Marc Garneau
| Marc Joseph Jean-Pierre Garneau | |
|---|---|
 Marc Garneau před letem STS-97 roku 2000 | |
| Astronaut NRC/CSA | |
| Státní příslušnost |  Kanada |
| Datum narození | 23. února 1949 (73 let) |
| Místo narození | Québec, provincie Québec, Kanada |
| Předchozí zaměstnání | inženýr vojenského námořnictva |
| Čas ve vesmíru | 29 dní, 2 hodiny a 0 minut |
| Kosmonaut od | prosinec 1983 |
| Mise | STS-41-G, STS-77, STS-97/ISS |
| Znaky misí |    |
| Kosmonaut do | únor 2001 |
| Pozdější zaměstnání | poslanec dolní sněmovny kanadského parlamentu (zvolen 2008, 2011), ministr dopravy (zvolen 2015) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marc Joseph Jean-Pierre Garneau (* 23. února 1949 Québec, provincie Québec) je kanadský ministr dopravy a politik reprezentující v parlamentu Kanady Liberální stranu. Původním povoláním byl inženýr vojenského námořnictva, roku 1983 se stal jedním z kanadských astronautů. Absolvoval tři kosmické lety na palubě amerických raketoplánů Space Shuttle – roku 1984 se stal prvním Kanaďanem ve vesmíru při letu STS-41-G, kosmický let si zopakoval roku 1996 a 2000 (mise STS-77 a STS-97). Po odchodu z oddílu kosmonautů stál v letech 2001–2005 v čele Kanadské kosmické agentury. Poté se dal na politickou dráhu v řadách Liberální strany. Roku 2006 neúspěšně kandidoval do kanadského parlamentu, zvolen byl v letech 2008 a 2011, po volbách 2011 stanul v čele liberálních poslanců v dolní komoře parlamentu. Od 4. listopadu 2015 je kanadským Ministrem dopravy.
Život
Mládí, voják
Marc Garneau po střední škole absolvoval bakalářské studium na Royal Military College v Kingstonu, které dokončil roku 1970. Ve studiu pokračoval na Imperial College of Science and Technology v Londýně, zde roku 1973 obhájil doktorát.[1] Následující rok vstoupil do Kanadského královského námořnictva. V letech 1974–1976 byl důstojníkem pro zbraňové systémy na torpédoborci Algonquin, poté sloužil ve školních a technických útvarech kanadského námořnictva, naposled se zabýval vývojem vybavení pro námořní komunikaci a elektronickou válku.[2]
Kosmonaut
Roku 1983 se přihlásil do prvního kanadského náboru astronautů, prošel všemi koly výběru a od 5. prosince 1983 patřil mezi úspěšnou šestici.[1] Oddíl astronautů byl začleněn pod Národní výzkumnou radu (NRC, National Research Council), od roku 1989 funguje v rámci Kanadské kosmické agentury (CSA, Canadian Space Agency). Od února 1984 se připravoval v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu na roli specialisty pro užitečné zatížení v misi STS-41-G.[1]
K letu STS-41-G odstartoval na palubě raketoplánu Challenger 5. října 1984. ve funkci specialisty pro užitečné zatížení. Let byl věnován především dálkovému průzkumu Země a vypuštění družice ERBS. Challenger přistál 13. října, let trval 8 dní, 5 hodin a 24 minut.[3]
Mezi lety pracoval v různých funkcích v Johnsonově středisku NASA v Houstonu, roku 1989 formálně odešel z kanadského námořnictva.[2] V letech 1992–1993 společně s astronauty 14. náboru NASA absolvoval výcvik letového specialisty raketoplánů.[1]
Podruhé se na oběžnou dráhu Země dostal roku 1996 při letu STS-77. Raketoplán Endeavour k němu vzlétl 19. května 1996, přistál 29. května po 10 dnech a 39 minutách. Během letu astronauti vypustili družici Spartan 207-IAE a věnovali se různým experimentům v laboratoři Spacehab.[4]
V srpnu 1998 byl potřetí zařazen do posádky raketoplánu, tentokrát na misi STS-97 Endeavouru. Cílem letu bylo dovezení 17 tun konstrukcí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), a sice dílu P6 hlavního nosníku stanice, panelů solárních článků a radiátorů chladicího systému S4/S6. Na montážní práce potřebovali astronauti tři výstupy do vesmíru. Mise proběhla ve dnech 30. listopadu – 11. prosince 2000.[5]
Manažer, politik
Nedlouho po třetím letu, v únoru 2001, Garneau odešel z oddílu kosmonautů, současně byl jmenován výkonným místopředsedou Kanadské kosmické agentury (CSA). V listopadu 2001 postoupil na místo jejího předsedy.[2] V letech 2003–2008 současně zastával post kancléře Carletonské univerzity (Carleton University).
V čele CSA stál do listopadu 2005, kdy odešel, aby se mohl věnovat volební kampani.[2] V kanadských volbách do federálního parlamentu v lednu 2006 totiž kandidoval za Liberální stranu v obvodu Vaudreuil-Soulanges. Roku 2006 neuspěl, nicméně při následujících volbách v říjnu 2008 v obvodu Westmount—Ville-Marie zvítězil s vysokým náskokem a v květnu 2011 dosáhl těsného znovuzvolení. Od roku 2008 je pomocníkem vůdce Liberální strany pro Québec, po volbách 2011 stanul v čele poslanců Liberální strany v dolní komoře parlamentu.[6] Po volbách v roce 2015 se stal Ministrem dopravy ve vládě Justina Thrudeau.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2007-5-14 [cit. 2012-03-29]. Kapitola Marc Joseph Jean-Pierre Garneau. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d Canadian Space Agency. Biography of Marc Garneau [online]. Quebec, Canada: rev. 2006-08-18 [cit. 2012-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-10. (anglicky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1997-7-11 [cit. 2012-02-09]. Kapitola STS-41-G. [Dále jen Holub]. Dostupné online.
- ↑ Holub. Rev. 1997-8-27 [cit. 2012-02-09]. Kapitola STS-77.
- ↑ Holub. Rev. 2001-2-5 [cit. 2012-02-09]. Kapitola STS-97.
- ↑ Parliament of Canada, House of Commons. GARNEAU, Marc, C.C., C.D., B.Sc., Ph.D., F.C.A.S.I. [online]. Ottawa: [cit. 2012-02-09]. Marc Garneau na webu kanadského parlamentu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-09. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marc Garneau na Wikimedia Commons - Parliament of Canada, House of Commons. GARNEAU, Marc, C.C., C.D., B.Sc., Ph.D., F.C.A.S.I. [online]. Ottawa: [cit. 2012-02-09]. Marc Garneau na webu kanadského parlamentu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-09. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Astronaut Marc Garneau, Canadian Space Agency mission specialist. He has flown on STS-41-G, STS-77, and STS-97.
Emblem of Nasa's STS-77 mission.
This is the crew insignia for STS-97, which will deliver, assemble, and activate the U.S. electrical power system on board the International Space Station (ISS). The electrical power system, which is built into a 47-foot integrated truss structure known as P6, consists of solar arrays, radiators, batteries, and electronics. P6 will be attached to the Station using the Shuttle's robotic arm in coordination with spacewalking crewmembers that will make the final connections. The spacewalkers will then prepare P6 for the subsequent deployments of the large solar arrays and radiator, which are critical steps in the activation of the electrical power system. The 120-foot solar arrays will provide the power necessary for the first ISS crews to live and work in the U.S. segment.
The crew patch depicts the Space Shuttle docked to ISS in low Earth orbit after the activation of the P6 electrical power system. Gold and silver are used to highlight the portion of ISS that will be installed by the STS-97 crew. The Sun, central to the design, is the source of energy for ISS.