Malý pitaval z velkého města

Malý pitaval z velkého města
Žánrkriminální
Formátseriál
ScénářJaroslav Dietl
Leoš Jirsák (1. řada)
Ivan Bohata (2. řada)
RežieJaroslav Dudek
HrajíLadislav Frej
Vlastimil Hašek
Jiří Krampol
Pavel Zedníček
Michal Pešek
Svatopluk Skopal
Jan Faltýnek
Jaroslava Brousková
Josef Abrhám
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Počet řad2 (1982, 1986)
Počet dílů15 (seznam dílů)
Produkce a štáb
Výkonný
producent
Josef Císař (1. řada)
Václav Rouha (2. řada)
ProducentČeskoslovenská televize
KameraJindřich Novotný
HudbaLadislav Štaidl
StřihPetr Sitár
ZvukJiří Kejř
Premiérové vysílání
Formát obrazubarevný PAL 4:3
Formát zvukumono
Vysíláno19831126a26. listopadu 1983 – 19870815a15. srpna 1987
Posloupnost
NásledujícíPřípad pro zvláštní skupinu
Malý pitaval z velkého města na ČSFD, Kinoboxu, SZ, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malý pitaval z velkého města je československý detektivní televizní seriál z let 1982 a 1986.

Popis

Seriál ukazuje práci kriminalistů oddělení kriminální policie Sboru národní bezpečnosti při vyšetřování trestných činů – krádeží, vydírání i vražd, z nichž některé jsou inspirovány skutečnými událostmi. Odborným poradcem seriálu byl mjr. Miloslav Šimek a mjr. Jaroslav Buchar. Pitaval je označení pro zajímavé případy ze skutečné policejní a soudní praxe. Jméno jim dal francouzský advokát François Gayot de Pitaval (1673–1743).[1]

Obsazení

Ladislav Frejnáčelník npor. Břetislav Kubát
Vlastimil Hašekkriminalista npor. Rudolf Pekař
Jiří Krampolkriminalista por. Libor Krejcárek
Pavel Zedníčekkriminalista ppor. Kamil Hamřík
Michal Pešekkriminalista ppor. Jiří Otradovec
Svatopluk Skopalvyšetřovatel npor. Jaroslav Jarolím
Jan Faltýnektechnik Wintr
Jaroslava Brouskovásekretářka Zuzana
Josef Abrhámkpt. Divíšek z Městské správy VB
Jan Vlasákoperační důstojník

Seznam dílů

První řada (1983–1984)

Natočeno 1982

  1. Aranžér: Vyloupená kasa obchodu s ovocem a zeleninou zprvu vypadá jako krytí rozkrádačky ze strany personálu. Jenomže pro tvrdohlavého poručíka Libora Krejcárka (Jiří Krampol) to je začátkem série zcela nového typu vloupaček, jejíhož pachatele (Lubomír Lipský) se podaří odhalit až díky lsti. Premiéra 26. listopadu 1983[2]
  2. Milenec: Při vyšetřování banální krádeže výplaty rozkrývá frajerský podporučík Kamil Hamřík (Pavel Zedníček) šmelinu s dekrety, družstevními podíly i účetnictvím bytového družstva Na Andělce, za kterou stojí prohnaný doktor Rychtr (Luděk Munzar) a jeho naivní milenka (Jana Štěpánková). Premiéra 3. prosince 1983[3]
  3. Benjamínci: Nováček sboru, podporučík Jiří Otradovec (Michal Pešek), dostává k vyšetření dvou promyšlených vloupání, vypadající původně jako poctivá kasařská práce. Čirou náhodou objeví možné pachatele na diskotéce, a pak už se nalezne i spojitost s přepadením jednoho podniku a vyloupením obchodu se zbraněmi. Premiéra 10. prosince 1983[4]
  4. Včelař: Flegmatický nadporučík Rudolf Pekař (Vlastimil Hašek) chodí zásadně neozbrojen, a to se mu málem stane osudným při vyšetřování série vloupání do obchodů, když ho přistižený zloděj omráčí hozeným kladivem. Po rozkrytí řetězce překupníků mu už přeje štěstí a při zátahu se mu podaří iniciátora vloupaček zatknout osobně. Premiéra 17. prosince 1983[5]
  5. Cyklista: Poručík Krejcárek má noční službu právě ve chvíli, kdy u viaduktu v Libušině ulici někdo srazil cyklistu a ujel. Během pár hodin se mu podaří nejen zjistit typ pachatelova vozu, ale i zkontrolovat několik desítek podezřelých vozidel. Uzavřít vyšetřování se mu podaří ale až po několika týdnech, kdy podezřelá bílá škodovka je mezi posledními prošetřovanými vozy z úřední evidence. Premiéra 25. prosince 1983[6]
  6. Jupiter: Do skupiny pracovníků Filmového studia Barrandov se při prohlídce zámeckých interiérů vloudí sebevědomý kunsthistorik Hruška (Jiří Bartoška) a odcizí zlacenou sošku. Pachatele tedy známe skoro od počátku a většinu dílu pozorujeme, jak se k němu kriminalisté dostávají – včetně chyb, jichž se dopustí podporučík Otradovec s technikem Wintrem. Premiéra 30. prosince 1983[7]
  7. Vedoucí partiové prodejny: Spolehlivý a akurátní vedoucí partiové prodejny Sedláček zmizel i s autem. Podporučík Hamřík pečlivě prošetřuje možné motivy a scénáře, ale všechny jsou slepé a tak je nucen případ odložit – aspoň do doby, než se po několika měsících náhodně objeví Sedláčkova mrtvola a vyvrátí jedno falešné svědectví. Premiéra 7. ledna 1984[8]
  8. Muž s punčochou: Další díl, kdy diváci vědí hned od počátku, že loupeže v obchodech a na čerpacích stanicích má na svědomí maskovaný muž Rostislav Vraný (Ondřej Pavelka) a sledují, jakým způsobem po něm pátrá podporučík Hamřík. Premiéra 14. ledna 1984[9]
  9. Kuchařinka: Pro starou paní Kosařovou (Jiřina Štěpničková) se stalo osudným přestěhování se na sídliště: poté, co zaměnila směry autobusové linky č. 127, nedojede v pořádku do Hloubětína, ale je nalezena zavražděná v Michli. Pro nadporučíka Pekaře má cenu zejména detailní svědectví spolucestující paní Laurové (Iva Janžurová) a nakonec na případu pracuje celé oddělení, jenomže vše se vyvine úplně jinak a skutečný vrah je odhalen v poslední půlminutě dílu. Premiéra 21. ledna 1984[10]

