Malajská abeceda
Moderní malajská abeceda (malajsky, Tulisan Rumi, "písmo Rumi") se skládá z 26 písmen základní abecedy ISO Latin bez diakritiky. Je výsledkem reformy z roku 1972 a společně ji užívá řada malajsko-indonéských jazyků. Je již častěji užívaným písmem pro malajštinu (vedle Džáví, modifikovaného arabského písma). Latinková malajská abeceda je úředním písmem v Indonésii, Malajsii a Singapuru a vedle džáví i v Bruneji.
Historicky se používala různá písma pro zápis staromalajštiny (Pallava, Kawi, Rencong) a byla nahrazena džávím s šířením islámu. Příchod evropských kolonizátorů přinesl na Malajské souostroví latinku. Protože země mluvící malajsky si rozdělily dvě koloniální mocnosti (Nizozemsko a Británie), hláskování malaského písma má dvě odlišné verze: nizozemskou v Indonésii a britskou v Malajsii. Převážná většina zvuků se zapisuje shodně, ale několik rozdílů ve čtení znaků se zachovalo.
Reforma v roce 1972 sjednotila malajskou a indonéskou verzi a odstranila jediné diakritické (a navzájem protichůdné) rozlišování hlásek /e/ a /ə/ vyznačované v indonéštině a malajštině a sjednotila je na jeden znak e. Před reformou se psala indonéská hláska /e/ znakem é a hláska /ə/ jako písmeno e a malajská hláska /e/ naopak jako znak e, kdežto hláska /ə/ jako písmeno ĕ.
Hláskování a čtení písmen
Přestože písmena zapisují shodné znaky ve všech zemích užívajících malajské jazyky, názvy písmen (hláskování) se užívají jiné v Indonésii, která se drží nizozemského vzoru, a v ostatních zemích s malajštinou, které navazují na anglickou abecední tradici. Malajská abeceda má fonémický pravopis (jako čeština) s několika výjimkami. Písmena Q, V a X se používají zřídka, ve výpůjčkách z jazyků, kde se vyskytují.
| Písmeno | Název | Hláska | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Indonésie | Malajsie, Brunej a Singapur | IPA | Poznámka k výslovnosti | ||
| Malajsie, Brunej a Singapur | Indonésie | ||||
| Aa | a | e | /a/ | a | |
| /ə/ | nezřetelné „e“, šva | ||||
| Bb | bé | bi | /b/ | b | |
| Cc | cé | si | /t͡ʃ/ | č | |
| Dd | dé | di | /d/ | d | |
| Ee | é | i | /ə/ | nezřetelné „e“, šva | |
| /e/ | e | ||||
| /e/ | /ɪ/ | e až i | |||
| /ɛ/ | e | ||||
| Ff | éf | éf | /f/ | f | |
| Gg | gé | ji | /ɡ/ | g | |
| Hh | ha | héc | /h/ | h | |
| Ii | i | ai | /i/ | i | |
| /e/ | /ɪ/ | i | |||
| Jj | jé | jé | /d͡ʒ/ | dž | |
| Kk | ka | ké | /k/ | k (bez přídechu) | |
| Ll | él | él | /l/ | l | |
| Mm | ém | ém | /m/ | m | |
| Nn | én | én | /n/ | n | |
| Oo | o | o | /o/ | o | |
| /o/ | /ʊ/ | ||||
| /ɔ/ | o | ||||
| Pp | pé | pi | /p/ | p (bez přídechu) | |
| qi | kiu | /q/ ~ /k/ | k (měkčí až obyčejné) | ||
| Rr | ér | ar | /r/ | r | |
| Ss | és | és | /s/ | s | |
| Tt | té | ti | /t/ | t (bez přídechu) | |
| Uu | u | yu | /u/ | u | |
| /o/ | /ʊ/ | o | |||
| Vv | vé | vi | /v/ ~ /f/ | v | |
| Ww | wé | dabel yu | /w/ | w (souhláskové u) | |
| Xx | éks | éks | /ks/ or /z/ | x až z | |
| Yy | yé | wai | /j/ | j | |
| Zz | zét | zed | /z/ ~ /s/ | z | |
Některé samohlásky se vyslovují trochu jinak v Malajsii a na Sumatře a hláskující podle toho i hláskovali: tujuh se vyslovuje jako tujoh, rambut jako rambot, kain jako kaen apod. Podobné nečetné odlišnosti se vyskytují i jinde.
Spřežky
Také jsou ale spřežky (dvojznaky), které nejsou zvukově totožné jako spojení jednotlivých písmen:
| Spřežka | hláska | ||
|---|---|---|---|
| IPA | přibližně česky | ||
| Malajsie, Brunej and Singapur | Indonésie (odlišné) | ||
| ai | /ai̯/ | aj | |
| au | /au̯/ | au | |
| oi | /oi̯ | /ʊi̯/ | oj |
| gh | /ɣ/ ~ /x/ | g až ch | |
| kh | /x/ | ch | |
| ng | /ŋ/ | nosovka ng jako n v banka | |
| ny | /ɲ/ | ň | |
| sy | /ʃ/ | š | |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malay alphabet na anglické Wikipedii.