Maršov

Maršov
Obecní úřad v Maršově
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Tišnov
Obec s rozšířenou působností	Tišnov (správní obvod)
Okres	Brno-venkov
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°17′1″ s. š., 16°21′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	525 (2023)[1]
Rozloha	7,49 km²[2]
Katastrální území	Maršov u Veverské Bítýšky
Nadmořská výška	467 m n. m.
PSČ	664 71
Počet domů	184 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Maršov 71 664 71 Veverská Bítýška podatelna@marsov.cz
Starosta	Zdeněk Synek
Oficiální web: www.marsov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Maršov
Další údaje
Kód obce	583359
Kód části obce	91944
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maršov je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v katastrálním území Maršov u Veverské Bítýšky, v Křižanovské vrchovině, na okraji přírodního parku Údolí Bílého potoka, zhruba 21 km severozápadně od Brna. Žije zde 525^[1] obyvatel. Maršov sousedí na severozápadě s Braníškovem, na východě s Lažánkami a na jihu s osadou Šmelcovna, částí obce Javůrek.

Maršov je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregion Bílý potok.

Historie

Jméno Maršov je odvozeno od vlastního jména Mareš (zdrobnělina od Martina), značilo tedy 'ves Marešovu' → Marešov → Maršov.

Historie obce Maršov je spjata s historií deblínského panství, k němuž patřila. První dochovaná zmínka o Maršově se nalézá v listině vydané Gertrudou (Kedrutou) z Deblína dne 1. července 1299. Gertruda v ní daruje celé deblínské panství řádu německých rytířů a připojen je i výčet obcí – Maršov je uveden jako Marschau. Gertruda si ovšem vymiňuje značně vysokou doživotní rentu a snad i díky událostem dalších let se řád německých rytířů panství nakonec nikdy neujal. Po dalších asi 200 roků patří panství i s Maršovem pánům z Lomnice a nakonec je roku 1466 odkupuje královské město Brno.

Po vzniku okresů (1850) Maršov spadal do působnosti okresu Tišnov, později okresu Brno-venkov.

Roku 1866 v Maršově začala řádit cholera^[4] a většina obyvatel zemřela (jenom mužů zemřelo přes 80 %).

Roku 1906 (nebo 1908)^[zdroj?] bylo mezi Maršovem a Lažánkami – poblíž lokality „Šachty“ – nalezeno bohaté ložisko kaolinu – v hloubce asi 8 metrů pod povrchem. Pro svoz kaolinu Baťa v roce 1911 nechal postavit lanovou dráhu do Veverské Bítýšky a odtud přepravě měla sloužit souběžně budovaná železniční trať do Kuřimi. Do lomu často tekla podzemní voda a tak v lednu 1932 se těžba zastavila.^[zdroj?] Z bývalého lomu vzniklo jezero, do kterého v roce 1945 němečtí vojáci sházeli vojenskou techniku včetně tanku Steyer, který byl roku 1954 vytažen a několik let poté využívali tank tišnovští hasiči. Kaolinové jezero je v soukromém vlastnictví.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti

• Kaple Nanebevzetí Panny Marie
• Pomník obětem první světové války
• Hřbitov

Odkazy

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Lažánky
• Lanovka Veverská Bítýška – Lažánky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maršov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Maršov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Maršov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• oficiální stránky Maršova