Druhá řada (1987)

Natočeno 1986

  1. Majitel autoservisu: Prostitutka Jiřinka (Dagmar Veškrnová) láká zájemce k sexu na hausbót a je domluvena s kumpány, že tam v pravou chvíli vrazí kvůli vydírání zákazníků. Kriminalistům je divné, proč se jeden z nich – soukromý autoopravář Peca (Jan Teplý) – nepřihlásil ani jako svědek, ani jako oběť přepadení. Podporučík Otradovec s podporučíkem Hamříkem pomocí „vyšetřovatelského úskoku“ odhalí jeho motivaci. Premiéra 2. května 1987[11]
  2. Autorka detektivních povídek: Na společné lodžii 16. patra panelového domu je nalezeno tělo ing. Moravce z 5. patra – a shodou okolností v tomto 16. patře bydlí i jeho manželka spisovatelka Šípová (Regina Rázlová), která se logicky jeví jako jedna z podezřelých. Nadporučík Pekař spolu s vyšetřovatelem Jarolímem musejí využít její afektivní hysterie, aby ve spleti jejích výmyslů nalezli pravdu. Premiéra 23. května 1987[12]
  3. Exoti: Do kulturního domu, kde probíhá výstava exotického ptactva, se v noci vloupá překupnický chovatel Chalupa (Karel Augusta) a odveze si 22 ptáků včetně řady chovných párů v celkové ceně 86 tisíc Kčs. Případ dostane na starosti poručík Krejcárek, který z ptáků rozezná leda tak pečené kuře a je tedy terčem posměchu ze strany kolegů i okradených, ale za pomoci soudního znalce-učitele v.v. Macháněho (Josef Kemr) se mu podaří do oboru proniknout. Premiéra 4. července 1987[13]
  4. Kasař: Při nočním vloupání do samoobsluhy se občanům podaří zajistit pachatele, starého kasaře Kořána (Rudolf Hrušínský). Poručíku Krejcárkovi je jasné, že poctivý zloděj kryje nějakého parťáka, pátrá u dcery, objeví i jeho milenku Melicharovou (Věra Galatíková), ale na stopu se dostane až poté, co láskou zhrzený Kořán skočí pod tramvaj. Premiéra 18. července 1987[14]
  5. Narkomani: Byla vykradena veterinární stanice a byly odcizeny desítky dávek omamných látek i jedů, včetně prošlého morfinu. Nadporučíku Pekařovi s podporučíkem Hamříkem se podaří zajistit několik známých vařičů a dealerů drog, smyčku je ale třeba utáhnout okolo chemika Postlera (Viktor Preiss), jehož známý se rozhodl vydírat Bezpečnost hrozbou otravy pitné vody pomocí uloupeného cyankáli. Premiéra 1. srpna 1987[15]
  6. Valutová příhoda: Číšníka Petra (Lukáš Vaculík) při nelegální směně valut okrade parta německých Turků a později ho i srazí autem, když se je snaží zastavit. Podporučíka Otradovce přivede na stopu luxusní prostitutka Rédlová (Věra Vlčková), ale je nutné hlavně najít důkazy. Premiéra 15. srpna 1987[16]

Reference

  1. LOJDOVÁ, Sabina. 5 věcí, které jste nevěděli o seriálu Malý pitaval z velkého města: Jaké byly honoráře a kdo se hádal kvůli háru na hlavě?. Super.cz [online]. 2019-08-07 [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. 
  2. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1983/11/26/6.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  3. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1983/12/3/4.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  4. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1983/12/10/4.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  5. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1983/12/17/4.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  6. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1983/12/24/4.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  7. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1983/12/30/4.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  8. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1984/1/7/4.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  9. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1984/1/14/4.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  10. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1984/1/21/4.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  11. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1987/5/1/6.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  12. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1987/5/23/4.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  13. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1987/7/4/4.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  14. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1987/7/18/6_.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  15. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1987/8/1/4.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  16. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1987/8/15/4.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“