Maleník (pohoří)
Maleník | |
---|---|
![]() | |
Nejvyšší bod | Maleník |
Nadřazená jednotka | Podbeskydská pahorkatina |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 49°30′28″ s. š., 17°39′52″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maleník je pohoří, hrásť a geomorfologický podcelek Podbeskydské pahorkatiny, která je geomorfologickou oblasti Západobeskydského podhůří Vnějších Západních Karpat. Je na levém břehu řeky Bečva jižně nad nížinou Bečevská brána v okrese Přerov v Olomouckém kraji a na Moravě.[1][2]
Sídla
Nachází se na území měst: Hranice, Lipník nad Bečvou a Teplice nad Bečvou.[2]
Nachází se na území vesnic: Sušice, Pavlovice u Přerova, Hlinsko, Lhota, Šišma, Bezuchov, Kladníky, Týn nad Bečvou, Oprostovice, Dolní Nětčice, Rakov, Rybáře, Paršovice, Valšovice, Opatovice, Ústí, Černotín a Kunčice.[2]
Geologie a geomorfologie
Maleník je také členitá vrchovina o rozloze 60 km², střední nadmořské výšce 336 m a středním sklonu 5°12´, která je severovýchodo-východně orientovaná. Má délku cca 20 km a na šířku maximálně do 6 km. Na severu hraničí s Bečevskou bránou (do které příkře spadá) a na jihu s Kelčskou pahorkatinou. Na východě hraničí s Příborskou pahorkatinou a na západě opět s Kelčskou pahorkatinou. Pohoří má proměnlivé podloží, které jasně reflektuje přechod mezi Karpatami a Českým masívem. Střední část Maleníku tvoří kulmské droby, pískovce a břidlice hradecko-kyjovického souvrství a omezeně také moravického souvrství spodního karbonu. Nižší polohy jsou zase tvořeny proměnlivými eluvii kamenito písčito–hlinitými až v menší míře i písčito–jílovitými, které se proměnlivě střídají s vrstevnatými vápnitými jíly, písky a místy i štěrky (šlíry). Jihovýchodní část ve směru od Teplic nad Bečvou se v podloží uplatňují také vápence. Celé pohoří je, mimo hlavního hřbetu, překryto sprašemi. Maleník má tedy zvláštní postavení, protože z pohledu geologie se jedná o blok Českého masivu, resp. blízkého geomorfologického celku Nízký Jeseník, který byl oddělen širokým prolomem Moravské brány, resp. jejím geomorfologickým podcelkem Bečevská brána. Prolom Moravské brány způsobil značný sklon svahů Maleníku k severozápadu, zatímco k jihovýchodu je sklon svahů malý. Občasná krátká údolí Maleníku jsou tvořena v tektonických zlomech. Ve vápencové části jsou přítomny krasy Hranického krasu.[1][2]
Nejvyšší bod
Nejvyšším bodem Maleníku je vrchol kopce Maleník s nadmořskou výškou 479 m, prominencí 160 m a izolací 7,3 km.[3]
Vodstvo
Největším vodním tokem je řeka Bečva, která průlomem protíná pohoří u Teplic nad Bečvou a druhým největším tokem je Moštěnka. Vodstvo patří do povodí Moravy a úmoří Černého moře.[1][2]
Školní polesí střední lesnické školy v Hranicích
Na Maleníku je také školní polesí střední lesnické školy v Hranicích, které bylo založeno v roce 1921.[1]
Turistika a příroda
- Hranická propast - nejhlubší zatopená sladkovodní propast na světě
- Lázně Teplice nad Bečvou
- Národní přírodní památka Zbrašovské aragonitové jeskyně
- Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic
- Přírodní památka Lesy u Bezuchova
- Přírodní památka Nad kostelíčkem
- Přírodní památka V oboře
- Přírodní rezervace Dvorčák
- Přírodní rezervace Bukoveček
- Přírodní rezervace Malá Kobylanka
- Přírodní rezervace Velká Kobylanka
- Vodopád U Rybářů
- Vyhlídka U svatého Jana Nepomuckého
- Zřícenina hradu Helfštýn
- Zřícenina hradu Svrčov
- aj.
Turistické a cyklistické trasy
- Cyklostezka Bečva
- Lesní naučná stezka Valšovice
- Naučná stezka a kondiční okruhy v Černotíně a Hluzově
- Naučná stezka Kolem Hranické propasti
- Naučná stezka Ústí
- Turistická značená trasa 0611
- Turistická značená trasa 7831
- Turistická značená trasa 7879
- Turistická značená trasa 9607
- aj.
Galerie
- Valšovská jezírka
- Pohled na pohoří Maleník z Bečevské brány
Reference
- ↑ a b c d HRUBAN, Robert. Maleník [online]. 2015-01-19 [cit. 2025-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e S.R.O, Turistika cz. Vrchovina Maleník - Pohoří. Turistika.cz [online]. [cit. 2025-01-02]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, Turistika cz. Maleník - Kopec. Turistika.cz [online]. [cit. 2025-01-02]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Chalim Kenabru, Licence: CC BY-SA 3.0
Hrad Helfštýn, pohled z cyklostezky Bečva
Autor: Fry72, Karel Frydrýšek, Licence: CC BY-SA 3.0
Vodopád u Rybářů, Paršovice, okres Přerov
Autor: Fry72, Licence: CC BY-SA 4.0
Lesní naučná stezka Valšovice, Hranice VI-Valšovice, okres Přerov, Olomoucký kraj, Česká republika