Manas (epos)

Manas (kyrgyzsky Манас дастаны) je kyrgyzský národní hrdinský epos. Je velmi rozsáhlý – asi dvacetkrát delší než starořecký epos Odysseia od Homéra, skládá se z půl milionu veršů (údaje se liší, někde se uvádí až milion). Od roku 2013 je zapsán na seznam mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO. Dílo je doslova synonymem kyrgyzské národní identity.^[1]

Epopej vypráví o sjednocení kyrgyzského lidu, cestě Kyrgyzů za svobodou a jejich boj s nepřáteli. Protagonistou je bájný hrdina Manas, který se utkává jak s reálnými, tak i mytickými soky. Jedná se defacto o přes tisíc let starou kroniku kyrgyzského národa předávanou ústně z generace na generaci. Do psané podoby byla převedena až v 19. století. Skládá se ze tří částí; první je o samotném Manasovi, jehož postava pravděpodobně vychází z osoby Bars Beka, prvního kagana Kyrgyzského kaganátu, druhá pak o jeho synu Semeteji a třetí o vnuku Sejtekovi.^[1]

Recitátoři eposu se v Kyrgyzstánu nazývají manasči. Liší se od lidových hudebníků a vypravěčů zvaných akyni, kteří se zaměřují spíše na vlastní tvorbu, zatímco manasči se striktně drží eposu.^[1] Ti, kteří mistrně ovládají všechny tři části díla mohou získat status velký manasči. Mezi takové patří např. Sagimbaj Orozbakov, Sajakbaj Karalajev, Kaba Atabekov, Sejdene Moldokova a další.

Historie vzniku eposu nebyla dosud plně vysvětlena. Jednou z hypotéz je, že jeho počátky sahají do období bojů v 9. až 11. století mezi Kyrgyzy a chanátem Kara-Kitaj. Další je, že obsah odpovídá událostem z 15. až 18. století. Další je, že prameny je třeba hledat v dobách, kdy Kyrgyzové udržovali kontakty s Ujgury. Zůstavá nejasné, zda byl Manas historickou postavou nebo pouze hrdinou v legendách. Jisté je, že obsah eposu, jak je znám dnes, se utvářel stovky let a během té doby absorboval další menší příběhy.^[2]