Malhostovické kopečky
Přírodní památka Malhostovické kopečky | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Malhostovické kopečky | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. července 2015 |
Vyhlásil | Krajský úřad Jihomoravského kraje |
Nadm. výška | 300–332 m n. m. |
Rozloha | 2,63 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Brno-venkov |
Umístění | Malhostovice |
Souřadnice | 49°19′33,7″ s. š., 16°29′42,91″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 6005 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Malhostovické kopečky jsou přírodní památka u obce Malhostovice v okrese Brno-venkov. Zřízena byla 1. července 2015 na území dřívějších přírodních památek Malhostovická pecka a Drásovský kopeček, které byly k tomuto dni zrušeny.[3] Chráněné území je v péči Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Přírodní památka Malhostovecké kopečky je zároveň zařazena na seznam evropsky významných lokalit.[4]
Geografie a geologie
Přírodní památka se nachází v Tišnovské kotlině. Část chráněného území, zvaná Malhostovická pecka, která byla původně samostatnou přírodní památkou, leží v nadmořské výšce 300 až 332,3 metrů zhruba 500 metrů jihozápadně od obce Malhostovice. Jedná se o izolovanou vyvýšeninu s opuštěným kamenolomem. Malhostovická pecka je tvořena vilémovickými vápenci macošského souvrství (střední devon). Na lokalitě lze nalézt ukázky fauny korálových útesů.[5]
Nedaleký Drásovský kopeček je ostrůvek devonského vápence, jehož nejvyšší bod dosahuje 322,3 metru. Leží o přibližně 100 až 150 metrů jižněji od Malhostovické pecky. Dominují mu dva výrazné skalní útvary – na severu to je výrazná „Branka“, v jižní části se pak nachází skupina škrapových balvanů, které se místně přezdívá „Zkamenělá svatba“ . Vápencový útvar (tzv. mendip) je obklopen vápnitými jíly a kvartérními sprašemi.[6]
Předmět ochrany
Důvodem ochrany je zachování geomorfologicky významného vápencového útvaru a skalních stepí s trávníky a křovinami na vápnitých podložích.[7] Na lokalitě se hojně vyskytují vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů, zejména chráněný koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis).[4] Za pozornost stojí též bohatý výskyt mechorostů.[7]
Flóra
Na území přírodní památky Malhostovické kopečky se vyskytují tři zvláště chráněné druhy rostlin. Kromě silně ohroženého koniklece velkokvětého to je ohrožený lomikámen trojprstý a další silně ohrožený druh - modřenec hroznatý. Kromě toho zde roste dalších šest ohrožených druhů, zapsaných na Červeném seznamu vyšších rostlin České republiky: zvonek klubkatý, jestřábník štětinatý, mahalebka obecná, modřenec chocholatý, žluťucha menší a rozrazil rozprostřený.[7]
Fauna
Na chráněném území se lze setkat s modráskem rozchodníkovým, zapsaným na Červeném seznamu bezobratlých ČR, a také s kudlankou nábožnou. Na lokalitě hnízdí ťuhýk obecný a žije zde slepýš křehký a ještěrka obecná.[7]
Pověst
K Drásovskému kopečku se váže pověst o Zkamenělé svatbě, při které jel svatební průvod na oddavky z Malhostovic do vedlejší vesnice. V půli jejich cesty se ale rozezněly zvony vyzývající k polední modlitbě. Na to však svatebčané nebrali ohled, za což údajně zkameněli. Tak si lidé vysvětlovali neobvyklé tvary kamene připomínající bránu a povoz s koňmi.[8]
Galerie
Zvonek broskvolistý
Brána na Drásovském kopečku
Pohled z Drásovského kopečku na Malhostovickou pecku
Louka s kvetoucím koniklecem
Čistec přímý
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ Nařízení JmK č. 3/2015 ze dne 9.4.2015, Nařízení o zřízení Přírodní památky Malhostovické kopečky. [cit. 2015-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b PP Malhostovecké kopečky [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Malhostovická pecka [online]. Praha: Česká geologická služba, 2009-2017 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
- ↑ GÜRTLEROVÁ, Pavla. Drásovský kopeček [online]. Praha: Česká geologická služba, 2013-2017 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Přírodní památka Malhostovické kopečky. Plán péče pro období 2014-2023 [online]. AOPK ČR [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
- ↑ KOLÁČKOVÁ, Petra. Zkamenělá svatba. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta – Katedra výtvarné výchovy. Vedoucí práce Jana Francová. s. 12–13. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Malhostovické kopečky na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Malhostovická pecka, Malhostovice, okres Brno-venkov
Autor: DonPowered, Licence: CC BY-SA 4.0
Malhostovické kopečky - Koniklec
Autor: Dendrofil, Licence: CC0
Přírodní památka Malhostovická pecka; zvonek broskvolistý
Autor: Dendrofil, Licence: CC0
Přírodní památka Malhostovická pecka; zkamenělá svatba
Autor: Dendrofil, Licence: CC0
čistec přímý (Stachys recta) Přírodní památka Malhostovická pecka
Autor: BíláVrána, Licence: CC BY-SA 4.0
Koniklec velkokvětý, přírodní památka Malhostovické kopečky, okres Brno-venkov, Jihomoravský kraj