Malé Benátky (České Budějovice)

Malé Benátky
vypuštěné koupaliště v únoru 2021
vypuštěné koupaliště v únoru 2021
Účel stavby
Základní informace
Výstavba1931
Přestavba1934
Materiálbeton
Stavebníkměsto České Budějovice
Současný majitelměsto České Budějovice
Poloha
AdresaMalý jez, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malé Benátky jsou koupaliště v rekreačním areálu u Malého jezu v Českých Budějovicích. Jeho vznik iniciovala povodeň a také stoupající znečištění Vltavy ve 20. století.

Předcházející události

V noci z 25. na 26. srpna 1925 došlo k přívalovým lijákům, které zvýšily hladinu Malše a Vltavy 2,8 metru nad normál.[1] V důsledku těchto povodní prorazila voda Mlýnské stoky v oblasti Malého jezu do Malše.[2]

Z důvodu znečištění Vltavy zaniklo v roce 1930 koupaliště pod Dlouhým mostem[3] a v roce 1931 začala městská vodárna odebírat vodu z Malše nad Velkým jezem (tehdy nazývaným Špitálský jez).[4] V souvislosti s tím došlo usnesením městské rady z 11. června 1931 k zákazu koupání v Malši na lokalitě U Špačků v rozsahu od Velkého jezu až ke stodole děkanského dvora.[5] Během dvou let tak zanikla dvě říční koupaliště v Českých Budějovicích.

Vznik

Šest let po povodních, 26. června 1931, přijala městská rada usnesení zřídit v místě prorvy (povodní vytvořeného kanálu) koupaliště nazvané Malé Benátky:

Usnes. měst. rady z 26. června t. r. zřizuje se na řece Malši veřejné koupaliště a to pro dospělé mezi pivovarským jezem a železničním mostem, pro děti pak v místech prorvy na pozemku t. zv. „Malé Benátky“. Koupající veřejnost se žádá, aby šetřila úrody a plodin na okolních loukách a polích. Poškozování majetku neb úrody zjištěno bude dozor mající stráží bezpečnosti a stíháno dle platných předpisů o polním pychu.
— Jihočeské listy, 1. 8. 1931[6]

V září 1931 žádala sociální demokracie „v otázce zdravotní péče“ zřízení městských lázní a veřejného koupaliště u Malého jezu.[7] V září 1932 informoval týdeník Jihočech o záměru zrušit koupaliště Malé Benátky, které bylo „eldorádem tisíců dětí z celého světa“ v souvislosti s regulací toku Mlýnské stoky. Doporučil, aby (namísto zániku koupaliště) bylo napájení vyřešeno usazením roury vedoucí z Mlýnské stoky do míst přirozených bazénů vzniklých po povodni, které měly s regulací zaniknout.[8] Úprava koupaliště byla financována mimo jiné z výnosu představení Klicperovy hry Divotvorný klobouk v Jihočeském divadle[9] a dílem i z veřejné sbírky z března 1934 pořádané nezaměstnanými pracovníky Pomocného sboru města Českých Budějovic.[10] Začátkem května dokončili dobrovolníci a Pomocný sbor uložení proplachového potrubí a úpravu koupaliště. Na louce propůjčené panem Petrášem vznikly převlékací kabiny (šatny).[11] Roku 1935 jich bylo k dispozici 44.[2]

Údržba

V roce 1934 vzniklo Komité pro upravení dětského koupaliště na Malši. Mezi lety 1935 a 1950 o Malé Benátky pečoval spolek Dětské a lidové koupaliště na Malši v Českých Budějovicích. Úřadoval v Havlíčkově kolonii v restauraci U Havlíčka.[2] Za období druhé světové války byla údržba minimální, ale ještě na počátku 50. let zůstával stav areálu dobrý.[2] Po vydatných deštích 8. až 9. července 1954 přišla povodeň,[12] která koupaliště poškodila.[2] Až v 60. letech začaly Technické služby města uvažovat o investici. Studii nazvanou Rekreace – Malše (Malák a Benátky) zpracoval v roce 1966 Ing. arch. Vítů, ovšem rozpočet vycházel na 10 miliónů Kčs, což byla neprůchozí částka. Nový pokus nastal v 70. letech. V roce 1972 vytáhlo město z šuplíku studii z roku 1966, označilo ji za zastaralou a vrátilo zpět do šuplíku.[2] Koupaliště bylo zrekonstruováno až kolem přelomu století.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. KOVÁŘ, Daniel. Budějovice a velká voda. České Budějovice: Veduta, 2002. 55 s. ISBN 80-903040-2-8. Kapitola 1925, s. 34–36. 
  2. a b c d e f SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: V Malých Benátkách povyrostly stromy, oáza to ale stále je. Budějcká drbna [online]. 2019-09-26 [cit. 2020-05-21]. Dostupné online. 
  3. LIPOLD, Jiří; ŠTUMBAUER, Jan; KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - plovárny a koupaliště [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  4. LIPOLD, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic - vodárny [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  5. Zákaz koupání „U Špačků“. Republikán. Tiskařské a vydavatelské družstvo, 3. 8. 1931, roč. 13, čís. 57, s. 5. 
  6. Nové koupaliště na Malši. Jihočeské listy. Družstvo vydavatelské a nakladatelské, 1. 8. 1931, roč. XXXVII, čís. 60, s. 2. 
  7. Sociální demokracie jménem pracující třídy žádá. Jihočech. Alois Kříž, 17. 9. 1931, roč. 34, čís. 37, s. 1. 
  8. Místní zprávy. Jihočech. Alois Kříž, 22. 9. 1932, roč. 35, čís. 39, s. 2. 
  9. Divadlo. Jihočech. Alois Kříž, 25. 5. 1933, roč. 36, čís. 21, s. 5. 
  10. Z Pomocného sboru města Čes. Budějovic. Jihočech. Alois Kříž, 15. 3. 1934, roč. 37, čís. 11, s. 2. 
  11. Dětské koupaliště na Malši před dohotovením. Jihočech. Alois Kříž, 3. 5. 1934, roč. 37, čís. 18, s. 2. 
  12. HEŘMAN, Jiří; PLETZER, Karel; KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - povodně [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Malé Benátky (České Budějovice) 01.jpg
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Malé Benátky, koupaliště v Českých Budějovicích