Maloúpská rozsocha

Maloúpská rozsocha
Sedlo Cestník mezi Dlouhým a Pomezním hřebenem
Nejvyšší bod	1190 m n. m. (Lysečinská hora)
Nadřazená jednotka	Růžohorská hornatina
Sousední jednotky	Černohorská rozsocha, Růžohorská rozsocha, Rýchory
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Povodí	Úpa, Bóbr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maloúpská rozsocha je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se na jejich východním okraji a v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Nejvyšší horou Maloúpské rozsochy je Lysečinská hora (1190 m).

Geomorfologie

Maloúpská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krkonošské rozsochy a okrsku Růžovohorská hornatina^[1]. Její hranici se západně položenou Růžohorskou rozsochou tvoří přibližně tok Malé Úpy, jižní hranici s Černohorskou rozsochou sleduje tok Úpy, jihovýchodní rozhraní s Rýchorami tvoří Lysečinský potok. Pod Maloúpskou rozsochu spadá Pomezní hřeben rozprostírající se v severojižním směru východně od Pomezních Bud na česko-polské státní hranici, na něj na jihu navazující Dlouhý hřeben a na západ od obou ležící masív Kraví hory.

Vrcholy

Nejvyšší vrchol rozsochy se nachází na Pomezním hřebenu. Jedná se o 1190 metrů vysokou Lysečinskou horu, která je zároveň jeho jediným významnějším vrcholem. Jižně za sedlem Cestník ležícím v nadmořské výšce 1003 metrů navazuje Dlouhý hřeben, který je celkově asi o sto metrů nižší a jeho nejvyšší bod se nachází ve výšce 1085 m n. m. V jeho jižním zakončení se nachází dvojice vrcholů Špičák (878 m) a Stará hora (896 m). Západně položená a náhorní planinou v prostoru Střední Malé Úpy v nadmořské výšce přibližně 970 metrů oddělená Kraví hora měří 1072 metr.^[2]

Vodstvo

Pomezní hřeben tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Jeho východní svah odvodňují levé přítoky Bóbru. Malá Úpa odvodňující západní stranu rozsochy a Lysečinský potok pramenící na jihovýchodním svahu Lysečiny a tekoucí pod východním svahem Dlouhého hřebenu jsou levé přítoky Úpy.

Vegetace

Ve vrcholových partiích rozsochy vznikly vykácením původních smrkových hospodářských monokultur četné paseky, které v současné době zvolna zarůstají. Nejrozsáhlejší luční enkláva se nachází v údolí mezi Kraví horou a Dlouhým hřebenem v údolí dnes bezejmenného potoka dříve nesoucím německé jméno Plader Bach. Další luční enklávy se nacházejí v okrajových údolích (Pomezní Boudy, Černá Voda, Spálený Mlýn, Horní Lysečiny, Stará Hora).

Ochrana přírody

Celý prostor Maloúpské rozsochy kromě východního polského svahu Pomezního hřebenu se nachází na území Krkonošského národního parku.

Komunikace

Maloúpská rozsocha je obsluhována řídkou sítí převážně neveřejných zpevněných komunikací spojujících jednotlivé osady obce Malá Úpa, východním směrem pak přes sedlo Cestník prochází obdobná komunikace do Horních Albeřic. Údolím Malé Úpy po západním okraji je vedena silnice II/252 z Horního Maršova na hraniční přechod na Pomezních Boudách.

Stavby

Ve vrcholových partiích rozsochy se žádné významnější stavby nevyskytují. V nižších polohách se nachází zástavba jednotlivých osad obce Malá Úpa skládající se často z typických a malebných krkonošských chalup. V jižní části Dlouhého hřebenu stojí opuštěné objekty lehkého opevnění vz. 37 budované v druhé polovině třicátých let v rámci výstavby československého opevnění proti nacistickému Německu. Na Dlouhém hřebenu stojí i tzv. Červený kříž^[3].

Turistické trasy

Nejvýznamnější turistickou trasou je červeně značená Cesta bratří Čapků vycházející z Pomezních Bud a vedoucí západním svahem Pomezního hřebene do sedla Cestník a pokračující do Trutnova. Z ní odbočují další trasy vedoucí do Pece pod Sněžkou nebo do Horního Maršova.

Lyžařské centrum

Asi v půlkilometrové vzdálenosti severně od vrcholu Lysečinské hory se nachází horní stanice lyžařského vleku, který je sem veden z české, tedy západní strany z Horní Malé Úpy^[4]. Na jednom ze stožárů vleku se nachází kamera snímající záběry pro pořad České televize Panorama. Je odsud hezký výhled na východní stranu Sněžky.

Reference

Externí odkazy

• Obec Malá Úpa