Mamoru Móri
| Mamoru Móri | |
|---|---|
 | |
| Astronaut NASDA | |
| Státní příslušnost | Japonsko |
| Datum narození | 29. ledna 1948 (74 let) |
| Místo narození | Joiči, Hokkaidó, Japonsko |
| Předchozí zaměstnání | chemik |
| Čas ve vesmíru | 19 dní, 4 hodiny, 10 minut |
| Kosmonaut od | 20. června 1985 |
| Mise | STS-47, STS-99 |
| Znaky misí |   |
| Kosmonaut do | 2000 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mamoru Móri (japonsky 毛利 衛, * 29. ledna 1948 Joiči, Hokkaidó, Japonsko) je bývalý kosmonaut japonské kosmické agentury NASDA. Uskutečnil dva krátkodobé kosmické lety, STS-47 roku 1992 a STS-99 roku 1999. Od roku 2000 je ředitelem Národního muzea vznikajících věd a inovací v Tokiu.
Život
Mamoru Móri vystudoval chemii na Hokkaidské univerzitě, postupně získal titul bakaláře (1970) a magistra (1972). Doktorskou práci obhájil roku 1976 na Flindersově univerzitě v Jižní Austrálii (Flinders University of South Australia). V letech 1975–1985 pracoval na Hokkaidské univerzitě, na fakultě jaderné fyziky se zabýval nukleární fúzí, ale i fyzikou vysokých energií, znečištěním životního prostředí, aplikacemi spektroskopie na biomateriály atd.[1]
Přihlásil se do prvního náboru astronautů japonské kosmické agentury NASDA a 20. června 1985 byl vybrán mezi trojici astronautů oddílu NASDA. Podle dohody NASDA a NASA se měl roku 1988 účastnit jedné z misí amerického raketoplánu Space Shuttle. Po zkáze raketoplánu Challenger v lednu 1986 byl však let odložen.[2]
V letech 1987–1989 pracoval v Centru mikrogravitace na Univerzitě v Alabamě (University of Alabama) v Huntsville, kde zkoumal problémy spektroskopie vysokoteplotních par.[1]
V dubnu 1990 japonští astronauti obnovili přípravu k letu v Johnsonově středisku v Houstonu.[2] Móri byl začleněn do posádky mise, Takao Doi a Čiaki Mukaiová se stali jeho náhradníky.
Do vesmíru Móri vzlétl na palubě raketoplánu Endeavour. Let STS-47 trval od 12. do 5. září 1992. Astronauti prováděli experimenty v mikrogravitaci v laboratoři Spacelab-J, vesměs připravené japonskými vědci.[3]
V říjnu 1992 byl jmenován vedoucím oddílu astronautů NASDA. V letech 1996–1998 prošel v Johnsonově středisku společným výcvikem s astronauty 16. náboru NASA, který završil ziskem kvalifikace letového specialisty raketoplánu. Poté zůstal v Houstonu, zabýval se integrací vybavení japonského modulu Kibó do Mezinárodní vesmírné stanice.[1]
V říjnu 1998 byl určen do posádky letu STS-99.[2] Do vesmíru vzlétl v raketoplánu Endeavour. Mise trvala od 11. do 22. února 1999. Hlavním cílem letu bylo radarové mapování Země.[4]
Roku 2000 odešel z oddílu astronautů NASDA i z NASDA na místo ředitele tehdy založeného Národního muzea vznikajících věd a inovací v Tokiu.[5]
Mamoru Móri je ženatý, má tři děti.[2]
Reference
- ↑ a b c NASA, Lyndon B. Johnson Space Center. Biographical data. Mamoru Mohri [online]. Houston: rev. 2003-10 [cit. 2012-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2008-6-4 [cit. 2012-03-28]. Kapitola Mamoru Mark Mohri. Dostupné online. (rusky)
- ↑ KRUPIČKA, Jozef; VÍTEK, Antonín. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1997-11-29 [cit. 2012-03-28]. Kapitola STS-87 Co/F-24. Dostupné online.
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2000-3-2 [cit. 2012-03-28]. Kapitola STS-99 En/F-14. Dostupné online.
- ↑ Japan Aerospace Exploration Agency. International Space Station [online]. Rev. 2011-10-6 [cit. 2012-03-28]. Kapitola Mamoru Mohri (Ph.D.). Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-11. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mamoru Móri na Wikimedia Commons - Japan Aerospace Exploration Agency. International Space Station [online]. Rev. 2011-10-6 [cit. 2012-03-28]. Kapitola Mamoru Mohri (Ph.D.). Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-11. (anglicky)
Média použitá na této stránce
STS099-(S)-001 (JUNE 1999) STS-99 INSIGNIA -- The crew members designed the flight insignia for the Shuttle Radar Topography Mission (SRTM), the most ambitious Earth mapping mission to date. Two radar antennas, one located in the Shuttle bay and the other located on the end of a 60-meter deployable mast, will be used during the mission to map Earth's features. The goal is to provide a 3-dimensional topographic map of the world's surface up to the Arctic and Antarctic Circles. The clear portion of Earth illustrates the radar beams penetrating its cloudy atmosphere and the unique understanding of the home planet that is provided by space travel. The grid on Earth reflects the mapping character of the SRTM mission. The patch depicts the Space Shuttle Endeavour orbiting Earth in a star spangled universe. The rainbow along Earth's horizon resembles an orbital sunrise. The crew deems the bright colors of the rainbow as symbolic of the bright future ahead because of human beings' venturing into space.
The mission emblem of STS-47 depicts the Space Shuttle Orbiter with the Spacelab module in the cargo bay against a backdrop of the flags of the United States and Japan, symbolizing the side-by-side cooperation of the two nations in this mission. The land masses of Japan and Alaska are represented on the emblem emphasizing the multi-national aspect of the flight as well as the high inclination orbit of 57 degrees. The initials `SLJ' on the left border of the emblem stand for Spacelab Japan, but the name generally used for the mission is `Spacelab-J.' The Japanese characters on the right border form the word `Fuwatto' which is the Japanese word for weightlessness.
Official portrait of Japanese astronaut; Mamoru Mohri. This photo was for the STS-99 Shuttle Mission in 2000 CE. Astronaut Mamoru Mohri, mission specialist representing Japan's National Space Development Agency (NASDA).