Mandy Minellaová
Mandy Minellaová | |
---|---|
Mandy Minellaová na French Open 2015 | |
Stát | Lucembursko |
Datum narození | 22. listopadu 1985 (38 let) |
Místo narození | Esch-sur-Alzette, Lucembursko |
Bydliště | Paříž, Francie |
Výška | 179 cm |
Hmotnost | 63 kg |
Profesionál od | 2001 |
Držení rakety | pravou rukou;bekhend obouruč |
Výdělek | 2 183 346 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 501–426 |
Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125K, 10 ITF |
Nejvyšší umístění | 66. místo (12. září 2012) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2014, 2017) |
French Open | 2. kolo (2019) |
Wimbledon | 2. kolo (2016) |
US Open | 3. kolo (2010, 2012) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 187–202 |
Tituly | 2 WTA, 1 WTA 125K, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 47. místo (29. dubna 2013) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2013, 2015, 2017) |
French Open | 2. kolo (2012) |
Wimbledon | 3. kolo (2012) |
US Open | 1. kolo (2012, 2013, 2015) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
French Open | 1. kolo (2013) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 6. listopadu 2023
Mandy Minellaová (* 22. listopadu 1985 Esch-sur-Alzette) je bývalá lucemburská profesionální tenistka. Ve své kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve čtyřhře, když v sezóně 2013 triumfovala s Maďarkou Tímeou Babosovou nejdříve v kolumbijské Bogotě a poté v marocké Marrákéši. V sérii WTA 125 ovládla singlovou soutěž v Bolu 2016 a s Krejčíkovou deblovou v Limoges 2015. V rámci okruhu ITF získala do července 2016 deset titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.
Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v roce 2012 na 66. místě a ve čtyřhře pak v roce 2013 na 47. místě. Naposledy ji trénoval její manžel Tim Sommer.
V lucemburském fedcupovém týmu debutovala v roce 2000 utkáním základního bloku 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Ukrajině, v němž prohrála čtyřhru po boku Celine Francoisové. Přesto Lucemburčanky zvítězily 2:1 na zápasy. Do roku 2017 v soutěži nastoupila ke čtyřiceti jednomu mezistátním utkáním s bilancí 13–11 ve dvouhře a 7–23 ve čtyřhře.
Na Hrách malých států Evropy (Games of the Small States of Europe) vybojovala v letech 2003–2009 celkem šest zlatých medailí, z toho dvě ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře, a z dvouhry dále po jednom stříbru a bronzu.
Tenisová kariéra
Nejlepším výsledkem na grandslamu je postup do 3. kola US Open 2010. Jednalo se o její první účast v hlavní soutěži na Grand Slamu. V rámci kvalifikace ztratila ve třech zápasech pouze jediný set. V úvodním kole hlavní soutěže přešla přes 47. hráčku světa Slovinku Polonu Hercogovou, následně zdolala 34. tenistku žebříčku a tehdy aktuální wimbledonskou semifinalistku Cvetanu Pironkovovou. Ve třetí fázi turnaje nestačila na světovou čtyřku Venus Williamsovou, které podlehla 2–6, 1–6.
Stejné fáze turnaje dosáhla také o dva roky později. V úvodním kole na US Open 2012 zdolala divokou kartu Olivii Rogowskou, ve třech setech. Ve druhém kole si poradila s českou kvalifikantkou Kristýnou Plíškovou a ve třetí fázi nestačila na Annu Tatišviliovou, od které si odnesla kanára.
Finále na okruhu WTA Tour
WTA Tour
Legenda | |
---|---|
Grand Slam (0) | |
WTA Tour Championships (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 (0) | |
Premier (0) | |
International ((0–1 D, 2–5 Č) |
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 22. července 2018 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Alizé Cornetová | 4–6, 6–7(6–8) |
Čtyřhra: 7 (2–5)
Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Spoluhráčka | Soupeřky ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 18. února 2012 | Bogotá, Kolumbie | antuka | Stefanie Vögeleová | Eva Birnerová Alexandra Panovová | 2–6, 2–6 |
Finalistka | 2. | 12. ledna 2013 | Hobart, Austrálie | tvrdý | Tímea Babosová | Garbiñe Muguruzaová María Teresa Torró Florová | 3–6, 6–7(5–7) |
Vítězka | 1. | 23. února 2013 | Bogotá, Kolumbie | antuka | Tímea Babosová | Eva Birnerová Alexandra Panovová | 6–4, 6–3 |
Vítězka | 2. | 28. dubna 2013 | Marrákéš, Maroko | antuka | Tímea Babosová | Kristina Mladenovicová Petra Martićová | 6–3, 6–1 |
Finalistka | 3. | 14. září 2013 | Taškent, Uzbekistán | tvrdý | Olga Govorcovová | Tímea Babosová Jaroslava Švedovová | 3–6, 3–6 |
Finalistka | 4. | 21. září 2014 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Mona Barthelová | Lara Arruabarrenová Irina-Camelia Beguová | 3–6, 3–6 |
Finalistka | 5. | 20. října 2018 | Lucemburk, Lucembursko | tvrdý (h) | Věra Lapková | Greet Minnenová | 6–7(3–7), 2–6 |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
WTA 125 (1–0 D; 3–0 Č) |
Dvouhra: 1 (1–0)
Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | soupeřka ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 5. června 2016 | Bol, Chorvatsko | antuka | Polona Hercogová | 6–2, 6–3 |
