Makedonština

Makedonština (Македонски jaзик, Makedonski jazik)
MapOfMacedonianSpeakers.png
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníSeverní Makedonie, Albánie,
Bulharsko, Řecko
Počet mluvčích3,0 milionů
Klasifikace
PísmoCyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykSeverní Makedonie, uznávána jako
jazyk menšiny v Albánii,
Rumunsku, Srbsku.
Kódy
ISO 639-1mk
ISO 639-2mac (B)
mkd (T)
ISO 639-3mkd
EthnologueMKJ
Wikipedie
mk.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Makedonština je jihoslovanský jazyk zapisovaný upravenou cyrilicí. Nejblíže má k bulharštině (viz Gramelová, L.; Navýchod) a podle mínění některých[zdroj?] bulharských a řeckých lingvistů je makedonština pouze nářečím bulharštiny. Otázka jazykového sebeurčení Makedonců je velmi kontroverzní politické téma. Pro rozlišení od antické (helénské) makedonštiny je zejména řeckými autory označován slavomakedonština.

Řecko[kdo?] považuje jméno tohoto jazyka za neoprávněně užívané, protože jedinou pravou makedonštinou je podle nich řecký dialekt, kterým mluvil starověký vládce Alexandr Veliký, třebaže „řeckost“ tohoto jazyka nebyla přesvědčivě prokázána.[zdroj?] Podle nich přišli Slované na toto území až dávno po pádu Makedonské říše, a je tudíž historicky nesprávné říkat slovanskému jazyku makedonština. Nicméně zbytek světa včetně mezinárodních tiskových agentur a lingvistů název makedonština uznává a používá. Bilaterální vztahy Řecka a Severní Makedonie jsou tímto tématem dlouhodobě velice poznamenané.

Za otce myšlenky, že Makedonci jsou samostatný národ nezávislý na Bulharech a že makedonština je svébytný jazyk, je považován spisovatel Ďordi Pulevski. Z etnografického hlediska tuto myšlenku rozvinul a prokázal Krste Misirkov. Makedonská národní identita má epicentrum v protiturecké vzpouře vedené revolucionáři Goce Delčevem, Janem Sandanskim, Dame Gruevem, Pitu Gulim či Dimitarem Vlahovem, o nichž se také zpívá v severomakedonské hymně a kteří jsou považováni za zakladatele národa, ač Bulhaři je považují za Bulhary. Někteří přední zastánci makedonské národní identity, například Krste Misirkov nebo Venko Markovski, se ovšem později sami přiklonili k bulharské identitě a byli pak makedonskými vlastenci považováni za zrádce.

V období královské Jugoslávie (1918–1941) byla makedonština považována za srbský dialekt, podobně jako nebyla uznávána celá makedonská národní identita. Ke změně došlo až po vytvoření socialistické Jugoslávie a obnově po druhé světové válce. Makedonština byla zdokumentována a kodifikována a v republice začala vznikat divadla, hrající hry v makedonském jazyce, podobně jako začaly vycházet knihy v této řeči.

Rozšíření

Kromě státu Severní Makedonie, kde je úředním jazykem, je makedonština státem uznaným menšinovým jazykem v albánském okresu Korçë. Rodilí mluvčí také žijí roztroušeně v sousedním Srbsku a Černé Hoře, Řecku a Albánii.

Abeceda a výslovnost

Makedonština se píše cyrilicí. Od známější ruské cyrilice (tj. azbuky) se liší následovně:

  • Navíc písmena Ѓ, Ѕ, Ј, Ќ, Љ, Њ, Џ.
  • Chybí písmena Ё, Й, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я.
  • Е se nečte [je], ale [e].

Makedonská abeceda (azbuka - азбука) tedy vypadá následovně:

velké:АБВГЃДЕЖЅЗИЈКЌЛЉМНЊОПРСТУФХЦЧЏШ
malé:абвгѓдежѕзијкќлљмнњопрстуфхцчџш
přepis:abvgđdeždzzijkćlljmnnjoprstufhcčš

Přepis více méně přibližuje i českou výslovnost. Љ je měkké [ľ], Њ se čte jako [ň], Ѓ a Ќ jsou blízká českým [ď] resp. [ť].

Gramatika

Podobně jako bulharština, ale na rozdíl od ostatních slovanských jazyků, nemá makedonština pády u substantiv, ale má zase tři různé určité členy, které připojuje jako přípony za jména.

Vlastnictví se vyjadřuje předložkou на, např. домот на пријателот (dům přítele), což se vyvinulo pod vlivem vlaštiny z домот пријателутому (přívlastek má tvar dativu, neboť v makedonštině před zánikem nominální deklinace splynul dativ s genitivem). V některých jihozápadních dialektech se ještě dativ zachoval jako živá gramatická forma.

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání bulharštiny s makedonštinou je text uveden v obou jazycích.

makedonsky

Ситe чoвeчки суштeствa сe раѓаат слoбoдни и eднaкви пo дoстoинствo и прaвa. Tиe сe oбдaрeни сo рaзум и сoвeст и трeбa дa сe oднeсувaaт eдeн кoн друг вo дуxoт нa oпштo чoвeчкaтa припaднoст.

přepis

Site čovečki suštestva se ragjaat slobodni i ednakvi po dostoinstvo i prava. Tie se obdareni so razum i sovest i treba da se odnesuvaat eden kon drug vo duhot na opšto čovečkata pripadnost.

bulharsky

Bсички човешки същества се раждат свободни и равни по достойнство и права. Tе са надарени с разум и съвест и следва да се отнасят помежду си в дух на братство.

přepis

Vsički čoveški săštestva se raždat svobodni i ravni po dostojnstvo i prava. Te sa nadareni s razum i săvest i sledva da se otnasjat pomeždu si v duch na bratstvo.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Literatura

  • Kubeš, Branka. Učebnice makedonštiny. 1. díl. Praha, FF UK. 1988. 301 S.
  • Mareš, František Václav. Makedonská gramatika. Skopje, 1994. 86 S.
  • Ribarová, Zdeňka. Cvičebnice makedonštiny. 1. vyd. Brno, FF MU. 1998. 166 S.
  • Hora, Karel. Makedonsko-český slovník s makedonskou gramatikou (Václava Františka Mareše). 1. vyd. Praha, Euroslavica. 1999. 638 S.
  • Stefania, Dragi; Dorovský, Ivan. Česko-makedonský a makedonsko-český slovník. Brno, MU. 1994, 1995, 2002. 312-317 S.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Wiktionary-logo-cs.svg
(c) Wikimedia Foundation, CC BY-SA 3.0
Czech version of Wiktionary logo
Commons-logo.svg
The Wikimedia Commons logo, SVG version.
Wikipedia-logo-v2.svg
Autor: Version 1 by Nohat (concept by Paullusmagnus); Wikimedia., Licence: CC BY-SA 3.0
New Wikipedia’s logo. See also File:Wikipedia wordmark.svg for the wordmark, and File:Wikipedia-logo-v2-wordmark.svg for the logo+wordmark.
MapOfMacedonianSpeakers.png
Map showing the presence of Macedonian speakers in the countries of the world by shades of blue, based on Image:BlankMap-World.png. The map shades the whole area within the national borders of each country with the colors defined in the legend below. NOTE: This map does not include the Slavic language spoken in Greece.