Malá říčka
Malá říčka | |
---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 Pohled od severu (2018) | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Obvod | Praha 7 |
Katastrální území | Bubeneč |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′30″ s. š., 14°24′45″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 1,7 ha |
Délka | 0,5 km |
Šířka | 50 m |
Objem | 35 000 m3 |
Parametry – hráz | |
Hráz | betonová |
Výška | 2,25 m |
Ostatní | |
Typ | slepé říční rameno |
Přítok vody | Vltava |
Odtok vody | Dejvický potok |
Přístupná | ano |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Malá říčka je slepé rameno Vltavy, které je součástí Královské obory (Stromovky) v Praze-Bubenči. Tato vodní plocha vznikla z původního vltavského ramena, jehož část u někdejšího Císařského mlýna byla začátkem 20. století při regulaci toku Vltavy zasypána.[1]
Popis a zajímavosti
Výsledkem regulace Vltavy v letech 1899–1902 při realizaci projektu splavnění řeky mezi Prahou a Mělníkem byly v oblasti Troje poměrně významné změny. Kromě vybudování trojského jezu se zdymadlem, plavebního kanálu a plavební komory v Podbabě se také změnil obrys Císařského ostrova a bylo z velké části zasypáno původní meandrující bubenečské rameno u Císařského mlýna a papírny. Zachovaným zbytkem tohoto ramena je Malá říčka. Od přítoku vltavské vody napouštěcím zařízením v hrázi na levé straně plavebního kanálu se obloukem v délce asi 500 m stáčí k západu, kde je odtok vody z Malé říčky řešen zděnou štolou do zatrubněného Dejvického potoka. Ten ji pak odvádí zpátky do Vltavy.
Celý vodohospodářský systém Stromovky nebyl ve 20. století příliš udržovaný. Za povodně v srpnu 2002 se celá Stromovka ocitla pod několika metry vody. Obnova celého systému byla v říjnu 2002 zahájena právě odbahněním Malé říčky. Následně pak bylo vyčištěno i její okolí a upravené břehy byly osázeny vodními rostlinami. V roce 2003 byla opravena hrázka Malé říčky (použitý kámen je z bývalého oplocení Stromovky, které bylo při povodni zničeno). Nátok z Vltavy na severním konci byl upraven do podoby kamenné vodní kaskády, přes kterou voda přepadá až k hladině Malé říčky. Následovalo ještě vyčištění zanesené podzemní části vyústění Malé říčky, vedoucí cihlovou štolou kolem Císařského mlýna do Dejvického potoka.
Malá říčka je zajímavou ornitologickou lokalitou. Pravidelně se tu vyskytuje labuť velká, husice nilská, volavka popelavá, polák velký, hvízdák eurasijský, kachna divoká, kopřivka obecná, lyska černá, slípka zelenonohá, racek chechtavý nebo ledňáček říční. Někteří ptáci sem zaletují i z nedaleké ZOO, kde žijí volně, migrují do zimovišť a na jaře se vracejí hnízdit.[2]
Malá říčka je využívána i jako sportovní rybářský revír.
Odkazy
Reference
- ↑ Malá říčka | Pražská příroda. www.praha-priroda.cz [online]. [cit. 2020-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Česká společnost ornitologická [online]. [cit. 2020-06-05]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Malá říčka na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Bubeneč. Stromovka. Malá říčka.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Bubeneč, Stromovka, hráz Malé říčky.