Malokurilskoje

Malokurilskoje Малокурильское
Malokurilskoje ze zálivu
Poloha
Souřadnice	43°52′14″ s. š., 146°49′40″ v. d.
Nadmořská výška	36 m n. m.
Časové pásmo	UTC+11[1]
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Dálněvýchodní
Oblast	Sachalinská
Sachalinská oblast na mapě Ruska
Malokurilskoje Město na mapě Sachalinské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 873 (2010 ▼)
Etnické složení	Rusové
Náboženské složení	pravoslaví
Správa
Status	vesnice
Vznik	1884
Telefonní předvolba	(+7)42455
PSČ	694520
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malokurilskoje (rusky Малокурильское) je vesnice v Južnokurilském rajónu, v Sachalinské oblasti na pobřeží Malokurilské zátoky na kurilském ostrově Šikotan v Rusku. Podle sčítání obyvatel v roce 2010 zde žilo 1 873 obyvatel. Malokurilskoje je nejvzdálenější ruskou osadou od Moskvy.^[2]

Dne 11. července 1884 byli na dosud neobydlený ostrov Šikotan sestěhováni domorodí Ainuové ze všech Kurilských ostrovů, aby mohla být lépe prováděna japonská kolonizace a Ainuové pojaponštováni.^[3] Centrem ostrova se stala nově založená osada Šakotan. Od roku 1892 začalo japonské přistěhovalectví z japonských ostrovů do Šakotanu a v tomto roce byla v osadě také založena první základní škola.

Roku 1914 otevřela v Šakotanu svou pobočku japonská velrybářská společnost Tosa Whaling Co., Ltd. a o dva roky později se zde objevila Toyo Whaling Co., Ltd. V roce 1927 byla osada spojena silnicí s 24 km vzdálenou osadou Notoro a o tři roky později silnice propojila Šakotan s 9 km vzdálenou vesnicí Inemoširi. V roce 1933 došlo k přejmenování vesnice na Šikotan. Podle sčítání obyvatel zde žilo v roce 1940 1 499 obyvatel. Japonci se zde věnovali rybolovu, sběru mořských řas, pastvě koní, hornictví a lesnictví.

Dne 1. září 1945 se v Šikotanu vylodilo 600 sovětských vojáků pod velením nadporučíka Vostrikova a obsadilo osadu a celý ostrov. V důsledku výsledku druhé světové války SSSR anektoval Kurilské ostrovy. Japonské obyvatelstvo bylo vysídleno do Japonska a začalo se řešit přejmenování osady. Jako nejvhodnější jméno bylo vybráno Spanberg, podle ruského objevitele Martina Petroviče Spanberga, který v rámci ruské Velké severní expedice v roce 1739 objevil pro Evropany ostrov Šikotan. Ale podle dekretu Nejvyššího sovětu RSFSR z 15. října 1947 bylo rozhodnuto použít název Malokurilskoje, který odkazoval na geografickou polohu osady na hřebeni Malých Kuril.

Spolu s přejmenováním byla osada také v roce 1947 povýšena na sídlo městského typu. V Malokurilském byly budovány nové rybí závody, konzervárny a sestěhováni z pevniny především Rusové a Ukrajinci. V letech 1964 až 1966 byl vybudován námořní terminál s velkým nákladním molem.^[4] V dobách největší slávy zde žilo 3 800 obyvatel a existovalo sedm konzerváren.^[2]

Po rozpadu SSSR došlo k bankrotu většiny místních továren, v roce 1994 byl ostrov Šikotan zasažen silnou vlnou tsunami díky nedalekému zemětřesení na volném moři. Většina pobřežních budov v Malokurislkém byla poničena. Malokorulské se začalo vylidňovat, stejně jako celý Šikotan.

V roce 2003 byl v Malokurilském vysvěcen pravoslavný dřevěný kostelík Daniela Moskevského.^[2][5] Chrám postupně chátral, proto bylo v roce 2022 rozhodnuto o stavbě nového kostela, který nahradí původní. V září 2022 byl vysvěcen nový pozemek arcibiskupem Nikanorem z Južno-Sachalinsku.^[6]

V důsledku poklesu obyvatel v Malokurilském došlo v roce 2004 k odnětí práv sídla městského typu a degradaci na vesnici.

Ve vesnici je velká továrna na zpracování rybích produktů Ostrovnoj.^[7]

Malokurilskoje je spojeno 9 km dlouhou asfaltovou silnicí s osadou Krabozavodskoje. Od 1. ledna 2016 poprvé v historii ostrova Šikotana začala mezi oběma osadami jezdit pravidelná městská hromadná doprava. Spoj je obsluhován dvěma autobusy PAZ, které vlastní dopravní společnost Šikotan Vodokanal.

• Hrob Jakova Storoževa, posledního ainuského náčelníka, který byl v roce 1884 přesídlen japonskými úřady na Šikotan.^[8]
• Chátrající kostelík Daniela Moskevského.
• Trosky šintoistické svatyně Šikotan-džindža.
• V roce 2005, na počest 60. výročí osvobození Kurilských ostrovů, byl instalován v osadě monument se sovětským tankem IS-2.
• V roce 1989 byla v Malokurilském instalována pamětní cedule na počest 250. výročí objevení ostrova Šikotan Spanbergovou expedicí. Cedule byla v roce 2019 rekonstruována.^[9]

• 
  Pohled na Malokurilskoje (2006)
• 
  Malokurilskoje (2007)
• 
  Šintoistická svatyně (před rokem 1945)
• 
  Pohled na maják v Malokurilském (2004)

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Малокурильское na ruské Wikipedii a 色丹村 na japonské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Malokurilskoje na Wikimedia Commons