Maršov (Studená)

Maršov
Stavení čp. 26
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Studená
Okres	Jindřichův Hradec
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°8′42″ s. š., 15°16′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	46 (2021)[1]
Katastrální území	Maršov u Heřmanče (2,5 km²)
PSČ	378 59
Počet domů	29 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Maršov
Další údaje
Kód části obce	38466
Kód k. ú.	638463
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maršov (německy Marschau) je malá obec, dříve s velkým počtem českých obyvatel evangelického vyznání. V roce 1850 měla 260 obyvatel. V roce 2011 zde trvale žilo 35 obyvatel.^[3] Dříve samostatná obec, nyní část obce Studená v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 4,5 km na jih od Studené. Nejbližší železniční zastávka Horní Vilímeč. Nadmořská výška 575 m. Pošta Strmilov.

Poloha

Maršov leží v katastrálním území Maršov u Heřmanče o rozloze 2,5 km².^[4] Obec zaujímá polohu mezi dvěma plochými vyvýšeninami v pahorkatinné krajině severovýchodní části Novobystřické vrchoviny. Hlavní evropské rozvodí mezi Dunajem a Labem probíhá východním okolím obce a rozděluje katastr obce na dvě části. Východní leží v povodí Moravské Dyje, západní část je již odvodňována přítoky Lužnice. Mezi rybníky v okolí zaujímá zvláštní místo Tříhrázný rybník, ze kterého normálně odtékají vody k západu, do Studenského potoka, za vysokých vodních stavů ale přetékají i do Bolíkovského potoka v povodí Moravské Dyje. (M. Hrádek)

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1364,^[5], kdy Kateřina z Maršova prodala polovinu zdejšího dvora Benediktu z Tučap. Maršov byl dříve samostatným zemanským statkem. Od roku 1390 se připomíná na Maršové Bohuněk, pocházející z rodu vladyků ze Štítného. Majitelé se během let často střídali až do roku 1721, kdy Antonín František hrabě z Deblína, majitel Starého Hobzí, prodal Maršov k Dačicím za 36 800 zlatých. Od té doby sdílel Maršov osudy dačického panství až do roku 1849. 

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Maršově 9 usedlostí, z toho zůstala za války osazena 1 a 8 zpustlo. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Maršově 240 obyvatel, z toho 125 mužů a 115 žen ve 30 domech a 57 domácnostech. Z nich se živilo 9 zemědělstvím a 48 bylo nádeníků. Desátky byly odváděny panství Dačice a faře v Olšanech. Na týdenní čtvrteční trhy se z Maršova se jezdilo do Kunžaku. 

V letech 1850 až 1855 byl Maršov podřízen politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, což trvalo až do roku 1945. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy byl po územní reorganizaci Maršov s moravskýrn Dačickem začleněn pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. V roce 1960 byl Maršov sloučen s Heřmančí a v roce 1980 se Studenou. Po zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002 spadá pod pověřený městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji. 

Vývoj obce do konce 20. století

Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. K roku 1924 se uvádí: dvůr velkostatku Dačice Dalbergů, živnosti: 1 hostinský, 1 trafikant, 5 hosp. rolníků. V obci byla četnická stanice. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno až v roce 1947. 

JZD vzniklo roce 1958, v roce 1960 se sloučilo s JZD Heřmaneč a roku 1978 do JZD Svornost Studená. Nyní převládajícím zaměstnání je zemědělství. Po roce 1945 byl postaven kulturní dům. 

Památky a pamětihodnosti obce

• V obci stojí pomník padlým v první světové válce. 
• Na návsi před hasičskou zbrojnicí se nachází kamenný kříž.

Odkazy

Reference

Literatura

• NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 660–663. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maršov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Maršov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Maršov u Heřmanče na webu ČÚZK