Malovanka

Malovanka
Chybí zde svobodný obrázek
Poloha
AdresaBřevnov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°5′15,26″ s. š., 14°22′49,49″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Usedlost Malovanka, vedle dům č. 127, za ním cihelna, nahoře kostel sv. Norberta (1925)
Malovanka a Panenská – průmět mapy 1920–1924 a současné mapy. A: Jediné v současnosti (2025) stojící stavby ze všech staveb z oblastí A–E - čp. 123, "čtyřdům",[1] dříve č. 36. (Panenská - 1., starší část, přistavována postupně od západu k východu: vlastní usedlost, následuje někdejší kočárová kůlna, stáj[2] a až v 19. století přistavěná stodola) (Neoznačené domky za cestou k usedlosti nepatří, patří navíc do Břevnova a ne do Střešovic.) B: Malovanka (původně samotný nejvýchodnější dům,[3] později "trojdům",[4] pak čp. Malovanky 34 převzal naopak nejzápadnější dům). Hájkova hospoda. C: Panenská - 2. část (novější)[5] - zvýrazněn hřebčín a kasárna, čp. 124 hospoda Josefa Beneše / u Březinů D: Původně Bachofenova, později Pfeiferova cihelna (bez čp.; zaměstnanci bydleli v činžáku čp. 127, ten se ale, na rozdíl od cihelny, dochoval až do 90. let) E: Hubálka (zbořena ve 30. letech) Šipky v A a B ukazují směr rozšiřování usedlostí. B je původní Malovanka, po jejím zboření se začalo říkat Malovanka oblasti A (blízkost, poloha v ulici Na Malovance a navíc pro odlišení od oblasti C, protože bylo jistě dobré moct oblasti A a C nějak odlišit (obojí Panenská), přičemž v C se Panenská zachovala i v názvu ulice Na Panenské (zanikla) a Nad Panenskou.

Malovanka (někdy také Malovánka,[6] v 18. století označovaná podle tehdejšího majitele jako Peterka[7]) byla původně zemědělská usedlost v Břevnově (čp. 34), podle níž se nazývá celá přilehlá oblast Střešovic, nedaleko Petynky v Praze 6 – Břevnově. V 18. století zde bývala zájezdní formanská hospoda,[zdroj?] hospoda je zde doložena ještě v letech 1910 (hostinský Gustav Fiedler)[8] a 1930[9]. Název Malovanka získala podle některých zdrojů podle nedaleké Strahovské brány, která prý byla pěkně malovaná,[10] je ale také možné, že to bylo spíše podle obrazů Panny Marie na jižní a nejspíše sv. Václava na východní straně usedlosti.[11][12] V současnosti (2024) stojící ruina, která se často označuje jako Malovanka, je ruina komplexu usedlosti Panenská. Původní Malovanka zcela zanikla. Hostinec, který stojí u zastávky Malovanka, není Malovanka, ale nese název U Zelené brány (dříve U Vonásků); zhruba naproti se již několik let staví Multifunkční operační středisko Malovanka, nový centrální dispečink pražského dopravního podniku. Opodál ve směru z centra se nachází hostinec s tanečním sálem Na Marjánce.

Historie

Vznik usedlosti se datuje do 2. poloviny 17. století, kdy patřily zdejší vinice s viničními domky na jižních svazích kopce k největším usedlostem v jurisdikci Břevnovského kláštera. Byly to Hubálka, Velká a Malá Kajetánka, Panenská, Petynka, Šlajferka, Tejnka a Závěrka. V 19. století proběhla úprava staveb Malovanky v klasicistním stylu. V 18. století zde bývala zájezdní formanská hospoda. V 50. letech 20. století byla zbořena spolu s dalšími okolními stavbami kvůli rozšíření ulice Pionýrů (nynější Patočkovy, bývalé Boleslavovy). V roce 2005 se poblíž začala stavět mimoúrovňová křižovatka Malovanka. Oblastí protéká potok Brusnice, který je v tomto úseku z větší části zakryt, mezi dochovanými usedlostmi a mimoúrovňovou křižovatkou se na něm nachází rybníček.

