Marantovité
Marantovité | |
---|---|
Calathea crotalifera | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | zázvorníkotvaré (Zingiberales) |
Čeleď | marantovité (Marantaceae) R.Br., 1814 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marantovité (Marantaceae) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu zázvorníkotvaré (Zingiberales). Jsou to vytrvalé byliny s dlouze řapíkatými jednoduchými listy a nepravidelnými květy. Čeleď zahrnuje přes 550 druhů ve 28 rodech a je rozšířena v tropech celého světa s výjimkou Austrálie. Maranta třtinovitá je v tropech pěstována pro škrobnaté oddenky. Různé druhy rodů kalátea a maranta se pěstují jako pokojové rostliny s atraktivním olistěním a někdy i zajímavými květenstvími.
Popis
Marantovité jsou to vytrvalé byliny se vzpřímenými stonky a s krátkými, škrobnatými, podzemními oddenky. Mohou to být pozemní rostliny i epifyty, zřídka liány. Listy jsou jednoduché, střídavé, dvouřadě až spirálně uspořádané, většinou dlouze řapíkaté. Řapík je často křídlatý a je zakončen charakteristickým pulvinem. Na bázi řapíku je křídlatá listová pochva. Čepele jsou často barevně vzorované, jednoduché, celokrajné, asymetrické, kopinaté, podlouhlé až vejčité, žilnatina je zpeřená až zpeřeně souběžná. Jsou to jednodomé rostliny s oboupohlavnými květy. Květy jsou uspořádány po 2 a každý pár je podepřen listenem, páry květů často skládají vrcholičnaté květenství. Květenství jsou vrcholová nebo zakončují postranní větev. Květy jsou výrazně nesouměrné. Okvětí je rozlišeno na kalich a korunu. Kališní lístky jsou 3, volné, zelené a spíše nenápadné. Koruna se skládá ze 3 lístků. Prostřední lístek bývá větší a kápovitý. Na bázi jsou korunní lístky srostlé v krátkou trubku. Fertilní tyčinka je jen 1 a nese pouze půlku fertilního prašníku. Nitka této tyčinky je buď tenká nebo rozšířená a petaloidní (napodobuje korunu). Zbylé 3 až 4 (zřídka 2) tyčinky jsou přeměněny na staminodia, která jsou také pataloidní, srůstají ve spodní části v trubku, která je delší než trubka koruny. Semeník je spodní, synkarpní, srostlý ze 3 plodolistů. Obsahuje 3 komůrky nebo u některých rodů vlivem potlačení ostatních plodolistů pouze jedinou komůrku (např. maranta). V každém plodolistu je jediné vajíčko. Čnělka je tenká a dlouhá, zakončená nálevkovitou bliznou. Plodem je pouzdrosečná tobolka nebo výjimečně bobule. U rodu Thalia je plod suchý a nepukavý.[1][2][3][4]
Detail pulvinu a křídlatého řapíku Maranta subterranea
Rozšíření
Čeleď marantovité zahrnuje přes 550 druhů ve 28 rodech. Největší rody jsou kalatea (Calathea, asi 300 druhů), Monotagma (37), Ischnosiphon (35) a maranta (Maranta, 25 druhů). Čeleď je rozšířena v tropech celého světa s výjimkou Austrálie. Největší počet druhů (asi 80 %) roste v tropické Americe. Z ostatních oblastí rostou zejména v tropické západní Africe a jihovýchodní Asii. V Americe čeleď okrajově přesahuje i do teplých oblastí mírného pásu.[1][3] V Severní Americe se vyskytují pouze 2 původní druhy rodu klunice (Thalia), a to na jihovýchodě USA. Thalia dealbata je endemit této oblasti a jediný zástupce marantovitých, který se nevyskytuje v tropech. Thalia geniculata má naopak široký areál rozšíření sahající od Floridy po Argentinu, vyskytuje se také v západní Africe.[5][6]
Marantovité nejčastěji rostou v podrostu tropických pralesů a na mokřinách v nadmořských výškách do 1000 metrů. Většina druhů vyhledává světliny v pralese, vzniklé např. pádem stromu. Pouze malý díl druhů roste skutečně v přítmí pralesa.[3]
Ekologické interakce
