Malnice

Malnice
Malnice od Skupic
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Postoloprty
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°20′4″ s. š., 13°42′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	138 (2021)[1]
Katastrální území	Malnice (5,81 km²)
PSČ	440 01
Počet domů	38 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Malnice
Další údaje
Web	www.postoloprty.cz/malnice/d-2313/p1=1491
Kód části obce	149128
Kód k. ú.	749125
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malnice (německy Mallnitz) jsou malá vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi tři a půl kilometru jihovýchodně od Postoloprt. Malnice jsou také název katastrálního území o rozloze 5,81 km².^[3]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1238.^[4] V listině datované v Praze 6. srpna potvrdil král Václav I. vlastnictví majetku v Malnicích břevnovskému benediktinskému klášteru.^[5] Neznámo kdy se stal majitelem této části vsi konvent kláštera Porta Apostolorum (Brána apoštolů) v Postoloprtech. Musel ji získat před rokem 1358, kdy zde už klášter pozemky s poddanými měl.^[6] Na začátku 15. století pak benediktini postupně od jednotlivých šlechticů jejich malnická zboží vykoupili. Přibližná výměra je známá v případě rytíře Čeňka z Frýdlantu v roce 1411, kdy šlo o šest lánů, což představovalo asi 110 hektarů.^[7]

Po vypálení kláštera husity v květnu 1420 se většiny klášterních vesnic včetně Malnic zmocnilo město Louny. Při majetkové revizi roku 1454 je však muselo vrátit státu (klášter už neexistoval) s výjimkou Března a právě Malnic. Obě vesnice vydal v roce 1437 Lounům do dědičného držení Zikmund Lucemburský, který tím zaplatil čtrnáctidenní pobyt svůj a svého dvora ve městě v srpnu toho roku.^[8] Důvody, proč si Lounští zvolili právě tyto dvě vsi, spočívaly zřejmě v případě Března v jeho velikosti a existenci dvou mlýnů, v případě Malnic pak rozlehlého rybníka. Malnice byly v držení Loun ještě v roce 1518.^[9] Díky dochovanému účetnictví Loun z poloviny 15. století jsou známa jména sedláků, kteří odváděli do městské pokladny vrchnostenské poplatky. Jménem i příjmením jsou uvedeni Petr a Vaněk Šimonovic, Bartoš Svatin, Tomáš Křížův, Peša Jakubův a Martin Přibyl. Dalších deset sedláků je identifikováno jen křestními jmény. V Malnicích byla hospoda, kterou provozoval Šimon, rychtářem byl Kouba. V Malnicích byl i vrchnostenský dvůr, který si pronajímal Kuneš.^[10]

V roce 1519 vykoupili Malnice z lounského majetku Krabicové z Veitmile, kteří už v té době vlastnili celé postoloprtské panství. Od té doby až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848 patřila vesnice k Postoloprtům. V létě 1611 se krajem potulovaly zbytky pasovského vojska, které do Čech povolal Rudolf II. 28. července toho roku vtrhli valonští jezdci do Malnic a vypálili zde devět statků a pastoušku.^[11] To byla předzvěst událostí, které venkovu přinesla třicetiletá válka. Podle údajů v berní rule, sestavené v roce 1654, šest let po ukončení války, byly ve vsi z osmnácti statků čtyři opuštěné.^[12] Podle tereziánského katastru z roku 1757 stálo v Malnicích sedmnáct statků. Dvanáct z nich patřilo do nejvyšší berní kategorie tzv. láníků, když jejich držitelé obhospodařovali přibližně jeden lán (asi 18,6 hektaru) půdy.^[13] Nejpozději v roce 1828 zde obec ve vlastní režii provozovala cihelnu.^[14]

Se školním vyučováním se v Malnicích začalo v roce 1789, první učitel se jmenoval Josef Müller. Roku 1817 byla postavena samostatná školní budova, dnešní čp. 25. Od roku 1840 převzala nad školou patronát schwarzenberská vrchnost. V polovině 19. století školu navštěvovalo kolem čtyřiceti dětí. V pořadí druhou samostatnou školní budovu postavila obec roku 1898, nese popisné číslo 48.^[15]

Nejstarším spolkem v obci bylo Německé zemědělské kasino, založené roku 1893. Počátkem 20. století byly v Malnicích dva hostince spojené s koloniálem a živnost zde provozovali dva ševci, kovář a zedník. V okolí se dařilo chmelu, hlavně na ploše bývalého Malnického rybníka.^[16]

Za první republiky se k české národnosti hlásila asi jedna čtvrtina obyvatel vesnice, což se projevilo i v adekvátním zastoupení v obecním zastupitelstvu. Byla zde zřízena česká škola. Roku 1926 vznikla v Malnicích odbočka Národní jednoty severočeské.^[17]

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Malnice byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Žatec, ale v roce 1950 v okrese Louny. V letech 1961–1980 byly částí obce Skupice v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou částí města Postoloprty v okrese Louny.^[20]

• Údolí Hasiny u Lipence – paleontologické naleziště
• Sušárna chmele při domu čp. 10 pochází zřejmě z první poloviny 19. století. Venkovní pavlač je přístupná po venkovním schodišti, přízemí je zaklenuté valenou klenbou se dvěma lunetami.^[21]
• Kaplička se zvoničkou na hřebeni střechy. Její zasvěcení není známo. Stojí na návsi od roku 1782, kdy byla postavena nákladem obce.^[16]
• Výklenková kaplička v polích jihozápadně od vesnice je zasvěcená Svaté Trojici. V roce 1860 byla postavena nákladem Vincence Rudolfa jako náhrada za kapli, která na jejím místě stála od roku 1694.^[22]
• Výklenková kaplička z 19. století se dvěma nikami a trojúhelníkovým štítem u domu čp. 27.

• 
  Kaplička z roku 1860 jihozápadně od vsi
• 
  Kaplička u domu čp. 27

• Korelus, Josef, Křídový útvar mezi Lipencem a Malnicemi, Krajem Lučanů 12, 1938, s. 12–17.
• Tvrdík, Otto, Sibylino proroctví o Malnickém rybníku, Krajem Lučanů 3, 1929, s. 33.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Malnice na Wikimedia Commons
• Malnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)