Malamir

Malamir
Фрагмент Маламир 831-836.jpg
Úmrtí836
PředchůdceOmurtag
OtecOmurtag
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malamir byl bulharský chán vládnoucí v letech 831–836. Na trůn nastoupil po smrti svého otce Omurtaga, a to i přesto, že byl ze svých sourozenců nejmladší. Zatímco nejstarší syn Enravot (zvaný též Voin) přijal křesťanství a tím se tak v tehdejším pohanském Bulharsku zdiskreditoval, prostřední Zvinica zemřel již za Omurtagova života.[1] Podobně jako jeho otec pokračoval v pronásledování křesťanů a neušetřil ani svého nejstaršího bratra Enravota, jehož dal potom, co odmítl zapřít svou víru, roku 833 popravit.[1] V zahraničních záležitostech pokračoval v politice svého otce a prodloužil mír s franskou říší. Na druhou stranu došlo po období míru ke krátkému konfliktu s Byzancí, během něhož získali Bulhaři oblast kolem Filipopole (dnešní Plovdiv). Po jeho smrti se nástupcem na bulharském trůnu stal Presjan, Malamirův synovec a potomek jeho bratra Zvinici.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malamir of Bulgaria na anglické Wikipedii.

  1. a b RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. S. 49. Dále jen [Rychlík]. 

Literatura

  • RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. 

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Omurtag
Znak z doby nástupuBulharský chán
831836
Znak z doby konce vládyNástupce:
Presjan

Média použitá na této stránce

Фрагмент Маламир 831-836.jpg
Autor: Litev, Licence: CC BY-SA 4.0
Column fragment with inscription about the victorious campaigns of Khan Malamir (831-836), Shumen, now in the National Archaeological Museum in Sofia
Coat of Arms of the Bulgarian Empire.PNG
Autor: Bulgarian Herald, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms of the Second Bulgarian Empire during the reign of Tsar Ivan Shishman (1371–1395). The image is based on the original miniature from the second half of the 14th century by an anonymous Arab traveller, now in the King's Archive of Morocco.