Maltézský dvůr v Březiněvsi
| Maltézský dvůr v Březiněvsi | |
|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 dvůr v Březiněvsi | |
| Základní informace | |
| Další majitelé | Albrecht z Valdštejna, Vratislavové z Mitrovic, České velkopřevorství řádu maltézských rytířů |
| Poloha | |
| Adresa | Na Hlavní, původní č.p. 1, Praha - Březiněves,  Česko |
| Souřadnice | 50°9′54,5″ s. š., 14°29′2,83″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maltézský dvůr v Březiněvsi v Praze je bývalý hospodářský dvůr, který stojí v centru obce při hlavní silnici vedoucí z Prahy do Mělníka, na rohu ulic Na Hlavní a U parku, poblíž úřadu Městské části Praha-Březiněves, postaveném na bývalé březiněveské návsi.
Historie
Johanitům patřil březiněveský dvůr od roku 1461, kdy jej od Heřmana Sirotka koupil vratislavský biskup Jošt II. z Rožmberka, velkopřevor řádu johanitů. Od roku 1620 byl dvůr řečený „Rejtorský“ v necírkevních rukou, vlastnil jej Mikuláš Kekula, rytíř ze Stradonic, od roku 1634 Albrecht z Valdštejna a po jeho smrti Vilém Vratislav z Mitrovic. V roce 1691 byla Březiněves vrácena původním vlastníkům, Řádu johanitů, později nazývanému Řád maltézských rytířů.[1]
Popis
Dvůr měl č.p. 1 a náležely k němu i nemovitosti čp. 2, čp. 3, čp. 4, čp. 8, čp. 9 a čp. 10, dva rybníky zvané U revidentu a Sedláků, ovocné zahrady Za dvorem, Srchová a Za poustkami a park. Celková výměra dvora byla přes 200 hektarů, orné půdy a zahrad přes 1 hektar, pastvin 14 hektarů, rybníků 44 arů a zastavěné plochy přes 1 hektar. Roku 1788 byla třetina polí dvora rozprodána.[2]
Rohová jednopatrová budova stojící od návsi k silnici je postavená z bílého kamene. Zdivo má 1 metr silné a stropy klenuté kamenem. V přízemí byl chlév a v poschodí prostorné byty pro nájemce; Maltézský řád zde nehospodařil, ale pronajímal jej.[2] Dvůr uzavíraly hospodářské kůlny a stáj a vedly do něj jedny vrata z návsi a druhé ze silnice. Na rohu pod římsou proti jižní straně byly sluneční hodiny. Malá věžička na střeše měla křížek a zvon, kterým se zvonilo z chodby. Zvon vážil 25 kg a zdobil jej odlitý obrázek svatého Josefa, který drží na rukou Ježíška, a latinský nápis S. Joseph (Svatý Josef).[2] U vchodu ze silnice byla v chodbě malá komůrka, do které se zavírali lidé odepírající robotu a ti, kteří se bouřili proti pánům.[2]
V roce 1923 měl být dvůr podle Zákona o pozemkové reformě rozparcelován. Řád Maltézských rytířů dal Státnímu pozemkovému úřadu v Praze za březiněveský statek svůj majetek v Motole a parcelace pozemků březiněveského dvora se prováděla se souhlasem Řádu.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Březiněves. Z historie. © 2023 Copyright Městská část Praha - Březiněves. [cit. 2023-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Kronika obce Březiněvsi. Mašek Josef, Pokorný Václav, 1947. © 2023 Copyright Městská část Praha - Březiněves. [cit. 2023-03-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maltézský dvůr v Březiněvsi na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Březiněves. Na hlavní 1/20, statek.