Malovaný lis
Malovaný lis | |
---|---|
Základní informace | |
Zánik | 1978 |
Další majitelé | Jan Hlavsa z Liboslavě, Jan Měchura, Spolek pro blaho epileptiků |
Poloha | |
Adresa | původní č.p.87, Praha 8 - Libeň, Česko |
Souřadnice | 50°7′1,64″ s. š., 14°28′3,38″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Malovaný lis (Červený lis, Měchurova, Valentinum) je zaniklá usedlost v Praze 8-Libni. Stála v místě mimoúrovňové křižovatky Vychovatelna.[1]
Historie
Vinice s usedlostí se původně jmenovala Červený lis a její historie sahá až do roku 1526. Tehdy byl jejím majitelem Jan Hlavsa z Liboslavě, který v Praze založil významný patricijský rod. Původně chudý žák a posléze kantor se stal písařem, brzy zbohatl a v držení měl pražské domy U mouřenínů a U železných dveří. Predikát z Liboslavě obdržel roku 1515 a o tři roky později jmenování hofrychtéřem královských měst.
V 19. století vlastnil usedlost s pozemky Jan Měchura, advokát a velkostatkář, od roku 1827 tchán Františka Palackého. Měchura držel také nedalekou Kopytářku a vinice Červený lis byla po něm nějaký čas nazývána Měchurova. Právě zde často pobývala na letním bytě jeho dcera Tereza provdaná za Palackého.
Na konci 19. století byla usedlost v majetku Hermíny Loukotové. Nedlouho poté roku 1908 koupil pozemky s budovami Spolek pro blaho epileptiků. Ústav pro nemocné "Valentinum" zde vybudoval a vedl lékař Antonín Heveroch, který se v něm staral o asi padesát pacientů.
Po roce 1945
Po skončení 2. světové války tu nějaký čas bývala obvodní vojenská správa. Roku 1978 byly budovy zbořeny a pozemky zabrány pro výstavbu mimoúrovňové křižovatky Zenklova - Liberecká.
Odkazy
Reference
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3990-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW Archivováno 12. 2. 2017 na Wayback Machine..
Literatura
- HEJTMÁNEK, Ladislav. Libeň: historický nástin. Praha: Nákladem obce libeňské, 1896. viii, 265 s., [21] l. obr. příl., [1] složený l. obr. příl. Dostupné online.
- JUNGMANN, Jan: Libeň - zmizelý svět. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, ©2010. 191 s. ISBN 978-80-85394-79-5. S. 87 (obr. 276, 277)
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 182.
Související články
Externí odkazy
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.31. Městská knihovna v Praze.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Leotard, Licence: CC0
Část MÚK Vychovatelna nad Davídkovou ulicí, Libeň, Praha, Česká republika