Malek Džazírí

Malek Džazírí
مالك الجزيري
Malek Džazírí ve Wimbledonu 2017
PřezdívkaJazz[1]
StátTuniskoTunisko Tunisko
Datum narození20. ledna 1984 (39 let)[1]
Místo narozeníBizerta, Tunisko[1]
BydlištěTunis, Tunisko[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost83 kg[1]
Profesionál od2003
Ukončení kariéry2023
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 049 914 USD
Dvouhra
Poměr zápasů104–145
Tituly0 ATP, 6 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění42. místo (7. ledna 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2015, 2017)
French Open2. kolo (2012, 2016, 2018)
Wimbledon2. kolo (2012)
US Open2. kolo (2011, 2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů31–60
Tituly0 ATP, 6 challengerů, 12 Futures
Nejvyšší umístění73. místo (12. srpna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2019)
French Open2. kolo (2017)
Wimbledon2. kolo (2015, 2016)
US Opensemifinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230609a9. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malek Džazírí, arabsky مالك الجزيري‎, Mālik al-Jazīrī, (* 20. ledna 1984 Bizerta) je bývalý tuniský profesionální tenista. Ve své kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATPokruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2019 na 42. místě a ve čtyřhře pak v srpnu téhož roku na 73. místě. Trénoval ho bývalý francouzský tenista Christophe Freyss. Dříve tuto roli plnil Dejan Petrović.[1]

V tuniském daviscupovém týmu debutoval v roce 2000 utkáním základního bloku 3. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Monaku, v němž prohrál úvodní dvouhru s Emmanuelem Heussnerem. Tunisané odešli poraženi 0:3 na zápasy. Do července 2016 v soutěži nastoupil k třiceti šesti mezistátním utkáním s bilancí 26–14 ve dvouhře a 8–12 ve čtyřhře.[3]

Tunisko reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde v mužské dvouhře startoval po obdržení divoké karty ITF. Po vyřazení Jan-sun Lua vypadl ve druhém kole, v němž nestačil na americkou nasazenou desítku Johna Isnera.

Tenisová kariéra

K roku 2016 byl jediným tuniským tenistou historie, který zakončil sezónu do stého místa singlového žebříčku ATP a to na 76. příčce. Poprvé do Top 100 pronikl 19. března 2012 po finále kjótského challengeru, kde podlehl Tacumu Itóvi.[1]

Semifinále na okruhu ATP World Tour si zahrál na moskevském Kremlin Cupu 2012, kde jej vyřadil pozdější italský vítěz Andreas Seppi. Podruhé mezi poslední čtyřku pronikl na srpnovém Winston-Salem Open 2015 po výhře nad Brazilcem Thomazem Belluccim. Následně skončil na raketě pozdějšího jihoafrického šampiona Kevina Andersona. V rámci série Masters si poprvé třetí kolo zahrál jako kvalifikant Shanghai Rolex Masters 2014, v němž dohrál po prohře s pozdějším finalistou Gillesem Simonem.[1]

Hlavní grandslamové soutěže se premiérově zúčastnil po zvládnuté kvalifikaci na US Open 2011, v níž přehrál Briana Dabula, Michaela Ryderstedta a Guillauma Rufina. V singlové soutěži pak vyřadil Thiema de Bakkera, aby ve druhém kole nenašel recept na americkou turnajovou osmičku Mardyho Fishe. Do třetího kola na majoru se premiérově probojoval na Australian Open 2015, kde jej zastavil Australan Nick Kyrgios.[1]

V březnovém prvním kole 2. skupiny zóny Evropy a Afriky Davis Cupu 2016 proti Bosně a Hercegovině strávil na dvorci celkem 11 hodin a 32 minut, když odehrál tři pětisetové zápasy zahrnující 6 tiebreaků a 168 her. Nejdříve porazil Tomislava Brkiće, poté po boku Mansouriho prohrál čtyřhru a nakonec odešel poražen od Mirzy Bašiće, přestože zvítězil v tiebreaku čtvrté sady 18:16. Jednalo se o druhou nejdelší zkrácenou hru v historii Davisova poháru. Tunisané prohráli 1:3 na zápasy.[1]

Premiérové finále na túře ATP odehrál ve 34 letech na květnovém Istanbul Open 2018, v němž nestačil na Japonce Tara Daniela po dvousetovém průběhu.[4]

Kontroverze

2013

V říjnu 2013 měl nastoupit do čtvrtfinále Tashkent Challenger proti izraelskému hráči Amiru Weintraubovi. Z turnaje ale před utkáním odstoupil.[5][6] Tuniský tenisový svaz mu start proti Izraelci zakázal prostřednictvím e-mailu.[6][5]

