Mamota
Mamota | |
---|---|
Mamota širokolistá (Kalmia latifolia) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
Čeleď | vřesovcovité (Ericaceae) |
Rod | mamota (Kalmia) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mamota (Kalmia) je rod asi sedmi druhů stálezelených keřů 0,2 až 5 metrů vysokých, z čeledi vřesovcovité.
Popis
Mamoty jsou přímé nebo řidčeji poléhavé (skalenka) keře, výjimečně i stromy. Listy jsou jednoduché, střídavé, vstřícné nebo v trojčetných přeslenech, stálezelené nebo řidčeji opadavé (K. cuneata), řapíkaté, celokrajné, obvykle kožovité. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, uspořádané v úžlabních či vrcholových hroznech, okolících, latách nebo svazečcích. Kalich je zelený, většinou pětičetný, srostlý. Koruna je opadavá, nejčastěji srostlá a miskovitá, u skalenky a K. buxifolia je zvonkovitá a hluboce členěná. Tyčinek je většinou 10 (u skalenky pouze 5). Semeník je srostlý z 5 plodolistů a zakončený hlavatou čnělkou. Plodem je kulovitá tobolka pukající 5 chlopněmi a obsahující mnoho drobných semen.[1]
Rozšíření
Mamoty jsou rozšířeny výhradně v Americe od subarktických oblastí Severní Ameriky po Kalifornii a jihovýchodní USA. Druh K. ericoides je endemitem Kuby. Skalenka poléhavá (Kalmia procumbens) má arkto-alpínské rozšíření a vyskytuje se v subarktických oblastech a velehorách Evropy, Asie i Severní Ameriky.[2]
Ekologické interakce
U druhů s miskovitými květy jsou tyčinky uloženy v 10 kapsách.
Zástupci
- mamota drobnolistá (Kalmia microphylla)
- mamota sivolistá (Kalmia polifolia)
- mamota širokolistá (Kalmia latifolia)
- mamota úzkolistá (Kalmia angustifolia)
- skalenka poléhavá (Kalmia procumbens, syn. Loiseleuria procumbens)[3]
Přirozeně roste v Severní Americe (hlavně na východní polovině kontinentu) a na ostrově Kuba. Roste na kyselých půdách, s dalšími druhy ve habitatu vlhkých a kyselých mokřin a bažin (Kalmia angustifolia, K. polifolia) a suchých písečných půdách (K. ericoides, K. latifolia).
Listy jsou 2 až 12 cm dlouhé, jednoduché kopinaté, a uspořádané spirálovitě na stonku. Květy jsou bílé, růžové nebo fialové, v květenstvích po 10-50, poněkud připomínající květy pěnišníku, ale jsou plošší, s hvězdicovitými kalichy z pěti spojených okvětních lístků, každý květ má průměr 1 až 3 cm. Plodem je pětilaločnatá kapsule, která se rozděluje, aby se tak uvolnilo mnoho malých semen.
Název
Kalmia je pojmenovaná po finském botanikovi jménem Pehr Kalm, který je v průběhu 18. století sbíral a třídil v oblasti východní Severní Ameriky. V ČR se pro mamotu používají i jména jako kalmie nebo skalenka. Skalenka je ale název i pro jinou rostlinu ze stejného rodu, což může být matoucí. Mamoty byla rovněž nazývána „spoonwood“ nizozemskými osadníky ze Severní Ameriky, protože si z ní původní Američané dělali lžíce.[4]
Jedovatost
Olistění je toxické, zejména pro ovce, které jsou zvláště náchylné k otravě, pro některé druhy kalmie je rozšířeno obecné jméno „zabiják jehňat“ (lambkill). Ostatní názvy pro mamotu, zejména pro druh mamota úzkolistá (Kalmia angustifolia), jsou v překladu „ovčí vavřín“ (sheep-laurel), „zabiják telat“, „zabiják koz“ a „ovčí jed“ '[5]. Listy a větve obsahují gllykosid andromedotoxin, který je natolik jedovatý, že pro člověka může být jedovaté i maso zvířat, která rostlinu snědla.
Použití
Mamoty jsou oblíbené zahradní keře, pěstované pro dekorativní květy. Neměly by být vysázeny na místech přístupných hospodářským zvířatům vzhledem k toxicitě.
Mamoty jsou potravou housenek některých motýlů včetně Coleophora kalmiella, živící se výlučně kalmiemi.
Druhy
- Kalmia angustifolia L. – (Sheep-laurel, Lambkill)
- Kalmia carolina Small
- Kalmia cuneata Michx.
- Kalmia ericoides Wright
- Kalmia hirsuta Walt.
- Kalmia latifolia L. – (Lambkill)
- Kalmia polifolia Wangenh.
- Kalmia polifolia var. microphylla (Hook.) Rehder
Příbuzný vzácný keř mamotěnka (Kalmiopsis leachiana) roste přirozeně v Siskiyou Mountains na jihovýchodě Oregonu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kalmia na anglické Wikipedii.
- ↑ LIU, Shunghuo et al. Flora of North America: Kalmia [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ Plants of Colonial Days by Raymond Leech Taylor, p. 61. (1996) ISBN 0-486-29404-8. Accessed March 30, 2007.
- ↑ Natural History Education, Science, Technology regarding alternate names, accessed March 30, 2007.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu mamota na Wikimedia Commons
- Taxon Kalmia ve Wikidruzích
- Info about Kalmia latifolia
- European Kalmia Society
- A German hybridizer
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Katja Schulz from Washington, D. C., USA, Licence: CC BY 2.0
Kalmia latifolia. Rock Creek Park, Washington, DC, USA.