Čtyřhra: 3 (3–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 15. listopadu 2015 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | Barbora Krejčíková | Margarita Gasparjanová Oxana Kalašnikovová | 1–6, 7–5, [10–6] |
Vítězka | 2. | 14. listopadu 2016 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | Elise Mertensová | Renata Voráčová Anna Smithová | 6–4, 6–4 |
Vítězka | 3. | 9. června 2019 | Bol, Chorvatsko | antuka | Timea Bacsinszká | Renata Voráčová Cornelia Listerová | 0–6, 7–6(7–3), [10–4] |
Finále na okruhu ITF
$100,000 tournaments |
$75,000 tournaments |
$50,000 tournaments |
$25,000 tournaments |
$10,000 tournaments |
Dvouhra: 24 (16–8)
Vítězka
Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Finalistka | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 23. května 2004 | Zadar, Chorvatsko | antuka | Matea Mezaková | 7–5, 5–7, 6–4 |
2. | 7. srpna 2005 | Gardone Val Trompia, Itálie | antuka | Sandra Záhlavová | 6–4, 6–3 |
3. | 21. května 2006 | Caserta, Itálie | antuka | Alisa Klejbanovová | 6–2, 6–4 |
4. | 19. dubna 2009 | Tessenderlo, Belgie | antuka (h) | Youlia Fedossová | 7–5, 6-3 |
5. | 24. ledna 2010 | Lutz, Spojené státy americké | antuka | Jamie Hamptonová | 6–2, 4–6, 6–2 |
6. | 4. července 2010 | Stuttgart-Vaihingen | antuka | Elise Tamaelaová | 6–4, 6–2 |
7. | 18. července 2011 | Darmstadt, Německo | antuka | Karolína Plíšková | 7–6(5), 6–2 |
8. | 4. listopadu 2013 | Captiva Island, Spojené státy americké | tvrdý | Gabriela Dabrowská | 6-3, 6-3 |
9. | 9. června 2014 | Essen, Německo | antuka | Richèl Hogenkampová | 6–2, 4–6, 6–3 |
10. | 11. října 2015 | Kirkland, Spojené státy americké | tvrdý | Nicole Gibbsová | 2–6, 7–5, 6–2 |
11. | 25. září 2016 | Albuquerque, Spojené státy americké | tvrdý | Verónica Cepedeová Roygová | 6–4, 7–5 |
12. | 1. dubna 2018 | Pula, Itálie | antuka | Deborah Chiesaová | 6–3, 7–6(7) |
13. | 16. června 2018 | Essen, Německo | antuka | Cindy Burgerová | 7–5, 4–6, 6–4 |
14. | 1. července 2018 | Stuttgart, Německo | antuka | Anna Zajová | 6–4, 4–6, 6–1 |
15. | 3. listopadu 2018 | Pétange, Lucembursko | tvrdý (h) | Hélène Scholsenová | 6–2, 6–1 |
16. | 3. listopadu 2019 | Tyler, Spojené státy americké | tvrdý | Alexa Glatchová | 6–4, 6–4 |
Čtyřhra: 18 (10–8)
Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Spoluhráčka | Finalistky | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 4. dubna 2004 | Neapol, Itálie | antuka | Elke Clijstersová | Michelle Gerardsová[1] Marielle Hooglandová[2] | 6–1, 6–0 |
2. | 23. května 2004 | Zadar, Chorvatsko | antuka | Lisa Tognettiová[3] | Michaela Michálková[4] Martina Babáková[5] | bez boje |
3. | červenec 2010 | Stuttgart, Německo | antuka | Irena Pavlovicová | Magdalena Kiszczynská Erika Semaová | 6–3, 6–4 |
4. | červenec 2011 | Cuneo, Itálie | antuka | Stefanie Vögeleová | Eva Birnerová Vesna Doloncová | 6–3, 6–2 |
5. | červenec 2011 | Cali, Kolumbie | antuka | Karin Knappová | Alexandra Cadanțuová Ioana Raluca Olaruová | 6–4, 6–3 |
6. | 10. dubna 2015 | Medellín, Kolumbie | antuka | Lourdes Domínguez Lino | Mariana Duqueová Julia Glušková | 7–5, 4–6, [10–5] |
7. | 10. října 2015 | Kirkland, Spojené státy americké | tvrdý | Stephanie Foretzová | Lesley Kerkhoveová Arantxa Rusová | 6–4, 4–6, [10–4] |
8. | 17. prosince 2016 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Nina Stojanovićová | Sie Šu-wej | 6–3, 3–6, [10–4] |
9. | 8. září 2019 | Montreux, Švýcarsko | antuka | Xenia Knollová | Conny Perrinová | 6–3, 6–4 |
10. | 10. listopadu 2019 | Henderson, Spojené státy americké | tvrdý | Olga Govorcovová | Alexandra Muellerová | 6–3, 6–4 |
Soukromý život
V říjnu 2014 se ve svém rodném městě Esch-sur-Alzette provdala za svého přítele a zároveň trenéra Tima Sommera. V říjnu 2017 se jim narodila dcera Emma Lina a v prosinci 2020 druhá dcera Maya.[6][7]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mandy Minella na anglické Wikipedii.
- ↑ Gerards biography. www.sonyericssonwtatour.com [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-21.
- ↑ Hoogland biography. www.sonyericssonwtatour.com [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-27.
- ↑ Tognetti biography. www.sonyericssonwtatour.com [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-09.
- ↑ Michalkova biography. www.sonyericssonwtatour.com [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-01.
- ↑ Babakova biography. www.sonyericssonwtatour.com [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-09.
- ↑ Minella joins Serena as a 2017 mom. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MARIJA. Mandy Minella gives birth to second child - Women's Tennis Blog. womenstennisblog.com [online]. 2020-12-14 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mandy Minellaová na Wikimedia Commons
- Mandy Minellaová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Mandy Minellaová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Mandy Minellaová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.