Malé Benátky (České Budějovice)
Malé Benátky | |
---|---|
vypuštěné koupaliště v únoru 2021 | |
Účel stavby | |
Základní informace | |
Výstavba | 1931 |
Přestavba | 1934 |
Materiál | beton |
Stavebník | město České Budějovice |
Současný majitel | město České Budějovice |
Poloha | |
Adresa | Malý jez, České Budějovice, Česko |
Souřadnice | 48°57′42,48″ s. š., 14°28′44,04″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Malé Benátky jsou koupaliště v rekreačním areálu u Malého jezu v Českých Budějovicích. Jeho vznik iniciovala povodeň a také stoupající znečištění Vltavy ve 20. století.
Předcházející události
V noci z 25. na 26. srpna 1925 došlo k přívalovým lijákům, které zvýšily hladinu Malše a Vltavy 2,8 metru nad normál.[1] V důsledku těchto povodní prorazila voda Mlýnské stoky v oblasti Malého jezu do Malše.[2]
Z důvodu znečištění Vltavy zaniklo v roce 1930 koupaliště pod Dlouhým mostem[3] a v roce 1931 začala městská vodárna odebírat vodu z Malše nad Velkým jezem (tehdy nazývaným Špitálský jez).[4] V souvislosti s tím došlo usnesením městské rady z 11. června 1931 k zákazu koupání v Malši na lokalitě U Špačků v rozsahu od Velkého jezu až ke stodole děkanského dvora.[5] Během dvou let tak zanikla dvě říční koupaliště v Českých Budějovicích.
Vznik
Šest let po povodních, 26. června 1931, přijala městská rada usnesení zřídit v místě prorvy (povodní vytvořeného kanálu) koupaliště nazvané Malé Benátky:
„ | Usnes. měst. rady z 26. června t. r. zřizuje se na řece Malši veřejné koupaliště a to pro dospělé mezi pivovarským jezem a železničním mostem, pro děti pak v místech prorvy na pozemku t. zv. „Malé Benátky“. Koupající veřejnost se žádá, aby šetřila úrody a plodin na okolních loukách a polích. Poškozování majetku neb úrody zjištěno bude dozor mající stráží bezpečnosti a stíháno dle platných předpisů o polním pychu. | “ |
— Jihočeské listy, 1. 8. 1931[6] |
V září 1931 žádala sociální demokracie „v otázce zdravotní péče“ zřízení městských lázní a veřejného koupaliště u Malého jezu.[7] V září 1932 informoval týdeník Jihočech o záměru zrušit koupaliště Malé Benátky, které bylo „eldorádem tisíců dětí z celého světa“ v souvislosti s regulací toku Mlýnské stoky. Doporučil, aby (namísto zániku koupaliště) bylo napájení vyřešeno usazením roury vedoucí z Mlýnské stoky do míst přirozených bazénů vzniklých po povodni, které měly s regulací zaniknout.[8] Úprava koupaliště byla financována mimo jiné z výnosu představení Klicperovy hry Divotvorný klobouk v Jihočeském divadle[9] a dílem i z veřejné sbírky z března 1934 pořádané nezaměstnanými pracovníky Pomocného sboru města Českých Budějovic.[10] Začátkem května dokončili dobrovolníci a Pomocný sbor uložení proplachového potrubí a úpravu koupaliště. Na louce propůjčené panem Petrášem vznikly převlékací kabiny (šatny).[11] Roku 1935 jich bylo k dispozici 44.[2]
Údržba
V roce 1934 vzniklo Komité pro upravení dětského koupaliště na Malši. Mezi lety 1935 a 1950 o Malé Benátky pečoval spolek Dětské a lidové koupaliště na Malši v Českých Budějovicích. Úřadoval v Havlíčkově kolonii v restauraci U Havlíčka.[2] Za období druhé světové války byla údržba minimální, ale ještě na počátku 50. let zůstával stav areálu dobrý.[2] Po vydatných deštích 8. až 9. července 1954 přišla povodeň,[12] která koupaliště poškodila.[2] Až v 60. letech začaly Technické služby města uvažovat o investici. Studii nazvanou Rekreace – Malše (Malák a Benátky) zpracoval v roce 1966 Ing. arch. Vítů, ovšem rozpočet vycházel na 10 miliónů Kčs, což byla neprůchozí částka. Nový pokus nastal v 70. letech. V roce 1972 vytáhlo město z šuplíku studii z roku 1966, označilo ji za zastaralou a vrátilo zpět do šuplíku.[2] Koupaliště bylo zrekonstruováno až kolem přelomu století.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Malé Benátky na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovice a velká voda. České Budějovice: Veduta, 2002. 55 s. ISBN 80-903040-2-8. Kapitola 1925, s. 34–36.
- ↑ a b c d e f SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: V Malých Benátkách povyrostly stromy, oáza to ale stále je. Budějcká drbna [online]. 2019-09-26 [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
- ↑ LIPOLD, Jiří; ŠTUMBAUER, Jan; KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - plovárny a koupaliště [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ LIPOLD, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic - vodárny [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Zákaz koupání „U Špačků“. Republikán. Tiskařské a vydavatelské družstvo, 3. 8. 1931, roč. 13, čís. 57, s. 5.
- ↑ Nové koupaliště na Malši. Jihočeské listy. Družstvo vydavatelské a nakladatelské, 1. 8. 1931, roč. XXXVII, čís. 60, s. 2.
- ↑ Sociální demokracie jménem pracující třídy žádá. Jihočech. Alois Kříž, 17. 9. 1931, roč. 34, čís. 37, s. 1.
- ↑ Místní zprávy. Jihočech. Alois Kříž, 22. 9. 1932, roč. 35, čís. 39, s. 2.
- ↑ Divadlo. Jihočech. Alois Kříž, 25. 5. 1933, roč. 36, čís. 21, s. 5.
- ↑ Z Pomocného sboru města Čes. Budějovic. Jihočech. Alois Kříž, 15. 3. 1934, roč. 37, čís. 11, s. 2.
- ↑ Dětské koupaliště na Malši před dohotovením. Jihočech. Alois Kříž, 3. 5. 1934, roč. 37, čís. 18, s. 2.
- ↑ HEŘMAN, Jiří; PLETZER, Karel; KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - povodně [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-09]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Malé Benátky, koupaliště v Českých Budějovicích