Malý Prštický tunel
Malý Prštický tunel | |
---|---|
Jižní portál Malého Prštického tunelu | |
Základní informace | |
Stát | Česko |
Provozní délka | 85,07 m |
Lokalizace | |
Souřadnice | 49°8′20,04″ s. š., 16°27′49,68″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Malý Prštický tunel | |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Malý Prštický tunel je železniční tunel č. 204 na katastrálním území Radostice na železniční trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov v km 139,991–140,076 mezi zastávkou Radostice a stanicí Střelice.[1]
Historie
Provoz na dráze byl zahájen 15. září 1870, kdy tvořila součást hlavní trati c. k. privilegované Rakouské společnosti státní dráhy z Vídně do Brna (Vídeň – Laa an der Thaya – Hrušovany nad Jevišovkou – Střelice – Brno). Na trati se nachází celkem čtyři tunely (Budkovický, Na Réně, Velký Prštický a Malý Prštický).
Všechny tunely byly dokončeny v roce 1870 jako stavebně dvojkolejné, stejně jako na zbytku trati ale byla i v tunelech položena pouze jedna kolej. V sedmdesátých letech 20. století došlo k přestavbě, kdy byla kolej přesunuta přibližně do os tunelů (v tunelu Na Réně v roce 1972[2]).[3]
Při ražbě tunelů byl poprvé v Rakousko-Uhersku místo střelného prachu použit dynamit.[3]
Geologie a geomorfologie
Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Brněnská vrchovina, v celku Bobravská vrchovina s podcelkem Lipovská pahorkatina s okrskem Hlínská vrchovina.[4]
Z geologického hlediska je oblast tvořena biotitickými granodiority.[5][6]
Popis
Jednokolejný tunel byl původně postaven pro dvě koleje na železniční trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov mezi zastávkou Radostice a stanicí Střelice.[7]
Tunel byl ražen starou rakouskou metodou v úbočí vrchu (kóta 360) v ostrém levosměrném oblouku v klesání 10 ‰. Nad portálovým věnci obou portálů, které jsou provedeny z rustikových kvádrů, v kamenném překladu je vytesán letopočet dokončení tunelu MDCCCLXX.[8][3]
Tunel leží v nadmořské výšce 300 m a je dlouhý 85,07 m.
Odkazy
Reference
- ↑ Malý Prštický (tunel). www.atlaskolejowy.net [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠIROKÝ, Jiří. Z Moravského Krumlova k „Železňáku“ [online]. Zrcadlo.info [cit. 2013-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b c VEISOVÁ, Jarka. Železnice [online]. Radostice.cz, 2011-02-23 [cit. 2020-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-15.
- ↑ Poloha, přírodní zajímavosti : Obec Prštice [online]. 2013-01-02 [cit. 2020-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-14.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s.
- ↑ Tetčice | Charakteristika zájmového území. www.edpp.cz [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Malý Prštický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Radostice. cesko.svetadily.cz [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Malý Prštický tunel na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Malý Prštický tunel, jižní portál