Usedlost na střešovické adrese Patočkova čp. 123/24 (též Na Malovance 123/20) byla od 3. května 1958 do 30. června 2010 chráněna jako kulturní památka České republiky pod rejstříkovým číslem 41200/1-1951 a názvem „Venkovská usedlost - předměstská, Malovanka“.[13] Tento dříve chráněný komplex staveb je dnes zříceninou.[14]

Malovanka na historických mapách Břevnova

Císařské otisky z roku 1840

  • Malovanka na indikační skice z roku 1840 s čp. 34 (parcelní čísla 61, 62 a 178)
    Malovanka na indikační skice z roku 1840 s čp. 34 (parcelní čísla 61, 62 a 178)
  • V dolní části je Malovanka (pod parcelními č. 61, 62 a 178), císařský otisk map stabilního katastru)
    V dolní části je Malovanka (pod parcelními č. 61, 62 a 178), císařský otisk map stabilního katastru)

Mapa z roku 1926

Mapa Břevnova z roku 1926 (detail)

Na mapě Břevnova z roku 1926 je Malovanka zakreslena v následujících souvislostech (zleva): Pražské usedlosti Kajetánka (Malá [horní stavba; původně oranžerie, později přestavěno na byty] a Velká[15] [dolní stavba; zámeček]; někdy se Kajetánka říkalo horní stavbě, zatímco dolní se pak říkalo podle rodiny jejích majitelů Kolátorka[16]), Petynka (v mapě pod názvem zde dříve sídlícího ústavu Vincentinum), Šlajferka (Šleiferka, za socialismu klub Na Petynce, nyní charitní dům s kaplí), Malovanka, Panenská a Hubálka. Usedlosti Malovanka a Hubálka byly kompletně zbořeny (na místě Malovanky je dnes dopravní tepna Patočkova), z Panenské zůstala stát jedna budova (s adresou Na Malovance 123/20, resp. Patočkova 123/24), která se často mylně označuje jako Malovanka. Čerchovaná čára představuje hranici čtvrtí – odděluje Břevnov (Velký Břevnov, vlevo) od Střešovic (nahoře a vpravo). Nahoře je zakreslena taktéž zbořená usedlost Andělka (na jejím místě je dnes střešovická sokolovna). Orientačními body jsou dosud stojící břevnovská škola (dnes ZŠ Marjánka), hospoda U Vonásků (dnes U Zelené brány) a střešovická fara.

Mapa z roku 1945

Mapa z roku 1945 (detail)

Na mapě Břevnova z roku 1945 jsou zakresleny břevnovské usedlosti u potoka Brusnice s tehdejšími čísly popisnými (čp.). Malovanka zde má čp. (zprava – směrem od nejstaršího objektu: 1030, 1031, 1032 a 34). Objekty čp. 115, 114, 125, 947?, 124?, 113, 117 (bývalý hřebčín, později kasárna, později přestavěno na byty) a hlavní objekt usedlosti 123 (se stodolou zcela vpravo) patřily k usedlosti Panenská a až na ruinu s dnešní (2024) adresou Na Malovance 123/20 byly všechny zbořeny. Činžovní dům č. 127 byl také zbořen. Dosud (2024) stojící ruina je Panenská, i na této mapě s čp. 123. Ukazatel domů v král. hlav. městě Praze a v obcích sousedních (1907) uvádí, že majitel čp. 123, 124, 125 a 127 je týž - František Pfeiffer; č. 114 a 115 mají jiné majitele; 113 a 117 je hřebčinec.[17] V Orientační knize Velké Prahy (1937) se uvádí k jednotlivým čp. tyto údaje: A (Panenská): 123 - "Na Malovance", činžák 127 - "Na Panenské (cihelna)" (činžovní dům stojí na místě cihlářských pecí podle publikace Umělecké památky Prahy: Velká Praha od roku 1913, údaj "cihelna" v roce 1937 je tedy zavádějící); B (Panenská): 117 (kvadratura) "Potockého - kasárny", 113 "Potockého (kasárny)", 124 "Potockého", 114 - "Na Panenské", 115 "Na Panenské", 125 "Na Panenské", 947 - není uveden (poslední uvedený dům má č. 940). C (Malovanka): U č. 34 uvádí jen "Boleslavova", u č. 1030–1032 jsou řádky prázdné.[18] Orientační kniha Velké Prahy a Modřan (1948) uvádí pro Panenskou A jen údaj "Na Malovance", pro Panenskou B fakt, že č. 125 má již přiděleno orientační číslo, a to 2 (Na Panenské 2) a č. 114 Na Panenské 4 (ostatní budovy (A, B, C) mají místo číslel orientačních uvedeny jen pomlčky), pro Malovanku u čísel 34 i 1030–1032 pouze údaj "Radimova". [19]

Reference

  1. ↑ Foto https://brevnovan.obadalek.cz/wp-content/uploads/2014/09/Brevnovan01-2011.pdf, s. 12 nahoře. 11. ledna 2025.
  2. ↑ https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1329470, 11. ledna 2025.
  3. ↑ https://cronobook.com/pic/0a9f24c3-ef6a-4e8c-961b-9ce41f88d1ee, 11. ledna 2025.
  4. ↑ Foto https://brevnovan.obadalek.cz/wp-content/uploads/2014/09/Brevnovan01-2011.pdf, s. 12 uprostřed. 11. ledna 2025.
  5. ↑ https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=A0C4FBEBB67611DF820F00166F1163D4, 11. ledna 2025.
  6. ↑ https://www.digitalniknihovna.cz/ntk/view/uuid:e8662750-24cd-11e1-bfc2-0800200c9a66?page=uuid:1f4df861-48fb-11e1-92b9-0050568253d9&fulltext=Malovanka (1. sloupec), 3. ledna 2025.
  7. ↑ HANSL, František a Oskar FIALA. Smíchovsko a Zbraslavsko. Na Smíchově: F. Hansl, 1899, s. 172. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:36188410-13ee-11e7-94e5-001018b5eb5c, 18. prosince 2024.
  8. ↑ https://www.digitalniknihovna.cz/ntk/view/uuid:e8662750-24cd-11e1-bfc2-0800200c9a66?page=uuid:1f4df861-48fb-11e1-92b9-0050568253d9&fulltext=Malovanka (1. sloupec), 3. ledna 2025.
  9. ↑ CHYTIL, Alois. Chytilův místopis Československé republiky. Praha: Alois Chytil, 1930, s. 685. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:4c5b8fa1-e984-488b-9f9b-fe6d6aa22841, 18. prosince 2024.
  10. ↑ HANSL, František a Oskar FIALA. Smíchovsko a Zbraslavsko. Na Smíchově: F. Hansl, 1899, s. 390. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:57b344c0-13ee-11e7-94e5-001018b5eb5c, 13. ledna 2025.
  11. ↑ https://www.facebook.com/starybrevnov/posts/pfbid0rXNsMuR89NH8CERnaMNkhM4NVsYapNwoju6WjJKVYtj8TJJpGxT84LYZgC9ZVbvzl, 18. prosince 2024.
  12. ↑ Opis Hlubinkova katalogu (dostupné v NPÚ, Horoměřická, Praha)
  13. ↑ Venkovská usedlost - předměstská, Malovanka. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000153306, rejstříkové číslo ÚSKP 41200/1-1951. [cit. 2024-12-05]. Dostupné online
  14. ↑ Mezi námi v Břevnově XXI. Usedlost Na Panenské půjde k zemi. In: Břevnovan, časopis pro občany Prahy 6. Ročník 22. 1/2, 2011. S. 12. pdf. Dostupné online.
  15. ↑ KOTYŠKA, Václav. Úplný místopisný slovník království českého. V Praze: Bursík & Kohout, [1895]. 1701 s. Místopisné slovníky zemí Koruny české. S. 8, 102, 535. [cit. 2024-12-03] Dostupné online.
  16. ↑ Mezi námi v Břevnově XXI. Bohuslav Novák: Můj svět - Kajetánka. In: Břevnovan, časopis pro občany Prahy 6. Ročník 22. 1/2, 2011. S. 10–11. pdf. [cit. 2024-11-28]. Dostupné online.
  17. ↑ KRAUS, Vojtěch. Adresář královského hlavního města Prahy a obcí sousedních: stav počátkem roku 1906. Praha: Obec Pražská, 1907, s. 160. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:ee3a4dc0-e630-11dd-8bb0-0030487be43a, 3. ledna 2025.
  18. ↑ ODVÁRKA, Jan a Bohumil KONAŘÍK. Orientační kniha Velké Prahy: pomůcka k usnadnění informační služby a orientace ve Velké Praze, vydána pro sbor uniformované stráže bezpečnosti v Praze. Díl IV: Tabulky popisných čísel všech katastrálních obcí Velké Prahy. Praha: J. Odvárka, 1937. sv. 4, s. 340, 348, 320 a 330. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:c1481c80-daf8-11e3-94ef-5ef3fc9ae867, 3. ledna 2025.
  19. ↑ Orientační kniha Velké Prahy a Modřan. Praha: Masarykův četnický, vzdělávací a podpůrný fond, 1948, s. 296 a 302. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:5d3a7b40-63bf-11dd-a5d6-000d606f5dc6, 3. ledna 2025. (nelze fulltextově vyhledávat)

Literatura

  • BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha. Dodatky III., Historická předměstí a okraje města - levý břeh Vltavy. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2004. 127 s. ISBN 80-7185-640-1. Obr. 52. (Obálka; na obálce usedlost a hostinec Malovanka, foto 1912. Obalkyknih.cz.)
  • BĚLOVÁ, Jana a KALAŠOVÁ, Renáta. Břevnov: ve stínu kláštera, Hradčanům na dohled = shadowed by a monastery, visible from Hradčany. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, [2016], ©2016. 202 stran. ISBN 978-80-87828-18-2. S. 104–105.
  • HANSL, František, ed. a FIALA, Oskar, ed. Smíchovsko a Zbraslavsko. Na Smíchově: F. Hansl, 1899. 658 s., [1] složený l. obr. příl. S. 172. Dostupné online.
  • HOLUB, Bonifác Jan. Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí. Praha: B.J. Holub, 1890. 188 s. S. 87–88, 131. Dostupné online.
  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora. Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 181–182.
  • PRIX, Dalibor a kolektiv: Umělecké památky Prahy, Velká Praha 3, N-Ž. Academia Praha 2017, ISBN 978-80-200-2469-5.

Související články

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

Petynka, Šlajferka, Alemanka, Malovanka na indikační skice.jpg
Petynka, Šlajferka, Alemanka, Malovanka na indikační skice z roku 1840 (Břevnov)
Cisarsky otisk - Panenska a Malovanka.jpg
Dosud (2024) stojící objekt usedlosti Panenská s adresou Na Malovance 123/20 je zde pod číslem 94 (ještě bez stodoly, která bude přistavěna zcela vpravo). Zhruba v místě dnešního rybníku Kuklík (postaven v roce 2007) je vodní plocha s č. 243. V dolní části je Malovanka pod č. 621? Vpravo Šlajferka (číslo nečitelné, dnes Na Petynce 33/17 a Radimova 33/2), pod č. 60 je Alemanka (Patočkova 139/26).
No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Malovanka a Panenska 1925.jpg
Usedlost Malovanka, vedle dům č. 127, za ním cihelna, nahoře kostel sv. Norberta
Malovanka a Panenská - průmět mapy 1920-1924 a současné mapy 02.jpg
Autor: Neznámý + Jiří Janíček, Licence: CC BY 4.0
Malovanka a Panenská - průmět mapy 1920-1924 a současné mapy
Břevnov 1926.jpg
Autor: Josef Brož, Licence: CC BY 4.0
Na mapě vidíme (zleva): pražské usedlosti Kajetánka (horní a dolní), Petynka (v mapě pod názvem zde dříve sídlícího ústavu Vincentinum), Šlajferka (Šleiferka, za socialismu klub Na Petynce, nyní charitní dům s kaplí), Malovanka, Panenská a Hubálka, z toho usedlosti Malovanka a Hubálka byly kompletně zbořeny (dnes je v jejich místě dopravní tepna Patočkova, z Panenské zůstala stát jedna budova (dnes s adresou Na Malovance 123/20, resp. Patočkova 123/24), která se často mylně označuje jako Malovanka. Šrafovaná čára představuje hranici čtvrtí: odděluje Břevnov (Velký Břevnov, vlevo) od Střešovic (vpravo). Nahoře vidíme taktéž zbořenou usedlost Andělka. Dole vidíme jako orientační body dosud stojící školu (dnes ZŠ Marjánka) a hospodu U Zelené brány (dříve U Vonásků).
Břevnov 1945.jpg
Autor: Praha (Česko). Orientační plán hlavního města Prahy s okolím. 1:5 000. Praha: nákladem Obce pražské, 1945. 1 mapa na [45] listech : barev. ; listy 55 x 66 cm nebo menší, se společným tit. l., s. 18. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/cuni/uuid/uuid:e8156fc6-a6c8-11ec-a723-fa163e4ea95f., Licence: CC BY 4.0
Břevnovské usedlosti u potoka Brusnice v roce 1945 s tehdejšími čísly popisnými (čp.). Malovanka zde má čp. (zprava - směrem od nejstaršího objektu: 1030, 1031, 1032 a 34). Objekty čp. 115, 114, 125, 947?, 124?, 113, 117 (bývalý hřebčín, později kasárna, později přestavěno na byty) a hlavní objekt usedlosti 123 (se stodolou zcela vpravo) patřily k usedlosti Panenská a až na ruinu s dnešní (2024) adresou Na Malovance 123/20 byly všechny zbořeny. Činžovní dům č. 127 byl také zbořen. Dosud (2024) stojící ruina je Panenská, i na této mapě s čp. 123.