Maketa Škodových závodů

Celkový pohled na maketu v létě 1945

Maketa Škodových závodů, zvaná také „dřevěná milenka“,[1][2] byla dřevěná maketa areálu Škodových závodů v Plzni, kterou za druhé světové války vybudovali Němci mezi vesnicemi Vejprnice, Vochov a Křimice jako falešný cíl.[2][3][4][5]

Pozadí

Plzeňská Škodovka patřila v době okupace do koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring[6] a byla součástí zbrojařského průmyslu zásobujícího nacistické Německo vojenským arzenálem.[7] Civilní výrobní program byl utlumen a většina výroby produkovala zbraně.[4] Pro svou produkci byla přirozeným cílem bombardérů britského a později i amerického letectva, které usilovaly o její zničení.[1]

Maketa

Napodobeniny komínů
Maketa v létě 1945

Němci si uvědomovali význam jedné z největších zbrojovek Říše a vnímali snahu britského RAF o její bombardování.[1] Nechali proto severozápadně od Plzně vystavět model továrny, aby zmátli spojenecké letectvo a to bombardovalo místo továrny podvrženou atrapu.[3][8][5] Velmi věrohodně vypadající dřevěná maketa postavená na ploše 100 hektarů byla potažena pytlovinou a měla i pro Škodovku typické komíny, zahrnuty byly i napodobeniny železničních tratí do Chebu a na Domažlice.[3][9]

Ač je často uváděno výstavba makety v roce 1943,[3][4][10][11][5] byla vybudována již v roce 1941.[12][13] Ostatně na falešný model několik kilometrů západně od továrny upozornili Londýn již v dubnu 1942 českoslovenští parašutisté prostřednictvím vysílačky Libuše při operaci Canonbury.[14] Uvažovali také, zda by bylo možné maketu zapálit.[14]

V poválečném dokumentu Strategic Air Victory in Europe je zmíněno, že maketa zmátla jednou 15. leteckou armádu USAAF.[15] Klamný cíl nebyl za války nijak zasažen[3][13] a přečkal do konce války.[9] Následně byla maketa využita jako zdroj materiálu pro opravu Škodových závodů těžce poškozených posledním náletem.[9][13]

Zachycení v umění

Spolek přátel kostela sv. Jana Nepomuckého na Chodském náměstí a národopisec Ladislav Lábek iniciovali vytvoření betlému, který by odrážel Plzeňsko a jeho folklór. Realizace Plzeňských jesliček se ujal sochař Jan Vasilej Čermák. Začal v roce 1943 malbou panoramatu Plzně a jejího okolí od lochotínského statku Lüftnerka. Na detailním třímetrovém obrazu, který je pozadím betlému, je zachycena i dřevěná maketa Škodovky.[16]

Další makety továren

Vábnička na bombardéry u Vejprnic nebyla jedinou svého druhu, za války vznikly podobné falešné továrny na více místech Evropy. Např. Vítkovické železárny měly svou napodobeninu u města Kravaře nedaleko Opavy.[17]

Odkazy

Reference

  1. a b c ave. Bomby na Plzeň. Před 75 lety se Spojenci pokusili odstavit Škodovku v rukou nacistů. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-10-16 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 
  2. a b BURZOVÁ, Petra L.; DVOŘÁKOVÁ, Ilona; HEJNAL, Ondřej, et al. V Plzni na Karlově. 1. vyd. Plzeň: Katedra antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2013. 132 s. Dostupné online. ISBN 978-80-261-0314-1. Kapitola Karlov v době druhé světové války, s. 63.  Archivováno 17. 12. 2019 na Wayback Machine.
  3. a b c d e VOJTÁŠEK, Filip. Bomby na Škodovku: Spojenci varovali. Němci postavili falešnou továrnu. Technet [online]. MAFRA, 2015-04-25 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 
  4. a b c Věda a technika v pozadí : Historie společnosti Škoda - zastavení 4. Eduportál Techmania [online]. Techmania Science Center [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 
  5. a b c ŠMEJKAL, Pavel. Akce Canonbury: Když si Anthropoid odskočil do Plzně -. FORUM 24 [online]. Forum 24, 2022-06-04 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  6. DRCHAL, Václav. Göringův bratr zachránil v čele plzeňské Škodovky před smrtí desítky lidí. Euro.cz [online]. Mladá fronta, 2016-03-27 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  7. afi. Na Škodovy závody cílil britský nálet. Operace Canonbury ale selhala. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-04-26 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  8. PETŘÍKOVÁ, Petra. Před 75 lety ohně naváděly spojence na Škodovku, bomby ale padaly vedle. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-04-29 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  9. a b c Den, kdy Britové prvně úspěšně bombardovali plzeňskou Škodu. i60.cz [online]. i60 Publishers, 2013-05-13 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 
  10. Škodovy závody: Bombardování Škodovky. Místa Paměti národa [online]. Post Bellum [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 
  11. HELIKAROVÁ, Petra. Reakce dobových tištěných médií na spojenecké nálety na Plzeňsko na jaře 1943. Praha, 2017 [cit. 2020-05-02]. 75 s. Bakalářská práce. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Pavel Suk. s. 21. Dostupné online.
  12. Protivzdušná obrana Plzně: Maketa Škodovky [online]. Plzeň: Asociace recentní archeologie / Pěstuj prostor [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 
  13. a b c BERNATT-RESZCZYŃSKÁ, Markéta. První úspěšný nálet na plzeňskou Škodovku. Paměť národa [online]. Post Bellum, 2019-12-20 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. 
  14. a b KYNCL, Vojtěch. Akce Ležáky. Obyčejná vesnice. České Budějovice, 2007 [cit. 2019-11-29]. 192 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Jihočeské univerzity. Vedoucí práce Jiří Dvořák. s. 76–77. Dostupné online.
  15. Strategic Air Victory in Europe. Flying Magazine. 1945, roč. 37, čís. 6, s. 54. Dostupné online. ISSN 0015-4806. 
  16. Příběhy plzeňských betlémů. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2008-12-04 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  17. KNITL, Martin; RADOVANOVIČ, Dušan. Falešná továrna ze dřeva měla zmást bombardéry. Hrdina.cz [online]. Český rozhlas [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce