Manuel Guinard
Manuel Guinard | |
---|---|
![]() Manuel Guinard v Rennes (2021) | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 15. listopadu 1995 (29 let)[1] |
Místo narození | Saint-Malo, Francie[1] |
Výška | 198 cm[1] |
Hmotnost | 82 kg[1] |
Profesionál od | 2016[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 917 522 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 5–8 |
Tituly | 0 ATP, 2 challengery, 9 ITF |
Nejvyšší umístění | 134. místo (31. října 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2022, 2023) |
French Open | 1. kolo (2022) |
Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2022, 2024) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2022) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 22–18 |
Tituly | 1 ATP, 15 challengerů, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 36. místo (14. dubna 2025) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2025) |
French Open | 3. kolo (2024) |
US Open | 1. kolo (2024) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 14. dubna 2025
Manuel Guinard (* 15. listopadu 1995 Saint-Malo) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj, když ovládl Monte-Carlo Masters 2025. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a dvacet dva ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2022 na 134. místě a ve čtyřhře v dubnu 2025 na 36. místě. Trénuje ho Sébastien Villette.[1]
Tenisová kariéra
Do hlavní grandslamové soutěže poprvé zasáhl po boku krajana Arthura Rinderkneche ve čtyřhře French Open 2019, do níž obdrželi divokou kartu. Časnou dvousetovou porážku jim přivodili pozdější němečtí vítězové Kevin Krawietz s Andreasem Miesem.[3] Zároveň tak odehrál první zápas v hlavní soutěži ATP Tour. O rok později, na French Open 2020, postoupil s Rinderknechem do druhého kola, v němž nenašli recept na třinácté nasazené Jamieho Murrayho s Nealem Skupskim. Britové o postupu rozhodli až ziskem tiebreaku v závěrečné třetí sadě.[4]

V hlavní soutěži túry ATP mimo grandslam debutoval čtyřhrou Qatar ExxonMobil Open 2022. S Rinderknechem však nezvládli vstup do turnaje, když prohráli supertiebreak s pozdějšími šampiony a třetími nasazenými, Wesleym Koolhofem a Nealem Skupskim. První semifinále i finále ATP odehrál v červencovém deblu Nordea Open 2024, probíhajícím na båstadské antuce. V souboji o titul s krajanem Grégoirem Jacqem podlehli třetím nasazeným Brazilcům, Orlandu Luzovi a Rafaelu Matosovi.[5] O týden později prošli na umagském Croatia Open 2024 opět do finále. Závěrečný duel znovu ztratili, tentokrát s turnajovými čtyřkami Argentincem Guidem Andreozzim a Mexičanem Miguelem Ángelem Reyesem-Varelou.[6][7]
Premiérovou trofej na okruhu ATP Tour vybojoval ve 29 letech s naturalizovaným Monačanem Romainem Arneodem na Monte-Carlo Rolex Masters 2025, s nímž v této úrovni tenisu odehrál teprve druhou čtyřhru. V závěrečném klání části série Masters zdolali sedmé nasazené Brity Juliana Cashe s Lloydem Glasspoolem až díky zisku závěrečného supertiebreaku. Již ve zkrácené hře druhé sady přitom odvrátili dva mečboly.[8][9] Po skončení se poprvé posunul do elitní čtyřicítky deblového žebříčku, když mu 14. dubna 2025 patřila 36. příčka.[10]
V rámci singlové kariéry nastoupil do první grandslamové kvalifikace na French Open 2019. V závěrečném kvalifikačním kole nestačil po třísetovém průběhu na Belgičana Kimmera Coppejanse.[11] Ve dvouhře túry ATP se poprvé představil na antukovém Barcelona Open Banc Sabadell 2022, přestože v závěru kvalifikace podlehl španělskému antukáři Zapatu Mirallesovi. Účastnické místo přesto získal jako šťastný poražený po odhlášení Davidoviche Fokiny.[12] V prvním barcelonském kole jej vyřadil bolivijský kvalifikant Hugo Dellien z deváté světové desítky.[13] Singlovou soutěž majoru poprvé odehrál na French Open 2022, kam mu organizátoři jako 145. hráči žebříčku udělili divokou kartu. Časnou stopku mu v soutěži vystavila britská světová jedenáctka Cameron Norrie.[14] Do čtvrtfinále poprvé postoupil z pozice kvalifikanta na Lyon Open 2022, kde jej zastavil čtyřicátý tenista žebříčku Holger Rune.[15][16]
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 3 (1–2)
|
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | červenec 2024 | Båstad, Švédsko | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 5–7, 4–6 |
Finalista | 2. | červenec 2024 | Umag, Chorvatsko | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 2–6 |
Vítěz | 1. | duben 2025 | Monte-Carlo, Monako | Masters 1000 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 1–6, 7–6(10–8), [10–8] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Challengery (2 D; 15 Č) | |
ITF (9 D; 7 Č) |
Dvouhra (11 titulů)
Č. | datum | turnaj | okruh | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | květen 2018 | Doboj, Bosna a Hercegovina | Futures | antuka | ![]() | 6–3, 6–4 |
2. | září 2018 | Rotterdam, Nizozemsko | Futures | antuka | ![]() | 6–4, 7–6(7–3) |
3. | prosinec 2018 | Monastir, Tunisko | Futures | tvrdý | ![]() | 7–5, 6–4 |
4. | červen 2019 | Pardubice, Česko | World Tennis Tour | antuka | ![]() | 6–4, 5–7, 7–6(8–6) |
5. | listopad 2019 | Praha, Česko | World Tennis Tour | tvrdý (h) | ![]() | 7–6(7–3), 6–3 |
6. | prosinec 2019 | Káhira, Egypt | World Tennis Tour | antuka | ![]() | 6–3, 6–2 |
7. | srpen 2020 | Vogau, Rakousko | World Tennis Tour | antuka | ![]() | 6–3, 6–3 |
8. | duben 2021 | Angers, Francie | World Tennis Tour | antuka | ![]() | 7–5, 6–4 |
9. | květen 2021 | Praha, Česko | World Tennis Tour | antuka | ![]() | 6–4, 6–3 |
10. | březen 2022 | Roseto degli Abruzzi, Itálie | Challenger | antuka | ![]() | 6–1, 6–2 |
11. | červenec 2023 | Troyes, Francie | Challenger | antuka | ![]() | 6–3, 6–3 |
Čtyřhra (22 titulů)
Č. | datum | turnaj | okruh | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | prosinec 2017 | Hammámet, Tunisko | Futures | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(6–8), 6–2, [13–11] |
2. | červenec 2018 | Wetzlar, Německo | Futures | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–3 |
3. | leden 2019 | Tucson, Spojené státy | World Tennis Tour | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 5–7, [10–3] |
4. | květen 2019 | Tabarka, Tunisko | World Tennis Tour | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–1 |
5. | prosinec 2019 | Káhira, Egypt | World Tennis Tour | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(9–7), 6–3 |
6. | únor 2020 | Drummondville, Kanada | Challenger | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–4), 7–6(7–3) |
7. | srpen 2020 | Vogau, Rakousko | World Tennis Tour | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 4–6, 11–9 |
8. | březen 2021 | Las Palmas, Španělsko | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6-1, 6-4 |
9. | duben 2021 | Angers, Francie | World Tennis Tour | antuka | ![]() | ![]() ![]() | bez boje |
10. | červenec 2021 | Amersfoort, Nizozemsko | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 0–6, 6–4, [11–9] |
11. | leden 2022 | Traralgon, Austrálie | Challenger | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6-3, 6-4 |
12. | březen 2022 | Roseto degli Abruzzi, Itálie | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–2), 7–6(7–3) |
13. | březen 2023 | Zadar, Chorvatsko | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–0 |
14. | červen 2023 | Lyon, Francie | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 2–6, [10–7] |
15. | červenec 2023 | Troyes, Francie | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | bez boje |
16. | červenec 2023 | Amersfoort, Nizozemsko | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–4 |
17. | srpen 2023 | Meerbusch, Německo | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 7–6 |
18. | leden 2024 | Nonthaburi, Thajsko | Challenger | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 7–6(8–6) |
19. | leden 2024 | Quimper, Francie | Challenger | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–4), 6–3 |
20. | březen 2024 | Zadar, Chorvatsko | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–4 |
21. | červen 2024 | Lyon, Francie | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 4–7, 6–3, [10–6] |
22. | červenec 2024 | Salcburk, Rakousko | Challenger | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 6–3, [14–12] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Manuel Guinard na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Manuel Guinard na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 14. dubna 2025
- ↑ Manuel Guinard na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 14. dubna 2025
- ↑ Roland-Garros. Guinard : « Ça présage quelque chose de bien ». Le Télégramme [online]. 2019-05-28 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ French Open 2020: Jamie Murray and Neal Skupski through to men's doubles third round. BBC Sport [online]. 2020-10-01 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Orlando Luz e Rafael Matos são campeões do ATP 250 de Bastad. Terra [online]. 2024-07-21 [cit. 2025-04-15]. Dostupné online. (portugalsky)
- ↑ ATP 250 Umag 2024: Reyes Varela y Andreozzi conquistan el título de dobles – Match Tenis. Match Tenis [online]. 2024-06-27 [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Manuel Guinard | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Emotional Romain Arneodo & Manuel Guinard earn historic Monte-Carlo title. ATP Tour, Inc. [online]. 2025-04-13 [cit. 2025-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Le Français Manuel Guinard et le Monégasque Romain Arneodo titrés à Monte-Carlo après avoir sauvé deux balles de match. L'Équipe [online]. 2025-04-13 [cit. 2025-04-13]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ SYED, Yasmin. Monte-Carlo Masters stars who earned combined £44k in 2025 set to bank £252k. Express.co.uk [online]. 2025-04-14 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WEYNANTS, Martin. Coppejans rejoint le tableau final de Roland Garros. www.rtbf.be [online]. RTBF, 2019-05-23 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ BOYDEN, Alex. ATP BARCELONA. Davidovich Fokina withdraws leaving Tsitsipas, Alcaraz as the top favorites. Tennis Tonic [online]. 2022-04-18 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TEJERINA, David. Hugo Dellien avanza a segunda ronda del Barcelona Open. Infodiez.com [online]. 2022-04-19 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Roland-Garros 2022: Norrie upends Guinard. Tennis Majors [online]. 2022-05-23 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Manuel Guinard tombe en quarts de finale à Lyon contre Holger Rune. L'Équipe [online]. 2022-05-19 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Meet Manuel Guinard: From 'really not good' to the ATP Tour. ATP Tour, Inc. [online]. 2025-01-07 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Manuel Guinard na Wikimedia Commons
- Manuel Guinard na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Manuel Guinard na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Manuel Guinard na X (dříve Twitteru)
- Manuel Guinard na Instagramu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování