dotací 60 tisíc dolarů, ve finále zdolala nejvýše nasazenou Gruzínku Jekatěrinu Gorgodzeovou po dvousetovém průběhu. Bodový zisk ji posunul na nové kariérní maximum, 178. místo žebříčku WTA.^[9][10]

Debut ve dvouhře nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Wimbledonu 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Španělka Aliona Bolsovová, Rumunka Alexandra Cadanțu-Ignatiková a druhá nasazená Američanka Coco Vandewegheová. V úvodním kole londýnské dvouhry porazila Češku Kateřinu Siniakovou z osmé světové desítky, jíž uštědřila „kanára“. Zároveň se jedná o její první hlavní soutěž na okruhu WTA Tour.^[8][2]

Tituly na okruhu ITF

Dvouhra (5 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražená finalistka	výsledek
1.	červenec 2019	Bytom, Polsko	antuka	Nina Potočniková	6–3, 6–4
2.	srpen 2019	Grodzisk Mazowiecki, Polsko	antuka	Dejana Radanovićová	7–6(7–5), 6–4
3.	srpen 2019	Varšava, Polsko	antuka	Anastasija Komardinová	6–3, 6–0
4.	leden 2022	Monastir, Tunisko	tvrdý	Carole Monnetová	6–4, 6–4
5.	květen 2022	Praha, Česko	antuka	Jekatěrine Gorgodzeová	7–5, 6–3

Čtyřhra (7 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	únor 2017	Birkenhead, Velká Británie	tvrdý (h)	Mijabi Inoueová	Emina Bektasová Ronit Yurovská	6–4, 6–4
2.	červen 2018	Toruň, Polsko	antuka	Katarzyna Kawaová	Albina Chabibulinová Hélène Scholsenová	6–1, 6–4
3.	srpen 2018	Varšava, Polsko	antuka (h)	Daria Kuczerová	Martyna Kubková Stefania Rogozińská Dziková	3–6, 7–6(7–5), [10–1]
4.	duben 2019	Sunderland, Velká Británie	tvrdý (h)	Ulrikke Eikeriová	Emina Bektas Tara Mooreová	6–4, 3–6, [11–9]
5.	srpen 2019	Varšava, Polsko (2)	antuka	Ulrikke Eikeriová	Weronika Falkowská Martyna Kubková	6–4, 6–1
6.	proinec 2021	Jablonec nad Nisou, Česko	koberec (h)	Katherine Sebovová	Lucie Havlíčková Linda Klimovičová	7–5, 6–4
7.	duben 2022	Istanbul, Turecko	antuka	Jesika Malečková	Anastasija Tichonovová Berfu Cengizová	2–6, 6–4, [10–7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maja Chwalińska na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maja Chwalińská na Wikimedia Commons
• Maja Chwalińská na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Maja Chwalińská na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Maja Chwalińská na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Maja Chwalińská na Instagramu