Malešov

Malešov
Malešov
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Malešov
Znak městyse MalešovVlajka městyse Malešov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecKutná Hora
Obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°54′40″ s. š., 15°13′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 030 (2024)[1]
Rozloha14,28 km²[2]
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ285 41
Počet domů413 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.3
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa úřadu městyseMalešov 45
285 41 Malešov
malesov@malesov-kh.cz
StarostaFrantišek Bláha
Oficiální web: www.malesov-kh.cz
Malešov
Další údaje
Kód obce534188
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Malešov (německy Maleschau) se nachází v okrese Kutná Hora, kraj Středočeský, asi šest kilometrů jihozápadně od Kutné Hory. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Historické jádro městysu je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Městys leží na regionální železniční trati Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Součástí městysu jsou také vesnice Albrechtice, Maxovna, Polánka a Týniště.

Název

Název městyse je odvozen z osobního jména Maleš ve významu Malešův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Maladscowe (1303), de Malessowa (1318), de Maleschow (1341), in Malessowie (1391), in Malessow (1408), na Malešově (1615).[4]

Historie

Kostel Svatého Václava

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303.[5] Dne 7. června 1424 v bitvě u Malešova porazil Jan Žižka spojená vojska umírněné Svatohavelské koalice a pražských husitů.[6] Bitvu dnes připomíná pamětní deska před bývalým mlýnem Dubina a pamětní kámen vedle silnice u rybníka Prosík (u modré turistické značky).

V letech 1966–1970 byla vybudována vodní nádrž Vrchlice, jejíž vody zatopily část katastru obce. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]

Roku 1950 byla k Malešovu připojena obec Polánka.[8] Od 1. ledna 2000 k obci přísluší Albrechtice.[9]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kutná Hora[10]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kutná Hora
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kutná Hora[11]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kutná Hora[12]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kutná Hora[13]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[14]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932

V městysi Malešov (přísl. Maxovna, 1200 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] lékař, autodoprava, biograf Sokol, obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie v Maxovně, elektrotechnický závod, 2 holiči, 5 hostinců, kapelník, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, výroba lihovin, malíř, 2 mlýny, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, 4 pekaři, pila, stáčírna lahvového piva, pivovar, pohodný, 2 pokrývači, porodní asistentka, továrna na prádlo, 17 rolníků, 2 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, soustružník, spořitelní a záložní spolek v Malešově, studnař, 3 švadleny, tesařský mistr, 2 trafiky, 6 truhlářů, velkostatek, zámečník, zednický mistr, obchod se zemskými plodinami.

Ve vsi Polánka (118 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Malešova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] družstvo pro rozvod elektrické energie v Polánce, hostinec, obuvník, rolník, trafika.

V obci Týniště (přísl. Bykáň, 256 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Malešova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] družstvo pro rozvod elektrické energie v Bykáni, družstvo pro rozvod elektrické energie v Týništi, 3 hostince, kolář, 3 kováři, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář.

Pamětihodnosti

Malešovská tvrz
Malešovský zámek
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Malešově.

Dominantou městečka je tvrz Malešov doložená roku 1359.[6] V jejím sousedství se nachází hospodářský dvůr, jehož severní stranu uzavírá malešovský zámek postavený nejspíše Šporky koncem sedmnáctého století.[18] Koncem října 2018 bylo v zámku otevřeno za přítomnosti amerického velvyslance Stephena B. Kinga Muzeum Malešov. Velvyslanec zároveň odhalil pamětní desku česko-americkému politikovi, novináři a lingvistovi, malešovskému rodáku Karlu Jonášovi. Muzeum přibližuje historii městysu, místní tvrze, bitvu u Malešova 1424, židovskou komunitu, historii dolování, pivovarnictví či vodní nádrž Vrchlici. Vedle Národního muzea je to další muzeum, kde lze zhlédnout kostru velryby.[19]

Další pamětihodnosti:

  • kostel svatého Václava
  • židovský hřbitov
  • socha svaté Barbory
  • sousoší svatého Antonína, svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
  • přírodní památka Na černé rudě
  • zatopená ves Stará Lhota, nyní součást vodní nádrže Vrchlice

Osobnosti

  • Karel Jonáš (1840 Malešov – 1896 Krefeld) – česko-americký politik, novinář a lingvista
  • Karel Hugo (Charles Hugh) Breuer (1866 Malešov - 1946 San José, Kalifornie) - česko-americký lékař, spisovatel, novinář a překladatel, otec česko-amerického spisovatele Milese Johna (Miloslava Jana) Breuera (1889-1945)
  • Hugo Meisl (1881 Malešov — 1937, Vídeň) – rakouský fotbalový funkcionář
  • Josef Staněk (1920 Malešov – 2012) – český dirigent, hudební skladatel a pedagog
  • Václav Jan Staněk (1907 Miskovice – [1983 Praha) – vědecký pracovník, prožil studentská léta v Malešově, bratr Josefa Staňka

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice – Malešov – Čáslav – Ronov nad Doubravou.
  • Železnice – Městysem vede železniční trať 235 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na území městyse leží železniční stanice Malešov a železniční zastávka Týniště.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky z Kutné Hory do Sázavy, Uhlířských Janovic, Zbraslavic a Zbýšova (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
  • Železniční doprava – Tratí 235 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Malešov, s. 11. 
  5. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 294. Dále jen Šimek (1989). 
  6. ↑ a b Šimek (1989), s. 295.
  7. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  8. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl II. Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25. 
  10. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  11. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  13. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  14. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  15. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 791. (česky a německy)
  16. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1084. (česky a německy)
  17. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1749. (česky a německy)
  18. ↑ Šimek (1989), s. 297.
  19. ↑ HAVLÍČEK, Vladimír. Malešovská velryba. NaCestu. Roč. 4, čís. 4, s. 6–9. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Malešov.jpg
Vlajka městyse Malešov, okres Kutná Hora
Zámek Malešov.JPG
Autor: Jstojanov, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Malešov - tvrz.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5

Tvrz v městysu Malešov v okrese Kutná Hora autor: Prazak

date: 27. 2. 2006
Malešov - kostel Svatého Václava.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5

kostel Svatého Václava v obci Malešov v okrese Kutná Hora autor: Prazak

date: 27. 2. 2006
Malešov, 5. května, pohled ke kostelu.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Malešov, okres Kutná Hora. Ul. 5. května, pohled ke kostelu svatého Václava.