Maleník (pohoří)

Maleník
Nejvyšší bod	Maleník
Nadřazená jednotka	Podbeskydská pahorkatina
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49°30′28″ s. š., 17°39′52″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maleník je pohoří, hrásť a geomorfologický podcelek Podbeskydské pahorkatiny, která je geomorfologickou oblasti Západobeskydského podhůří Vnějších Západních Karpat. Je na levém břehu řeky Bečva jižně nad nížinou Bečevská brána v okrese Přerov v Olomouckém kraji a na Moravě.^[1][2]

Nachází se na území měst: Hranice, Lipník nad Bečvou a Teplice nad Bečvou.^[2]

Nachází se na území vesnic: Sušice, Pavlovice u Přerova, Hlinsko, Lhota, Šišma, Bezuchov, Kladníky, Týn nad Bečvou, Oprostovice, Dolní Nětčice, Rakov, Rybáře, Paršovice, Valšovice, Opatovice, Ústí, Černotín a Kunčice.^[2]

Maleník je také členitá vrchovina o rozloze 60 km², střední nadmořské výšce 336 m a středním sklonu 5°12´, která je severovýchodo-východně orientovaná. Má délku cca 20 km a na šířku maximálně do 6 km. Na severu hraničí s Bečevskou bránou (do které příkře spadá) a na jihu s Kelčskou pahorkatinou. Na východě hraničí s Příborskou pahorkatinou a na západě opět s Kelčskou pahorkatinou. Pohoří má proměnlivé podloží, které jasně reflektuje přechod mezi Karpatami a Českým masívem. Střední část Maleníku tvoří kulmské droby, pískovce a břidlice hradecko-kyjovického souvrství a omezeně také moravického souvrství spodního karbonu. Nižší polohy jsou zase tvořeny proměnlivými eluvii kamenito písčito–hlinitými až v menší míře i písčito–jílovitými, které se proměnlivě střídají s vrstevnatými vápnitými jíly, písky a místy i štěrky (šlíry). Jihovýchodní část ve směru od Teplic nad Bečvou se v podloží uplatňují také vápence. Celé pohoří je, mimo hlavního hřbetu, překryto sprašemi. Maleník má tedy zvláštní postavení, protože z pohledu geologie se jedná o blok Českého masivu, resp. blízkého geomorfologického celku Nízký Jeseník, který byl oddělen širokým prolomem Moravské brány, resp. jejím geomorfologickým podcelkem Bečevská brána. Prolom Moravské brány způsobil značný sklon svahů Maleníku k severozápadu, zatímco k jihovýchodu je sklon svahů malý. Občasná krátká údolí Maleníku jsou tvořena v tektonických zlomech. Ve vápencové části jsou přítomny krasy Hranického krasu.^[1][2]

Nejvyšším bodem Maleníku je vrchol kopce Maleník s nadmořskou výškou 479 m, prominencí 160 m a izolací 7,3 km.^[3]

Největším vodním tokem je řeka Bečva, která průlomem protíná pohoří u Teplic nad Bečvou a druhým největším tokem je Moštěnka. Vodstvo patří do povodí Moravy a úmoří Černého moře.^[1][2]

Na Maleníku je také školní polesí střední lesnické školy v Hranicích, které bylo založeno v roce 1921.^[1]

• Hranická propast - nejhlubší zatopená sladkovodní propast na světě
• Lázně Teplice nad Bečvou
• Národní přírodní památka Zbrašovské aragonitové jeskyně
• Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic
• Přírodní památka Lesy u Bezuchova
• Přírodní památka Nad kostelíčkem
• Přírodní památka V oboře
• Přírodní rezervace Dvorčák
• Přírodní rezervace Bukoveček
• Přírodní rezervace Malá Kobylanka
• Přírodní rezervace Velká Kobylanka
• Vodopád U Rybářů
• Vyhlídka U svatého Jana Nepomuckého
• Zřícenina hradu Helfštýn
• Zřícenina hradu Svrčov
• aj.

• Cyklostezka Bečva
• Lesní naučná stezka Valšovice
• Naučná stezka a kondiční okruhy v Černotíně a Hluzově
• Naučná stezka Kolem Hranické propasti
• Naučná stezka Ústí
• Turistická značená trasa 0611
• Turistická značená trasa 7831
• Turistická značená trasa 7879
• Turistická značená trasa 9607
• aj.

• 
  Valšovská jezírka
• 
  Hrad Helfštýn
• 
  Pohled na pohoří Maleník z Bečevské brány
• 
  Vodopád U Rybářů