Mapa republiky

Mapa republiky
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice50°43′28″ s. š., 15°41′58″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Formující se mapa republiky na fotce vpravo. Sněhová políčka vlevo odtávají dříve. Pohled z Modrého dolu

Mapa republiky je nejznámější sněhové pole (vyležisko) v Česku, kde na české straně Krkonoš bývá sníh nejdéle a které svým tvarem připomíná bývalé Československo.

Sněhovému poli dali jméno před desítkami let[kdy?] turisté, kteří si všimli, že při odtávání sněhu začíná mít tvar prvorepublikového Československa včetně Podkarpatské Rusi. Sněhové pole s mocností sněhu až 15,7 metrů (v sezóně 1999/2000)[1] postupně odtává, až nakonec zůstane tvar středních Čech.[2][3]

Mapa republiky se nachází do června až do srpna v nadmořské výšce mezi 1420–1455 m na strmém svahu pod Modrým sedlem a částečně na jižním úbočí Studniční hory. Nachází se tak nedaleko nejdrsnějšího místa v České republice,[2] blízko Památníku obětem hor. Místo je v první zóně národního parku, přímo ke sněhovému poli se turisté nedostanou. Mohou jej však spatřit z turistické cesty z Pece pod Sněžkou na Richterovy boudy nebo z Výrovky do sedla mezi Luční a Studniční horou.[4] Za příhodných podmínek je vidět i z Hradce Králové.[5] Přestože leží na jižním svahu, kde sníh obvykle odtává nejdříve, v tomto případě dochází vlivem anemo-orografického systému Krkonoš k ukládání velkých mocností sněhu převátého ze zarovnaných ploch v okolí Luční boudy. Velká mocnost sněhu tak i přes velkou insolaci odtává dlouho. V době, kdy sněhové pole připomíná mapu republiky, má na délku kolem 350 metrů.[2][3]

Pracovníci správy Krkonošského národního parku měří Mapu republiky již od konce 90. let 20. století, v současnosti používají techniku globálního družicového polohového systému a vytvářejí tak digitální model sněhového pole. Dle tohoto měření vydrželo pole nejdéle v roce 2005, a to až do 22. srpna. Nejrychleji naopak odtálo v roce 2018, 27.–28. května.[2][6]

Ze starších pozorování lze zmínit údaj z roku 1893, kdy 23. srpna sníh ležel na ploše 43×45 m, a ještě 8. září byly na místě jeho zbytky.[7] V roce 1894 tu sníh dokonce přetrval až do další zimy. V roce 1962 zmizel poslední sníh až 6. září, v roce 1976 vydržel dokonce do 12. září. Pokusy v té době přesně měřit výšku sněhu ztroskotaly na tom, že se nenašlo technické řešení, které by plazení masy sněhu odolalo.[8]

RokMocnost (m)Datum odtáníRokMocnost (m)Datum odtáníRokMocnost (m)Datum odtání
2000↑ 15,7srpen – 1. dekáda20108,130. června20209,56. července[9]
20016,1červen – 3. dekáda20119,614. června20219,613. července[10]
200213,4srpen – 2. dekáda201213,04. srpna202211,29. července[11][12]
20037,6červen – 3. dekáda20138,817. června20239,78. července[13]
2004?po 30. červenci[14]2014↓ 5,410. června20248,06. června[15]
200515,4↑ 22. srpna20159,74. července2025
200612,322. července20167,315. června2026
200712,55. července20179,52. července2027
200814,129. července20187,5↓ 28. května2028
200913,317. července201914,522. července2029

Podle tradice může po odtání pole přijít do Krkonoš léto.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Na sněhovém poli Mapa republiky zůstává přes osm metrů sněhu
  2. ↑ a b c d e Krkonošská Mapa republiky roztála, vydržela o tři týdny déle než loni. iDNES.cz [online]. 2017-07-04 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Mapa republiky se začíná rýsovat ve sněhovém poli, je vysoké až osm metrů. iDNES.cz [online]. 2017-05-22 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Sněhová Mapa republiky v Krkonoších vydrží maximálně do poloviny července. Český rozhlas Hradec Králové. 2017-06-22. Dostupné online [cit. 2018-01-12]. 
  5. ↑ Mapa republiky je fuč. Sněhové pole v Krkonoších roztálo. Týden. 2017-07-04. Dostupné online [cit. 2018-01-12]. 
  6. ↑ Mapa republiky už roztála, sníh zmizel z Krkonoš rekordní rychlostí
  7. ↑ ŠOUREK, Josef. Květena Krkonoš. Praha: Academia, 1969. S. 30–31. 
  8. ↑ PILOUS, Vlastimil. Kapitoly z přírody: Krkonošská sněhová pole. Krkonoše. 1980-10-10, roč. 1980, čís. 10, s. 18. 
  9. ↑ ČTK. V Krkonoších roztálo sněhové pole Mapa republiky. Letos o dva týdny dříve než vloni. iROZHLAS [online]. Český rozhlas. Dostupné online. 
  10. ↑ V Krkonoších roztálo po silnějších deštích sněhové pole Mapa republiky. www.idnes.cz [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ O čtyři dny dříve než loni roztálo v Krkonoších sněhové pole Mapa republiky. Tání uspíšily deště. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ Na Mapě republiky v Krkonoších bylo letos přes 11 metrů sněhu, odtaje v červenci. www.ceskenoviny.cz [online]. ČTK [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ Mapa republiky v Krkonoších roztála. Zase o něco dříve - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ Národní archiv leteckých měřických snímků, snímek z 30. 7. 2004
  15. ↑ ČTK. Mapa republiky v Krkonoších odtála zhruba o měsíc dříve než loni. Krkonošský deník. 2024-06-12. Dostupné online [cit. 2024-06-13]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“