Maksymilian Fajans

Maksymilian Fajans
Maksymilian Fajans.jpg
Narození1827
Sieradz
Úmrtí28. července 1890 (ve věku 62–63 let)
Varšava
Místo pohřbeníŽidovský hřbitov na Okopowské ulici
Alma materŠkola krásných umění ve Varšavě
Povolánífotograf, malíř, kreslíř a tiskař
PříbuzníMaurycy Fajans (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Maksymilian Fajans, Biecz nad řekou Ropą, 1875–1883

Maksymilian Fajans (1825, Sieradz28. července 1890, Varšava) byl polský kreslíř židovského původu, který se specializoval na litografii a fotografování.

Životopis

Narodil se jako syn sieradzkého kupce Hermana a Leontyny Konových. Jeho bratr byl podnikatel Maurycy Fajans. V letech 18441849 studoval na varšavské škole výtvarných umění a v období 18501853 pobýval v Paříži, kde byl žákem malíře a grafika Aryho Scheffera.

Byl jedním z varšavských průkopníků fotografování. V letech 18511863 vydal 14 sešitů Wizerunków polskich s vlastními kresbami a 24 sešitů (18511861) Wzorów sztuki średniowiecznej s kresbami L. Łepkowskieho, Bolesława Podczaszyńského a dalších. Vydal sbírku barevných litografií – Kwiaty i poezje (1858) a ilustroval řadu knih (Karola Gustawa trofea... E. Tyszkiewicza, 1856, Album widoków historycznych Polski Napoleona Ordy, 18751883). Spolupracoval také s Samuelem Orgelbrandem. Pracoval i na kalendářích a diplomech.

Jeho dílo bylo oceněno, mimo jiné, i na Mezinárodní fotografické výstavě v Berlíně v roce 1865 a v roce 1873 na výstavě ve Vídni.

Byl dvakrát ženatý. Poprvé s Paulinou Lindau (1836–1857), a po druhé s Minou Gerstenzweigovou (1841–1933). Z prvního manželství měl dceru Paulinę (* 1856).

Maksymilian Fajans a jeho žena Mina jsou pochováni na židovském hřbitově v Okopowské ulici ve Varšavě.[1] Náhrobek z roku z 1892 je dílem Bolesława Syrewicze.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maksymilian Fajans na polské Wikipedii.

Literatura

  • Kazimierz Reychman Szkice genealogiczne. Serja I. Hoesick F. varšava 1936

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Korzeniowski józef 2.JPG
Portret Józefa Korzeniowskiego
Strój wilanowski (męski i chłopięcy).jpg
Ilustracja do "Pieśni ludu Polskiego" Oskara Kolberga z 1857 r.; rys. Wojciech Gerson, lit. Maksymilian Fajans
Chęciny. N.Orda, M.Fajans.jpg

Chęciny. Ryc. 214 z Serii VII. ALBUM WIDOKÓW PRZEDSTAWIAJĄCYCH MIEJSCA HISTORYCZNE KRÓLESTWA GALICJI I ZIEM KRAKOWSKICH ZRYSOWANE Z NATURY PRZEZ ... LITOGRAFIA W ZAKŁADZIE LITOGRAFICZNO-ARTYSTYCZNYM MAXYMILIANA FAJANSA W WARSZAWIE. SKŁAD GŁÓWNY U AUTORA W PIŃSKU - GUBERNIA MIŃSKA.; 1875 - 1883, litografie

A. Gr.: 116 / 1 - 260 Dwa vol. D. sygn. druków - 314.827 II

Proweniencja: dawna własność biblioteki zamku w Suchej; w ZNIO od 1950 (Akc. 6367 - D - 50) pierwotnie w zbiorach magazynu książek, następnie w Gabinecie Grafiki (początkowo jako I.g.: 393).
Biecz. Napoleon Orda. Maksymilian Fajans. Zakład Narodowy im Ossolińskich.jpg
Rycina 154 z Serii VI z "Albumu widoków przedstawiających historyczne miejsca...", Pińsk 1875-1883.Podpis oryginalny:BIECZ NAD RZEKĄ ROPĄ (Galicya) W r. 1125. Biecz i okolice spustoszone zostały przez Wołodara Ks. Przemyślskiego. Miasto oddane jest kapitule Krakowskiej roku 1294. W roku 1311, przyłączone do dóbr królewskich. W 1400 r. powtórzone tu zostały przez poselstwa układy małżeństwa króla Jagiełły z Anną hr. Cylejską. Okrągła baszta widoczna na rysunku należała do domu, gdzie się urodził Marcin Kromer sekretarz trzech królów i dziejopis w r. 1512."
Strój wilanowski-para.jpg
Ilustracja do "Pieśni ludu Polskiego" Oskara Kolberga z 1857 r.; rys. Wojciech Gerson, lit. Maksymilian Fajans
Teodor Narbutt.PNG
Teodor Narbutt
Tomb of Polish knight Wierzbięta z Branic circa 1425.PNG
Tom of Polish knight Wierzbięta z Branic circa 1425
Maksymilian Fajans.jpg
Maksymilian Fajans (1825-1890) - a Polish artist, drawer and photographer.
Maksymilian Fajans grób.JPG
Maksymilian Fajans grób - Warszawa, Cmentarz Żydowski, ul. Okopowa