Weintraub k tomu sdělil, že Džazírí je „dobrý přítel“ a že „on sám chtěl skutečně hrát“.[6] Výkonný šéf izraelské federace Šlomo Glickstein na incident reagoval slovy: „Je to pro mě smutné, že se tento typ věcí stále děje.“[6]

Džazírí byl z podezření očištěn. Mezinárodní tenisová federace pak vyloučila tuniskou reprezentaci z Davis Cupu 2014.[7]

2015

V únoru 2015 se tenista stal opět terčem podezření z účelového odstoupení, aby nemusel hrát v dalším kole proti Izraelci.[8][9] [10] V úvodní fázi dvouhry Open Sud de France vyhrál první set proti Uzbekovi Denisu Istominovi. Následně zápas skrečoval pro zranění lokte. Ve druhém kole by na něj čekal izraelský hráč Dudi Sela. Po výhře s Marcem Lópezem v úvodním kole deblové soutěže měl pár nastoupit proti česko-izraelské dvojici František Čermák a Jonatan Erlich..[8]

Skončené vyšetřování z 10. února 2015 ze strany organizace ATP daný úmysl hráče neprokázalo. V prohlášení sdělila: „Důvodem je skutečně bolavý loket. Vysvětlení hráče i lékaře nás uspokojilo“.[11][8][12]

Finále na okruhu ATP World Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP World Tour Masters 1000 (0)
ATP World Tour 500 (0)
ATP World Tour 250 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.6. května 2018Istanbul, TureckoantukaJaponsko Taró Daniel6–7(4–7), 4–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (3 D; 6 Č)
Futures (9 D; 12 Č)

Dvouhra (12)

č.rokturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.2005Tunis,TuniskoantukaSrbsko a Černá Hora Petar Popović1–6, 6–2, 6–3
2.2006Mégrine, TuniskotvrdýSlovinsko Blaž Kavčič4–6, 6–1, 6–4
3.2009Kelibia, TuniskoantukaTunisko Haithem Abid7–6, 5–7, 7–6
4.2009Tbilisi, GruzieantukaSrbsko David Savić4–6, 6–4, 6–4
5.2010Sfax, TuniskotvrdýFrancie Laurent Rochette6–4, 6–3
6.2010Córdoba, ŠpanělskotvrdýŠpanělsko Pablo Carreño Busta6–4, 5–7, 6–4
7.2011Newcastle, Spojené královstvítvrdýBelgie Yannick Mertens6–3, 6–4
8.2011Manchester, Spojené královstvítrávaFrancie Rudy Coco7–6, 4–6, 6–2
9.2011Almaty, KazachstántvrdýUkrajina Denis Molčanov6–3, 6–2
10.2011Ženeva, ŠvýcarskotvrdýNěmecko Mischa Zverev4–6, 6–3, 6–3
11.2013Ženeva, ŠvýcarskotvrdýNěmecko Jan-Lennard Struff6–4, 6–3
12.2016Le Gosier, GuadeloupetvrdýUSA Stefan Kozlov6–2, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malek Jaziri na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k Malek Džazírí na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20181105a5. listopadu 2018
  2. Malek Džazírí na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20181105a5. listopadu 2018
  3. Malek Džazírí na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 26. května 2016
  4. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Daniel v souboji finálových debutantů porazil Jazírího a v Istanbulu slaví titul [online]. ISTANBUL: TenisPortal.cz, 2018-05-06 [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. 
  5. a b Tunisia's Malek Jaziri forced to withdraw from match against an Israeli [online]. Sportsillustrated.cnn.com, October 11, 2013 [cit. 2015-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 11, 2013. (anglicky) 
  6. a b c d SINAI, Allon. Sela into final, Weintraub out in semis amid turmoil [online]. Jerusalem Post [cit. 2013-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Tunisia suspended from Davis Cup over Malek Jaziri order [online]. Sky Sports [cit. 2013-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c Fox Sports. Tunisian tennis player withdraws before facing Israeli at French tournament [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Tunisian player Malek Jaziri withdraws before facing Israeli [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Fox Sports. Tunisian tennis player withdraws before facing Israeli at French tournament [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ATP nepotrestá Džazírího za podezřelou skreč v Montpellieru [online]. Sport.cz, 2015-02-10 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. 
  12. ATP clears Tunisian Malek Jaziri of wrongdoing for withdrawal before match vs. Israeli [online]. FOX Sports, February 11, 2015 [cit. 2015-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Serbia and Montenegro; Flag of Yugoslavia (1992–2003).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.