Maratonský běh

Maratonský běh neboli maraton je běžecký závod na vzdálenost 42,195 km, druhá nejdelší atletická disciplína na programu olympijských her. Slovo maraton se též obecně používá pro označení dlouhých a vytrvalostně náročných akcí sportovního i jiného charakteru.

Vznik maratonu – legenda a skutečnost

Název a délka trati se odvozují z legendy o řeckém běžci jménem Feidippidés (někteří uvádí jméno Diomedón), který po bitvě u Marathónu, datované historiky na 12. září 490 př. n. l., údajně nesl zprávu o vítězství Athéňanů nad Peršany z Marathónu do Athén a tam se slovy „Νενικήκαμεν“ – „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel.

Historik Hérodotos, který žil v 5. století př. n. l., tedy nedlouho po marathónské bitvě, však tuto událost s marathónským běžcem vůbec nepřipomíná. Naopak se zmiňuje o výkonu běžce Feidippida, vyslaného nedlouho před rozhodujícím střetnutím z Athén do Sparty s prosbou o vojenskou pomoc. Do cíle, vzdáleného 1240 stadií (240 km), tehdy Feidippidés dorazil již následujícího dne, kdy přinesl obratem domů zprávu, že Sparťané nemohou z náboženských důvodů vyrazit na pomoc dříve, než za několik dní skončí svátky na počest boha Apollóna Karneia.

První písemná zmínka o poslovi z Marathónu do Athén se objevuje až na konci 1. století n. l. u Plútarcha, který připisuje běh do Athén muži jménem Thersippos nebo Euklés. O sto let později jmenuje Lúkianos jako marathónského běžce jistého Filippida. Protože se zdá velmi nepravděpodobné, že by téměř současník Hérodotos tak zajímavou epizodu ve svém díle pominul, lze předpokládat, že příběh o běžci z Marathónu do Athén si vytvořila až fantazie autorů žijících o několik století později. Ani historický Feidippidés však nezůstává zapomenut, od roku 1983 se na jeho počest každoročně v září koná Spartathlon, 246 km dlouhý závod z Athén do Sparty.

V 19. století, které bylo dobou romantického obdivu ke starověkému Řecku, byla mezi vzdělanci populární i pověst o maratonském běžci. Anglický básník Robert Browning ji například roku 1879 ztvárnil v básni Feidippidés. S myšlenkou uspořádání maratonského běhu přišel jako první francouzský filolog Michel Bréal, na něhož hluboce zapůsobila návštěva památných míst v Řecku. Seznámil s tímto nápadem svého přítele Pierra de Coubertina a ten jej v roce 1894 zavedl do programu připravovaných olympijských her. Po několika zkušebních kvalifikačních bězích se první maratonský závod uskutečnil v rámci programu I. olympijských her na přibližně původní trati z Marathónu do Athén 10. dubna 1896. Vítěz prvního Olympijského maratonu pořádaného 10. dubna 1896 (jednalo se pouze o závod mužů) byl Spyridon Luis, řecký nosič vody, jež dosáhl času 2 hodiny, 58 minut a 50 sekund. Maraton pořádaný na Letních olympijských hrách v roce 2004 se běžel na původní trati z Marathónu do Athén, se zakončením na Panathénském stadionu, dějišti Olympijských her v roce 1896.

První oficiální maraton na českém území byl pak uspořádán 25. října 1908 na trati Smíchov – Dobříš^[3]. Zúčastnilo se jej 6 závodníků.

K nejznámějším a největším maratonským běhům současné doby patří maraton v Bostonu, založený již v roce 1897, v New Yorku, v Chicagu, v Londýně a v Berlíně. V Česku je v současnosti nejznámější Pražský mezinárodní maraton, založený v roce 1995. Další maraton se však běhá v pražské Stromovce již od roku 1963. Na Slovensku je nejpopulárnější Mezinárodní maraton míru v Košicích, založený již v roce 1924, krátce po olympijských hrách v Paříži. Českou maratonskou legendou je Emil Zátopek, který vyhrál olympijský maraton v Helsinkách v roce 1952 v čase 2:23:03 (běžel jej tehdy poprvé v životě); v roce 1956 v Melbourne byl šestý. Naším nejlepším maratoncem v 21. století je Róbert Štefko – v roce 2004 v čase 2:12:35.

