Malé Krhovice
Malé Krhovice | |
---|---|
![]() Statek s holubníkem | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Chbany |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°20′14″ s. š., 13°22′36″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 13 (2021)[1] |
Katastrální území | Poláky (8,83 km²) |
Nadmořská výška | 305 m n. m. |
PSČ | 431 53 |
Počet domů | 10 (2021)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de ![]() Malé Krhovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 125032 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Malé Krhovice (německy Klein Körbitz) jsou malá vesnice, část obce Chbany v okrese Chomutov. Nachází se asi 4,5 kilometru západně od Chban. Malé Krhovice leží v katastrálním území Poláky o výměře 8,83 km².[3]
Název
Název vesnice mohl být odvozen buď z osobního jména Krha, které se však v písemných pramenech nevyskytuje, nebo ze slovesa krhati. Potom by se jednalo o přezdívku pro lidi, kteří jsou často nemocní. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in Krhowiczich (1447), v Krhovicích (1533), Krhowicze (1560), Mala Kerbicze (1589), Mala Krbicze (1593), vsi male Kerbicze (1595), ves malou Krbicze (1598), Kurbitz (1603), zur Kärbicz (1604), Kirbitz (1608), Male Krbicz (1629), Klein Kürbitz (1787), Klein-Körbitz (1846) nebo Krhovice malé a Klein-Körbitz (1854).[4]
Historie

Malé Krhovice vznikly u obchodní cesty mezi Kadaní a Žatcem. První písemná zmínka o nich pochází z roku 1377. Podle závěti Pechance Ojíře z Očedělic z roku 1447 patřily k vintířovskému panství, ale o rok později je získali Šumburkové, kteří vesnici připojili k panství Poláky. K němu poté patřila až do zrušení poddanství. Za účast na stavovského povstání v letech 1618–1620 byly Poláky včetně Malých Krhovic zabaveny Matyášovi mladšímu Štampachovi ze Štampachu. Konfiskace však nebyla oprávněná, protože Matyáš panství Poláky pouze spravoval za svého nezletilého synovce Zdislava Štampacha ze Štampachu.[5]
Stav vesnice po třicetileté válce byl popsán roku 1654 v berní rule jako dobrý. Tehdy v Malých Krhovicích žili čtyři sedláci, kteří měli osmnáct potahů, patnáct krav, jedenáct jalovic, 54 ovcí, 23 prasat a jednu kozu. Hlavním zdrojem obživy bylo pěstování pšenice a žita, ale ve vsi byl také rybník určený k chovu ryb. Obec vlastnila rybník ještě o sto let později. Vzhledem k velikosti vesnice v ní nebyla škola, a děti navštěvovaly školu v Dolanech.[5]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 62 obyvatel (z toho 31 mužů), z nichž bylo devět Čechoslováků, padesát Němců a tři cizinci.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 65 obyvatel: deset Čechoslováků, 51 Němců a čtyři cizince. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Po druhé světové válce byli vysídleni němečtí obyvatelé, ale i tak ve vesnici v roce 1947 žilo 52 lidí. K poklesu počtu obyvatel došlo teprve poté a při sčítání lidu v roce 1950 měla vesnice jen 25 obyvatel.[8]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 32 | 55 | 73 | 64 | 56 | 62 | 65 | 25 | 39 | 22 | 23 | 9 | 13 | 13 | 13 |
Domy | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | — | 8 | 8 | 9 | 10 | 10 | 10 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Poláků. |
Obecní správa

Po zrušení poddanství se Malé Krhovice staly v roce 1850 samostatnou obcí.[5] Zůstaly jí jen krátkou dobu, protože v roce 1869 již byly osadou obce Poláky, s níž byly od 1. ledna 1981 připojeny jako část obce ke Chbanům. Až do roku 1960 se nacházely v okrese Kadaň a teprve v roce 1961 byly při reorganizaci územní správy převedeny do okresu Chomutov.[12]
Pamětihodnosti
- Na návsi se nachází památkově chráněná kaple svatého Jana Nepomuckého se sedlovou střechou a hlubokými nikami. U stěny kaple stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1716.[13]
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Krhovice, s. 395.
- ↑ a b c BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Malé Krhovice, s. 15. Dále jen Binterová (2001).
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132.
- ↑ Binterová (2001), s. 16.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 315. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Kaple sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Dostupné online.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Malé Krhovice, s. 15–16.
- Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Malé Krhovice, s. 72–73.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malé Krhovice na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Poláky na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Malé Krhovice - holubník v hospodářském dvoře