Malá Prašivá
| Malá Prašivá | |
|---|---|
 Malá Prašivá od Vyšních Lhot (2011) | |
| Vrchol | 706 m n. m. |
| Prominence | 2 m ↓ východní sedlo |
| Izolace | 0,1 km → Prašivá |
| Poznámka | výhled |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Moravskoslezské Beskydy / Lysohorská hornatina / Ropická rozsocha / Smrčinsko-čepelský hřbet |
| Souřadnice | 49°38′12″ s. š., 18°29′3″ v. d. |
  Malá Prašivá | |
| Povodí | Morávka / Lučina → Ostravice → Odra |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Malá Prašivá je horský spočinek, vybíhající 1,3 km směrem na západ od mateřské hory Prašivá (843 m), v Moravskoslezských Beskydech v blízkosti Vyšních Lhot při severním okraji CHKO Beskydy. Dosahuje výše 706 m n. m., na jejím vrcholu se nachází Chata Prašivá a Kostel svatého Antonína Paduánského ze 17. století.
Název
Pojmenování „Prašivá“ pochází z předkřesťanské doby, kdy se do lesů na svazích hory vyváželi lidé nemocní prašivinou.[1]
Poloha
Hora se nachází v katastru obce Vyšní Lhoty. Malou Prašivou začíná hřeben, který dále pokračuje Prašivou, Čuplem, Lipím, Ropičkou, Příslopem, Velkým Lipovým a Ropicí.
Vrchol
Kostel
Téměř na vrcholku Malé Prašivé se nachází dřevěný kostel z roku 1640 zasvěcený sv. Antonínu Paduánskému. Prašivá se postupně stala významným poutním místem pro Těšínsko i nedalekou Moravu a Slovensko.[1] Poutě se na Prašivou (lidově „Prašivku“) konají doposud.[1]
Chata
Již od konce 19. století se uvažovalo o tom, že by na Prašivé měla vzniknout turistická chata. Když se 1. září 1910 konala ustanovující schůze spolku Beskydská jednota slezská, jedním z jejich cílů byla výstavba turistické chaty na Prašivé. Jejich úmysl byl mimo jiné motivován snahou podpořit turistický ruch Čechů po Beskydech, protože většina tehdejších beskydských turistických ubytoven patřila Němcům.[2] Beskydská jednota slezská v roce 1912 odkoupila stavební parcelu u vrcholu Prašivé od manželů Velčovských a začala chystat plány na výstavbu. Následkem první světové války však byla stavba chaty pozdržena a znovu se o ní začalo uvažovat v roce 1918.[1]
Po řadě příprav bylo v 11. dubna 1921 započato s výstavbou chaty podle projektu místeckého stavitele Jara Čermáka. Již 2. října téhož roku byla chata oficiálně otevřena.[1][2] Chata měla tři podlaží. V prvním se nacházela jídelna s výčepem, kuchyní a verandou, druhé patro zabírala obytná část a třetí patro rozhledna.[1] Na stavbu chaty přispěla řada peněžních ústavů, okolních obcí i drobnějších dárců včetně Petra Bezruče a T. G. Masaryka, který dokonce přispěl částkou 5000 Kčs, což byla relativně vysoká částka vzhledem k celkovému rozpočtu 273 300 Kčs.[1]
Během druhé světové války připadla chata německému turistickému spolku Beskidenverein a přístup na ní byl zakázán. Po únoru 1948 byla chata znárodněna, po roce 1989 připadla Klubu českých turistů Frýdek-Místek.[1]
Pověsti
- Když v roce 1640 pořádal v lesích na Prašivé hon hrabě Jiří Oppersdorf, spatřil v lese jelena a jal se ho pronásledovat. Jelen ho zavedl hluboko do lesů, daleko od hraběcí družiny. Když se jelen na chvíli zastavil, hrabě jej postřelil. Rána však nebyla smrtelná a jelen se vrhl na hraběte. Ten ve snaze uhnout jeho ostrým parohům se schoval za strom, avšak jelen strom probodl a uvěznil v něm sebe i hraběte. Teprve po třech dnech zoufalství, bolesti a hladu byl hrabě nalezen. Z vděčnosti nad tím, že si zachránil holý život, nechal postavit na Prašivé dřevěný kostel, který tam stojí dodnes.[1][3]
- Podle jiné pověsti se dívka, která na den sv. Antonína tj. 13. června dojde bosa až ke kostelu, do roka provdá.
- Zvon z kostela sv. Antonína Paduánského je prý mimořádně účinný při zvonění na mraky
Přístup
Trasa ze žel. stanice Dobratice pod Prašivou: délka 6 km
Trasa z Komorní Lhotky: délka 4,5 km- Trasa z Raškovic: délka 3,5 km
Trasa z Raškovic od hotelu Ondráš přes Pražmo: délka 7,5 km- Cyklotrasa 6174 ze směru od Vyšních Lhot
Reference
- ↑ a b c d e f g h i SCHULHAUSER, Tadeusz. Chata na Prašivé má 90 let. Beskydy: tourist info. Zima 2011, čís. 12, s. 2.
- ↑ a b Historie chaty na Prašivé [online]. Web Chaty Prašivé [cit. 2012-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-13.
- ↑ HEGAROVÁ, Věra. Pověsti slezského lidu: Prašivá [online]. Web Regionální knihovny Karviná [cit. 2012-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21.
Literatura
- MIKULÁŠ, J. L. Pověst o zvonku ve Vyšních Lhotách na Těšínsku proti mračnům. IN: Český lid 1927, str. 329 – 330.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malá Prašivá na Wikimedia Commons - Web chaty na Prašivé
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - modrá.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Vyšní Lhoty. Okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj
Autor: No machine-readable author provided. Casablanca assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Hut with outlook tower on Mala Prasiva, Czech Republic, August 2006
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - červená.
Autor: Petr Michalik, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel Sv. Antonína Paduánského na Malé Prašivé