Ženský maraton

Ženský maraton se poprvé běžel v roce 1984 na Letních olympijských hrách v Los Angeles. Zvítězila Joana Benoitová z USA s časem 2 hodiny, 24 minut a 52 sekund.

Po dlouho dobu poté, co byl Olympijský maraton součástí Olympijských her, neexistovaly ženské závody na dlouhou trať. I když několik žen běhalo maratonskou vzdálenost, tak nebyly zařazeny do oficiálních výsledků. Marie-Louise Ledru byla první žena, která oficiálně absolvovala maraton, v roce 1918 dosáhla na čas 5 hodin a 40 minut^[4] a umístila se na 38. místě.^[5] Miroslava Bínová v Úpici září roku 1952 dokončila maratonskou vzdálenost v čase 4:35:00 v rámci ratibořického závodu.^[6][7] Arlen Pieperová byla první ženou, která oficiálně dokončila maraton v USA, když tuto trať zaběhla na Pikes Peak Maratonu v Manitou Springs v Coloradu v roce 1959.^[8][9] Kathrine Switzerová byla první ženou, která běžela Bostonský maraton se závodním číslem.^[10] I když prošla vstupním procesem, po odhalení chyby byla obviněna za hrubé porušení pravidel a byla stíhána.^[11] Bobbi Gibb jako první v roce 1966 uběhla celý Bostonský maraton a později byla prohlášena organizátory za vítěze v ženské kategorii v tomto roce, stejně jako v roce 1967 a 1968.^[12]

Stalo se tradicí, že mužský olympijský maraton je poslední událostí atletického rozvrhu a běží se poslední den olympijských her.^[13] V poslední době jsou za maraton udělovány medaile během závěrečného ceremoniálu (včetně roku 2012 a 2016). Po mnoho let maratonský běh končil uvnitř olympijského stadionu; nicméně na Letních olympijských hrách v roce 2012 startoval a končil na ulici The Mall v Londýně a na Letních olympijských hrách v roce 2016 na Sambódromo, místě pro pozorování karnevalů.

Současné rekordy

Muži
Rekord	Čas (min)	Atlet	Stát	Město	Datum rekordu
Světový rekord	2:00:35	Kelvin Kiptum	Keňa Keňa	Chicago	8. 10. 2023
Olympijský rekord	2:06:32	Samuel Wanjiru	Keňa Keňa	Peking	24. 8. 2008
Rekord MS	2:05:37	Tamirat Tola	Etiopie Etiopie	Eugene	17.7. 2022
Český rekord	2:11:57	Karel David	Česko Česko	Hamburk	3. 5. 1993

Ženy
Rekord	Čas (min)	Atletka	Stát	Město	Datum rekordu
Světový rekord	2:11:53	Tigist Assefaová	Etiopie Etiopie	Berlín	24. 9. 2023
Olympijský rekord	2:23:07	Tiki Gelanaová	Etiopie Etiopie	Londýn	5. 8. 2012
Rekord MS	2:18:11	Gotytom Gebreslaseová	Etiopie Etiopie	Eugene	18.7. 2022
Český rekord	2:25:36	Moira Stewartová[14]	Česko Česko	Valencie	3. 12. 2023

Současné rekordy podle kontinentů

Rekord	Kategorie	Výkon (hod.)	Atlet	Stát	Město	Datum
Afrika	Muži	2:00:35	Kelvin Kiptum	Keňa Keňa	Chicago	8. 10. 2023
	Ženy	2:14:04	Brigid Kosgeiová	Keňa Keňa	Chicago	13. 10. 2019
Asie	Muži	2:04:43	El Hassan Abbassi	Bahrajn Bahrajn	Valencie	2. 12. 2018
	Ženy	2:19:12	Mizuki Nogučiová	Japonsko Japonsko	Berlín	25. 9. 2005
Evropa	Muži	2:03:36	Bašír Abdi	Belgie Belgie	Rotterdam	24. 10. 2021
	Ženy	2:15:25	Paula Radcliffová	Spojené království Spojené království	Londýn	13. 4. 2003
Severní a střední Amerika	Muži	2:05:38	Khalid Khannouchi	USA USA	Londýn	14. 4. 2002
	Ženy	2:19:12	Keira D'Amatová	USA USA	Houston	16. 1. 2022
Oceánie	Muži	2:07:51	Robert de Castella	Austrálie Austrálie	Boston	21. 4. 1986
	Ženy	2:22:36	Benita Willisová	Austrálie Austrálie	Chicago	22. 10. 2006
Jižní Amerika	Muži	2:04:51	Daniel Do Nascimento	Brazílie Brazílie	Soul	17. 4. 2022
	Ženy	2:25:57	Gladys Tajedaová	Peru Peru	Sevilla	20. 2. 2022
Muži na iaaf.org Ženy na iaaf.org

Světové rekordy a nejlepší světové časy

Vzhledem k tomu, že soutěže v maratonském běhu se konají za velmi proměnlivých podmínek na otevřené silnici místo na standardní atletické dráze, dlouhá léta nebyly v této disciplíně evidovány světové rekordy, ale pouze nejlepší světové výkony. Teprve od 1. ledna 2004 eviduje Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) nejlepší výkony na silnici v maratonu, půlmaratonu i chůzi jako světové rekordy.

Dne 6. května 2017 zaběhl keňský vytrvalec Eliud Kipchoge maratonskou distanci za rekordních 2:00:25 hodiny, šlo ale o neregulérní závod ve speciálních podmínkách, který se uskutečnil na závodním okruhu Formule 1 v Monze. Čas tedy nemůže být uznán jako světový rekord.^[15]

Kipchoge zopakoval tento pokus 12. října 2019, kdy skutečně zaběhl ve Vídni (hlavní alej v Prátru) jako první v historii maraton pod dvě hodiny (časem 1:59:40,2 hod.). Protože se však jednalo o speciální akci (před běžcem jelo doprovodné vozidlo přesně určeným tempem 2:50 na kilometr a pomáhalo mu 41 vodičů), nejedná se o oficiální světový rekord.^[16]

Délka maratonského běhu

Přestože původní vzdálenost z bojiště u Marathónu do Athén byla asi 38 km, byla na olympijských hrách v Athénách Mezinárodním olympijským výborem stanovena na rovných 39 km. Délka maratonu nebyla původně standardizována a měnila se podle vytyčené cesty.

Roku 1908 byla délka olympijského maratonu v Londýně vytyčena od startu u terasy Windsorského zámku do cíle před královskou lóží na Olympijském stadionu (aby královská rodina mohla pozorovat vítěze olympijského maratonu), čímž byla trať prodloužena na 42,195 km (26,2 mil neboli 46 145 yardů). Přestože na dalších dvou olympijských hrách v letech 1912 a 1920 byla stanovena jiná délka maratonského běhu, od olympiády v roce 1924 v Paříži se ustálila délka maratonu právě na délce londýnské trati, tedy 42,195 km.

Statistiky

Výkonnostní milníky - zlepšování cílového času

Muži:

• Poprvé pod 2:40 hod. 2:38:17 hod. Harry Green, Spojené království, 1913
• Poprvé pod 2:30 hod. 2:29:02 hod. Albert Michelsen, USA, 1925
• Poprvé pod 2:20 hod. 2:18:41 hod. James Peters, Spojené království, 1953
• Poprvé pod 2:10 hod. 2:09:37 hod. Derek Clayton, Austrálie, 1967
• Poprvé pod 2:09 hod. 2:08:34 hod. Derek Clayton, Austrálie, 1969
• Poprvé pod 2:08 hod. 2:07:12 hod. Carlos Lopes, Portugalsko, 1985
• Poprvé pod 2:07 hod. 2:06:50 hod. Belayneh Dinsamo, Etiopie, 1988
• Poprvé pod 2:06 hod. 2:05:42 hod. Khalid Khannouchi, Maroko, 1999
• Poprvé pod 2:05 hod. 2:04:55 hod. Paul Tergat, Keňa, 2003
• Poprvé pod 2:04 hod. 2:03:59 hod. Haile Gebrselassie, Etiopie, 2008
• Poprvé pod 2:03 hod. 2:02:57 hod. Dennis Kimetto, Keňa, 2014
• Poprvé pod 2:02 hod. 2:01:39 hod. Eliud Kipchoge, Keňa, 2018
• Poprvé pod 2:01 hod. 2:00:35 hod. Kelvin Kiptum, Keňa, 2023

Ženy:

• Poprvé pod 3:00 hod. 2:55:22 hod. Elizabeth Bonner, USA, 1971
• Poprvé pod 2:30 hod. 2:27:33 hod. Grete Waitzová, Norsko, 1979
• Poprvé pod 2:25 hod. 2:22:43 hod. Joan Benoitová, USA, 1983
• Poprvé pod 2:20 hod. 2:19:46 hod. Naoko Takahašiová, Japonsko, 2001
• Poprvé pod 2:19 hod. 2:18:47 hod. Catherine Ndereba, Keňa, 2001
• Poprvé pod 2:18 hod. 2:17:18 hod. Paula Radcliffová, Spojené království, 2002
• Poprvé pod 2:16 hod. 2:15:25 hod. Paula Radcliffová, Spojené království, 2003
• poprvé pod 2:15 hod. 2:14:04 hod. Brigid Kosgeiová, Keňa, 2019

Předpokládá se, že za příznivých podmínek by se během příštích zhruba 30 let mohli muži – maratonci dostat i pod hranici 2 hodin. Ženy by zároveň mohly atakovat hranici 2:10 hod.

Nejúspěšnější maratonci

Dvě olympijská vítězství:

• Abebe Bikila (Etiopie), OH 1960 a OH 1964
• Waldemar Cierpinski (NDR), OH 1976 a OH 1980

Dva tituly mistra světa:

• Abel Antón (Španělsko), MS 1997 a MS 1999

Olympijské vítězství a titul mistra/mistryně světa

• Rosa Motaová (Portugalsko) MS 1987 a OH 1988
• Gezahegne Abera (Etiopie) OH 2000 a MS 2001

Olympijští medailisté

Maratonský běh je na programu LOH již od prvních her v roce 1896. Byl součástí i neoficiálních her v roce 1906. Ženy běhají maraton na olympijských hrách až od LOH 1984.

Medailisté mistrovství světa

Maraton se na MS běhá hned od prvního MS v roce 1983 v kategoriích mužů i žen.

Vývoj světového rekordu – maratón

Muži
Čas	Jméno	Místo	Datum
2:55:18	John Hayes	Londýn	24. července 1908
2:52:45	Roy Fowler	New York	1909
2:46:52	James Clark	New York	12. února 1909
2:46:04	Albert Raine	New York	12. prosince 1909
2:42:31	Fred Barett	Londýn	15. prosince 1909
2:38:16	Harry Green	Londýn	12. května 1913
2:36:06	Alexis Ahlgren	Londýn	31. května 1913
2:32:35	Hannes Kolehmainen	Antverpy	22. srpna 1920
2:29:01	Albert Michelsen	Port Chester	12. října 1925
2:27:49	Fusašige Suzuki	Tokio	31. května 1935
2:26:44	Jasuo Ikenaka	Tokio	3. dubna 1935
2:26:42	Son Ki-džung	Tokio	3. listopadu 1935
2:25:39	Yun Bok Suh	Boston	19. dubna 1947
2:20:42	James Peters	Cheswick	14. června 1952
2:18:40	James Peters	Cheswick	13. června 1953
2:18:34	James Peters	Turku	4. října 1953
2:17:39	James Peters	Cheswick	26. června 1954
2:15:17	Sergej Popov	Stockholm	24. srpna 1958
2:15:16	Abebe Bikila	Řím	10. září 1960
2:15:15	Toru Terasawa	Beppu	17. února 1963
2:14:28	Leonard Edelen	Cheswick	15. června 1963
2:13:55	Basil Heatley	Cheswick	13. června 1964
2:12:11	Abebe Bikila	Tokio	21. října 1964
2:12:00	Mono Šigemacu	Cheswick	12. června 1965
2:09:36	Derek Clayton	Fukuoka	3. prosince 1967
2:08:34	Derek Clayton	Antverpy	30. května 1969
2:08:18	Robert de Castella	Fukuoka	6. prosince 1981
2:08:05	Steve Jones	Chicago	21. října 1984
2:07:12	Carlos Lopes	Rotterdam	20. dubna 1985
2:06:50	Belayne Dinsamo	Rotterdam	17. dubna 1988
2:06:05	Ronaldo de Costa	Berlín	20. září 1998
2:05:42	Khalid Khannouchi	Chicago	24. října 1999
2:05:38	Khalid Khannouchi	Londýn	14. dubna 2002
2:04:55	Paul Tergat	Berlín	28. září 2003
2:04:26	Haile Gebrselassie	Berlín	30. září 2007
2:03:59	Haile Gebrselassie	Berlín	28. září 2008
2:03:38	Patrick Makau	Berlín	25. září 2011
2:03:23	Wilson Kipsang	Berlín	29. září 2013
2:02:57	Dennis Kimetto	Berlín	28. září 2014
2:01:39	Eliud Kipchoge	Berlín	26. září 2018
2:01:09	Eliud Kipchoge	Berlín	25. září 2022
2:00:35	Kelvin Kiptum	Chicago	8. října 2023[17]

Ženy
Čas	Jméno	Místo	Datum
3:40:22	Violet Piercy	Chiswick	3. října 1926
3:37:07	Merry Lepper	Culver City	16. prosince 1963
3:27:45	Dale Greig	Ryde	23. května 1964
3:19:33	Mildred Sampson	Auckland	21. července 1964
3:15:22	Maureen Wilton	Toronto	6. května 1967
3:07:26	Anni Pede-Erdkamp	Waldniel	16. září 1967
3:02:53	Caroline Walker	Seaside	28. února 1970
3:01:42	Elizabeth Bonner	Filadelfie	9. května 1971
3:00:35	Sara Mae Berman	Brockton	30. května 1971
2:55:22	Elizabeth Bonner	New York	19. září 1971
2:49:40	Cheryl Bridges	Culver City	5. prosince 1971
2:46:36	Michiko Gorman	Culver City	2. prosince 1973
2:46:24	Chantal Langlacé	Neuf Brisach	27. října 1974
2:43:54	Jacqueline Hansen	Culver City	1. prosince 1974
2:42:42	Liane Winter	Boston	21. dubna 1975
2:40:15	Christa Vahlensieck	Dülmen	3. května 1975
2:38:19	Jacqueline Hansen	Eugene	12. října 1975
2:35:15	Chantal Langlacé	Oyarzun	1. května 1977
2:34:47	Christa Vahlensieck	Berlín	10. září 1977
2:32:29	Grete Waitzová	New York	22. října 1978
2:27:32	Grete Waitzová	New York	21. října 1979
2:25:41	Grete Waitzová	New York	26. října 1980
2:25:28	Grete Waitzová	Londýn	17. dubna 1983
2:22:43	Joan Benoitová	Boston	18. dubna 1983
2:21:06	Ingrid Kristiansenová	Londýn	21. října 1985
2:20:47	Tegla Loroupeová	Rotterdam	19. dubna 1998
2:20:43	Tegla Loroupeová	Berlín	26. září 1999
2:19:46	Naoko Takahašiová	Berlín	30. září 2001
2:18:47	Catherine Ndereba	Chicago	7. října 2001
2:17:18	Paula Radcliffová	Chicago	13. října 2002
2:15:25	Paula Radcliffová	Londýn	13. dubna 2003
2:14:04	Brigid Kosgeiová	Chicago	13. října 2019
2:11:53	Tigst Assefaová	Berlín	24. září 2023

Nejstarší pokořitelé maratonu

Nejstarším maratoncem je britský občan indického původu Fauja Singh (*1. dubna 1911). Jako první stoletý maratonec na světě běžel na podzim 2011 Toronto Waterfront Marathon, a to v čase 8:11:06.^[18] S běháním začal v 89 letech, je vegetarián. Důležité je podle něj vyhýbat se stresu, špatně naladěným lidem a být vděčný za všechno, co máte.^[19]

Nejstarší ženou v cíli maratonu se stala v roce 2010 Američanka Gladys Burrillová (*1918). V 92 letech zvládla Honolulu Marathon v čase 9:53:16. S maratony začala v 86 letech.^[20]

Nejstarším Čechem, který uběhl maraton, je umělecký kurátor Jiří Soukup z Hradce Králové, který v listopadu 2014 absolvoval maraton ve věku 87 let. Dosáhl času 8:12:10.^[21]

Zdravotní problémy maratonců

Úspěšné absolvování maratonského běhu vyžaduje vydání velkého množství energie, které běžci přijímají prostřednictvím potravin bohatých na sacharidy. Ty se ukládají ve formě glykogenu, sloužícího jako pohotový zdroj energie při běhu. Po jejich vyčerpání se pak stávají zdrojem energie bílkoviny (proteiny) a lipidy (tuky), jejichž spalování je však mnohem náročnější na přísun kyslíku (mají nižší respirační kvocient). Tento okamžik nastává většinou kolem 30. km běhu. V této chvíli pocítí většina běžců prudce zvýšenou únavu, popisovanou jako náraz do zdi. Proto je velmi důležité pravidelným tréninkem získat schopnost absorbování co největšího množství glykogenu.

Dalším nebezpečím je stav hyponatremie, který se vyznačuje kriticky nízkou hladinou sodíku v krvi při nadměrném množství vypité vody během závodu (někdy může hrozit až smrt). Takto kritický stav se řeší neprodlenou nitrožilní aplikací silného solného roztoku. Proto není vhodné při závodě pít nadměrné množství vody – lépe je o něco méně pít a během závodu požívat malá množství soli [1].

Zajímavosti

• Současný světový rekord má hodnotu 2:00:35 hod, což znamená průměrnou rychlost během celého závodu 20,99 km/h (5,832 m/s). Každých 10 km trati tak rekordman Kelvin Kiptum^[22] zvládl výrazně pod 29 minut (přesně 28:34,6 min) a například každou "patnáctistovku" – kterých musel uběhnout "v kuse" přes 28 – zvládl za 4:17,2 min, což je výrazně lepší výkon, než jaký podává většina desetibojařů na jediné.^[23] Kelvin Kiptum se měl pokoušet o regulérní prolomení hranice 2 hodin, zemřel však při tragické automobilové nehodě u keňského Kaptagatu v únoru roku 2024.^[24]

• Mezi ženami znamená světový rekord 2:11:53 hod. průměrnou rychlost 19,19 km/h (5,332 m/s). Na každých 10 kilometrů pak připadá statistický průměrný mezičas 31:15,3 min., na 1500 metrů pak 4:41,3 min.

• Vůbec nejdelšího času na maratonské trati dosáhl Japonec Šizó Kanaguri. 14. července 1912 odstartoval k olympijskému závodu ve Stockholmu. Po absolvování více než poloviny trati v úmorném vedru poprosil jednoho z diváků o pití. Onen muž mu nabídl nejen sklenici džusu, ale i odpočinek ve svém domě. Kanaguri už dále nepokračoval a dokonce u svého hostitele přespal. Teprve roku 1967 se ve věku 76 let do Švédska vrátil, aby závod dokončil. Docílil tak celkového času 54 let, 8 měsíců, 6 dní, 8 hodin, 32 minut a 20,3 sekundy.

• Etiopský běžec Abebe Bikila vyhrál maratónský běh jakožto první běžec v historii na dvou po sobě následujících olympiádách, navíc své první olympijské vítězství v roce 1960 v Římě absolvoval bez bot, tj. naboso.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marathon na anglické Wikipedii.

Související články

• Chicagský maraton
• Newyorský maraton
• Pařížský maraton
• lehká atletika
• jogging
• kondiční běh
• orientační běh
• půlmaraton
• seznam maratonů
• ultramaraton
• cyklomaraton
• vodácký maraton

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu maratonský běh na Wikimedia Commons
• Téma Maraton ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo maraton ve Wikislovníku

(česky)

• Archiv D: Maratón. Dokument z roku 1990 o olympijské historii této běžecké disciplíny. ČT Sport 30. 9. 2023. 44 min.
• www.runczech.com – Stránky seriálu běžeckých závodů v ČR
• www.atletika.cz – Český atletický svaz
• www.behej.com – behej.com – běh a vše, co s ním souvisí
• www.SvetBehu.cz – web o běhání zaměřený zejména na dlouhé, maratonské i ultramaratonské běhy

(anglicky)

• www.aims-association.org Archivováno 11. 10. 2016 na Wayback Machine. – Association of International Marathons and Road Races (AIMS), anglicky
• www.marathonguide.com – Marathons, Running Directory and Community, anglicky
• www.marathon42k.eu – Marathons Calendar - European Marathons under one roof, anglicky
• Vizualizace maratonské trati na Letních olympijských hrách 2016 v Riu.
• https://www.sport-fitness-advisor.com/marathon-training.html – Marathon training (obsáhlý článek s radami, jak natrénovat na maraton)