Listy marantovitých jsou schopny se natáčet ke zdroji světla a maximálně tak využít sluneční svit v podrostu tropických pralesů. Umožňuje to ztlustlina na konci řapíku, tzv. pulvinus. Květy jsou opylovány včelami (zejména z tribu Euglossini), v tropické Americe je navštěvují i kolibříci.[3]
U marantovitých byl popsán složitý, aktivní mechanismus opylování. Zahnutá čnělka je v květu zaháknutá za kápovitou patyčinku, při aktivaci tohoto mechanismu opylovačem se čnělka pružně stáčí směrem dolů, seškrábne pyl z těla opylovače a zároveň jej popráší vlastním pylem, který je uskladněn v drobné dutince na bázi čnělky. Při pozorování květů Thalia geniculata bylo zjištěno, že včely spouštějí nástražný mechanismus vždy, kolibříci asi v polovině případů a motýli vůbec. Semena kalátejí mají míšek a jsou vyhledávána a šířena mravenci. Výrazně modrá semena některých druhů jsou pravděpodobně šířena ptáky.[3][4]
Zástupci
- donax (Donax)
- kalátea (Calathea)
- klunice (Thalia)
- ktenante (Ctenanthe)
- maranta (Maranta)
- mězaruška (Phrynium)
- stromante (Stromanthe)[7]
Význam
Maranta třtinovitá (Maranta arundinacea) je v tropech běžně pěstována pro oddenky z nichž se získává jedlý škrob. Pochází z tropické Ameriky, pěstuje se však i v jiných oblastech tropů. Oddenky jsou po tepelné úpravě poživatelné. Hlízy kalátey jedlé (Calathea allouia) domorodci v tropické Americe používají podobně jako brambory. Ve Střední Americe také domorodci jedí mladá květenství některých druhů kalátejí, listy jsou používány k balení jídla, k vyplétání a jako krytina na střechy. Ze spodní strany rozměrných listů Calathea lutea je získáván vosk. Duté stonky některých druhů Ischnosiphon slouží amazonským Indiánům jako pomůcka ke šňupání. Z rozštípnutých stonků Ischnosiphon arouma se pletou koše.[3][8]
Různé druhy zejména z rodů kalátea a maranta jsou pěstovány jako pokojové rostliny s atraktivním olistěním.[9] V českých botanických zahradách se lze setkat zejména s různými druhy kalátejí a marant, řidčeji jsou pěstovány rody ktenante (Ctenanthe), Pleiostachya, Stromanthe, Pleiostachya aj.[10] Obzvláště nápadně kvete Calathea crotalifera.
- (c) I, KENPEI, CC-BY-SA-3.0
Calathea burle-marxii 'Ice Blue'
Seznam rodů
Afrocalathea, Calathea (včetně Thymocarpus), Ctenanthe, Donax, Halopegia, Haumania, Hylaeanthe, Hypselodelphys, Indianthus, Ischnosiphon, Koernickanthe, Maranta, Marantochloa (vč. Ataenidia), Megaphrynium, Monophyllanthe, Monotagma, Myrosma, Phrynium (vč. Cominsia, Monophrynium, Phacelophrynium), Pleiostachya, Sanblasia, Saranthe, Sarcophrynium, Schumannianthus, Stachyphrynium, Stromanthe, Thalia, Thaumatococcus, Trachyphrynium[1][11]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Marantaceae [online]. [cit. 2009-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-21. (anglicky)
- ↑ a b c d e f SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)
- ↑ a b JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky)
- ↑ KENNEDY, Helen. Flora of North America: Marantaceae [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WU, Delin; KENNEDY, Helen. Flora of China: Marantaceae [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. (česky)
- ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. (česky)
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu marantovité na Wikimedia Commons
- Taxon Marantaceae ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 4.0
Detail of flower of Calathea crotalifera, Teplice Botanical Garden, Czech Republic
Autor: Noblevmy at ml.wikipedia, Licence: CC BY 2.5
കൂവക്കിഴങ്ങ് കിളച്ചെടുത്തശേഷം വൃത്തിയാക്കുന്നു.
Bánh tẻ (made in Mỹ Đức, Hà Tây province, Việt Nam) with leaf wrappers (Phrynium placentarium leaf).
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0
The patterned leaves of Puma Panga at Jatun Sacha gardens, Ecuador.
Maranta grown under flourescents, you can also see Adiantum pedatum (right) and Adiantum capillus-veneris (left). Own work.
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 4.0
Flowering Monotagma secundum, Rio Tabaro, Venezuela
Autor: Mokkie, Licence: CC BY-SA 3.0
Ctenanthe oppenheimiana "Tricolor". Common name: never never plant.
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions
Identifier: gardenersmonthly2930phil (find matches)
Title: The Gardener's monthly and horticulturist
Year: 1876 (1870s)
Authors:
Subjects: Gardening
Publisher: Philadelphia, Pa. : Charles H. Marot
Contributing Library: UMass Amherst Libraries
Digitizing Sponsor: Boston Library Consortium Member Libraries
View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.
Text Appearing Before Image:
but the blooms in thespring are more numerous and larger. (Until last year, when we had a specimen fromthe same source, we had never seen it in flower.The flowers, though belonging to a West IndianLeguminosas, are not papilionaceous, but would betaken by the mere lover of flowers, for a smallrhododendron. Indeed, at some little distance onemight imagine it to be a head of RhododendronCatawbiense. Rare flowers are not always beauti-ful, but the great beauty of this flower has addi-tional attractions, from the fact that the plant sorarely blossoms. Sir William Hooker, noticing a rare chance tosee it bloom in England, observed that the planthad a fashion of raising its leaflets, so as to coverthe flowers at certain periods of the day. It wouldbe interesting to know from Mr. Miller whether ithas the same odd behavior in America.—Ed. G. M.) NEW OR RARE PLANTS. Phrynium variegatum,—This has been intro-duced to the notice of cultivators by Messrs. James 14 THE GARDENERS MONTHLY (January,
Text Appearing After Image:
Veitch & Sons, of Chelsea, London. It is an ele-gant stove plant allied to Maranta and Calathea.The leaves have erect foot-stalks about a foot high, Phrynium variegatum. with spreading blades of oblong-lanceolate form,6 to 9 inches long, and 2 to 4 inches broad. Theyare bright pale green beautifully variegated virith l888. AND HORTICULTURIST. cream white, the variegation being extremely ( The dwarf compact habit of the plant, its elegantdiversified, in some leaves the whole area being I contour and cheerful aspect, render it a most valu-white, in others only one-half, in others again it is able addition to the decorative resources of theconfined to the interspaces between two or three of stove. First-class certificate from the Royal Hor-the nerves, while in others it is reduced to a few j ticultural Society, September 7, 1886, under thestripes. 1 name of Phrynium jucundum. Fruit and Vegetable Gardening. COMMUNICATIONS. FRUIT EATING.BY JOSIAH W. LEEDS. Knowing how beneficial good r
Note About Images
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 4.0
Flowers of Ischnosiphon obliquus, Rio Tabaro, Venezuela
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0
Also known as Bajao in its range from Costa Rica to Venezuela. Botanical Gardens of Bogota.
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Calathea crotalifera (flowers and leaves). Location: Maui, Enchanting Gardens of Kula
Autor: Alex Popovkin, Bahia, Brazil, Licence: CC BY 2.0
Maranta subterranea J.M.A.Braga
Autor: Raffi Kojian, Licence: CC BY-SA 3.0
This photo is from Gardenology.org and is available under CC-BY-SA 3.0 license. If you use it, please include attribution to Gardenology.org, with a link if the media allows it. If the name is missing, click here.
(c) I, KENPEI, CC-BY-SA-3.0
- Scientific name
- Calathea burle-marxii