Majordomus

Majordomus hotelu Deux Magots v Paříži

Pipin III. Krátký měl tak silnou pozici majordoma, že svrhnul krále Childericha III. a sám se prohlásil králem

Majordomus, zkráceně též majordom je titul správce nemovitosti, zodpovědný za vedení a chod domácnosti, residence, či hotelu. Dohlíží na veškerý zaměstnaný personál, aby prováděl své úkoly správně a efektivně. V raném středověku byl titulem majordoma označen správce šlechtického dvora nebo královského dvora, který byl nadřízeným veškerého služebnictva. Ve Franské říši byli majordomové správci královského paláce, kteří v důsledku úpadku dynastie Merovejců na sebe postupně převzali nejen další práva, ale i moc panovníka. Někteří z nich se svými činy proslavili a vešli do dějin.^[1] Do francouzštiny se titul překládal jako maire du palais. V přeneseném významu pak bylo toto slovo ještě donedávna užíváno jako synonymum pro statutárního správce nějakého domu, panovnického dvora či velké domácnosti, kde majordomus zodpovídá za práci veškerého služebnictva.

Významní majordomové

Majordomové ve Franské říši v důsledku úpadku dynastie Merovejců postupně přebírali všechna práva a moc panovníka. Ustanovovali úředníky, vydávali listiny, zákony a vedli války jménem panovníka. Jeden z nejvýznamnějších franských majordomů byl Karel Martel, který roku 732 zastavil arabskou expanzi do Evropy v bitvě u Tours, též známé jako bitva u Poitiers. Po vítězné bitvě byli Arabové vytlačeni zpět za Pyreneje. Po jeho smrti v roce 741 jeho syn Pipin krátký získal natolik silnou pozici majordoma, že s pomocí papeže v roce 751 svrhnul posledního merovejského panovníka Childericha III. a prohlásil se králem z dynastie Karlovců. Úřad majordoma královského paláce byl následně zrušen.

Možná etymologie slova

Jedná se zjevně o složeninu z latinských slov major (hlavní, vrchní, první) a domus (hospodářství, dům, palác) - tedy první člověk či správce v nějakém domě.

Slovo dům, latinsky domus nebo familia, řecky oikos znamená původně celé hospodářství jako samostatnou jednotku v čele s hospodářem, dále jeho rodinu, nesvobodnou čeleď či otroky, dobytek, půdu i budovy.^[2] Později také palác či panovnický dvůr a odtud jako metafora také širší panovnickou rodinu a domácnost. Do tohoto domu obvykle patřili všichni legitimní potomkové vládnoucího rodu, např. Habsburský dům, což byl pojem, jenž souhrnně zahrnoval všechny habsburské arcivévody včetně jejich manželek a neprovdaných arcivévodkyň.

Odkazy

Reference

Literatura

• PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9. 

Související články

• správce
• kancléř
• pedel
• komorník

Externí odkazy

• Slovníkové heslo majordomus ve Wikislovníku
• Slovník cizích slov ABZ
• Vysvětlení pojmu v encyklopedii seznamu.CZ