Manfred Stern

Manfred Stern (1896 – 18. února 1954) byl židovský komunista rakousko-uherského původu, důstojník sovětské vojenské zpravodajské služby, pracovník Kominterny a jeden z velitelů interbrigád ve španělské občanské válce.

Život

Narodil se jako Mojše Stern v lednu 1896 ve vsi Voloka v tehdejší rakousko-uherské Bukovině (v 21. století v Černovické oblasti Ukrajiny) jako druhý syn chudého židovského rolníka, měl jedenáct sourozenců.[1] Vystudoval gymnázium v Černovicích a byl přijat na lékařskou fakultu univerzity ve Vídni. Roku 1914 byl odveden do rakousko-uherské armády, sloužil jako poddůstojník, později důstojník. Roku 1916 upadl do ruského zajetí[1] a byl odeslán do zajateckého tábora na Sibiři.

Po říjnové revoluci vstoupil do Rudé armády, bojoval na Sibiři a v Mongolsku, začátkem roku 1920 byl raněn, vstoupil do ruské komunistické strany, v letech 1921–1923 studoval ve Frunzeho vojenské akademii.[1] Poté sloužil v sovětské vojenské rozvědce. Roku 1921 a 1923 byl vyslán do Německa jako vojenský odborník,[1] pracoval ve vojenských strukturách Komunistické strany Německa, účastnil se povstání v Hamburku. Roku 1924 se vrátil do Sovětského svazu ke službě v Rudé armádě. Paralelně působil v Profinterně (mezinárodní federaci komunistických odborů).[1]

Roku 1929 byl vyslán do USA pod pseudonymem Mark Zilbert jako rezident vojenské rozvědky.[1] Ve Spojených státech zorganizoval síť informátorů a agentů, která získávala informace o americké vojenské technice. Koncem roku 1932 byl přeložen do čínské Šanghaje, kde pracoval v Dálněvýchodním byru Kominterny jako hlavní vojenský poradce ÚV KS Číny,[1] do Šanghaje přijel až roku 1933, zůstal zde do podzimu 1934. Poté se vrátil do Moskvy, působil v sekretariátu Kominterny, i nadále se zabýval čínskými záležitostmi.[1]

V září 1936 byl Kominternou vyslán do Španělska, s doklady na jméno Emilio Kléber, Kanaďan rakousko-uherského původu. Začátkem listopadu 1936 byl jmenován velitelem 11. interbrigády (první z interbrigád působících ve španělské občanské válce. V listopadu–prosinci 1936 se jeho brigáda podílela na obraně Madridu před útokem frankistických vojsk. V západním tisku byl oslavován jako „zachránce Madridu“. Roku 1937 byl odvolán do Sovětského svazu, k dispozici Kominterně.

Roku 1938 byl v Moskvě zatčen[1] a v květnu 1939 odsouzen k 15 letům vězením za údajnou „kontrarevoluční činnost“. Zemřel v únoru 1954 v Ozerlagu (v Irkutské oblasti).

Jeho bratry byli ředitel Institutu vojenské historie v Postupimi Volf Stern (1897–1961) a historik Leo Stern (1901–1982), rektor Univerzity Martina Luthera v Halle.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i БОЧКАРЁВ, Виктор; КОЛПАКИДИ, Александр. Суперфрау из ГРУ. М.: Olma Media Group, 2002. 383 s. ISBN 978-5-94849-085-4. S. 76–79. (rusky) 

Literatura

  • BRUN-ZECHOWOJ, Walerij. Manfred Stern - General Kleber. Die tragische Biographie eines Berufsrevolutionärs (1896-1954). Berlin: Wolfgang Weist, 2000. 177 s. ISBN 3-89626-175-4. (německy)