Malá Dobrá (tvrz)

Malá Dobrá
Základní informace
Další majiteléKladenští z Kladna
Žďárští ze Žďáru
Bredové
Poloha
AdresaVelká Dobrá, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°6′40,6″ s. š., 14°4′36,65″ v. d.
Malá Dobrá
Malá Dobrá
Další informace
Rejstříkové číslo památky21627/2-3032 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malá Dobrá je tvrz přestavěná na sýpku v obci Velká Dobrá v okrese Kladno. Tvrz sloužila jako panské sídlo od 14. do počátku 17. století. Během třicetileté války zpustla a později byla přestavěna na sýpku, která je od roku 1978 chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Nejstarší dějiny vesnic Velká a Malá Dobrá a vladycích z Dobré nelze v historických pramenech odlišit. První písemná zmínka o tvrzi v Malé Dobré pochází z roku 1396, kdy patřila Drchovi z Malé Dobré.[2] Drch je naposledy připomínán v roce 1419,[3] ale z roku 1406 pochází také zmínka o Janu Chlípanovi z Malé Dobré.[2] Během husitských válek se majitelem stal Bohuslav ze Tmáně a roku 1453 získal od krále Ladislava Pohrobka odúmrť po Drchovi. Poslední zmínka o Bohuslavovi je z roku 1457 a jeho potomci, zvaní Dobrští ze Tmáně, vesnici vlastnili až do roku 1499.[3]

V roce 1499 na tvrzi sídlil Vilém Hromada z Boršic a po něm roku 1519 Jiří Kfelíř ze Zakšova. Ze jeho nezletilé děti statek spravoval poručník Petr Malý z Chrastu a nejpozději ve třicátých letech 16. století prodal jejich část Malé Dobré Zdeňkovi Kladenskému z Kladna. Zdeněk již předtím vlastnil Velkou Dobrou a část Malé Dobré.[2]. V zápisu do desk zemských z roku 1544 jsou tvrze v Malé i Velké Dobré uvedeny jako pusté.[3] Zdeněk Malou Dobrou připojil ke kladenskému panství.[2] Žďárští ze Žďáru nejprve v Malé Dobré získali roku 1549 plat z jednoho dvora, který jim odkázali bratři Jiří a Kryštof. Ti ho dostali za poskytnuté služby od Zdeňka Kladenského.[3] Později Žďárští získali také zbytek vesnice[3] a Jiří Žďárský ze Žďáru nechal ve druhé polovině 16. století tvrz v Malé Dobré obnovit v renesančním slohu.[2]

Poslední zmínka o tvrzi pochází z roku 1613.[3] Přestala sloužit jako panské sídlo a během třicetileté války zpustla. V osmdesátých letech 17. století nebo po roce 1696, kdy ji získal Karel Jáchym z Bredy, byla přestavěna na sýpku.[2]

Stavební podoba

Hlavní obytnou budovu původní tvrze tvořila v předhusitském období věž se čtvercovým půdorysem s délkou strany asi deset metrů. Její přízemí bylo větráno jediným střílnovitým okénkem. Vstup se nacházel v prvním patře, kde se nacházela místnost osvětlená velkými okny. Zdí u severozápadního nároží vede chodbička, kterou se vstupovalo na prevét. Obytné bylo zřejmě i druhé patro a pravděpodobná je též existence patra třetího.[4] Podoba opevnění je neznámá, ale potok a blízký rybníček naznačují, že v obranných možnostech tvrze hrála významnou úlohu voda.[5]

V době renesance byla věž na jižní straně rozšířena. Přístavba měla vlastní přízemní vstup, ze kterého se na západní straně dochovala část ostění. V prvním patře byl obytný prostor osvětlený dvojicí velkých oken. Při rozšiřování stavby byla jižní stěna věže zeslabena, což vynutilo její snížení, a tím výškové sjednocení nové stavby, jejíž nejvyšší patro mohlo být hrázděné.[6]

Třípodlažní budova sýpky má obdélníkový půdorys a valbovou střechu krytou bobrovkami. Do prvního patra se vstupuje po kamenném zastřešeném schodišti a vedle něj je pravoúhlý vstup do přízemí. V přízemí se nachází dvě místnosti, z nichž severní je klenutá valenou klenbou s výsečemi a v jižní má křížovou klenbu se středovým pilířem. Obě horní patra s trámovými stropy sloužila k ukládání obilí a vzájemně je spojuje vnitřní dřevěné schodiště.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-10]. Identifikátor záznamu 132526 : Sýpka – býv. tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Malá Dobrá – tvrz, s. 297. 
  3. ↑ a b c d e f SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Tachlovsku, s. 292. 
  4. ↑ CHOTĚBOR, Petr. Tvrz v Malé Dobré (okr. Kladno) ve světle povrchového průzkumu. Archaeologica historica. Masarykova univerzita, 1998, roč. 23, čís. 1, s. 409. Dále jen Chotěbor (1998). Dostupné online [cit. 2022-08-23]. ISSN 0231-5823. 
  5. ↑ Chotěbor (1998), s. 411.
  6. ↑ Chotěbor (1998), s. 410.
  7. ↑ Sýpka, bývalá tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-10]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic