Marcel-Marie Dubois
| Jeho Excelence Marcel-Marie Dubois | |
|---|---|
| Arcibiskup besançonský | |
 (c) Roman Catholic Diocese of Besançon, CC BY-SA 4.0 Arcibiskup Dubois | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | besançonská |
| Metropole | Besançon |
| Arcidiecéze | besançonská |
| Sídlo | Besançon |
| Období služby | 1921 - 1966 |
| Předchůdce | Maurice-Louis Dubourg |
| Nástupce | Marc-Armand Lallier |
| Heslo | „Notre Dame Toujours Et Nos Credidimus Caritati“ |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 18. května 1921 |
| Biskupské svěcení | 7. října 1948 světitel Georges Grente 1. spolusvětitel Jean-Joseph-Léonce Villepelet 2. spolusvětitel Maurice-Paul-Jules Rousseau |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 16. května 1896 |
| Místo narození | Le Mans,  Francie |
| Datum úmrtí | 12. července 1967 (ve věku 71 let) |
| Místo úmrtí | Le Mans, Francie |
| Národnost | francouzská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marcel-Marie Joseph Henri Paul Dubois (16. května 1896, Le Mans – 12. července 1967, Le Mans) byl francouzský římskokatolický duchovní, arcibiskup besançonský. Před jmenováním do Besançonu, zastával úřad biskupa rodezsko-vabreského.[1][2]
Život
Marcel-Marie se narodil v roce 1896 v Le Mans v departementu Sarthe jako jediné dítě v katolické rodině. V roce 1913 se přihlásil do kněžského semináře. Své rozhodnutí vysvětlil svou dlouhodobou touhou stát se knězem. Roku 1915 přišel povolávací rozkaz, a Marcel-Marie musel narukovat a zúčastnit se bojů první světové války. V roce 1917 byl vážně zraněn kulkou. Pro svou odvahu byl vyznamenán válečným křížem. Do semináře se vrátil v roce 1919. V květnu 1921 přijal kněžské svěcení a svou primiční mši svatou sloužil ve výroční den svého křtu. V roce 1932 byl pasován na rytíře čestné legie. V roce 1939 se vrátil do bojů, tentokrát druhé světové války v hodnosti kapitána.
V červenci 1948 byl papežem Piem XII. jmenován biskupem rodezské diecéze a svěcení přijal v říjnu téhož roku. V červnu roku 1954 byl papežem Piem XII. jmenován arcibiskupem v Besançonu. Na úřad rezignoval 2. července 1966 a ještě týž den byl jmenován papežem Janem XXIII. titulárním arcibiskupem ze Synnady v Mauretánii. Během své biskupské služby se stal hlavním světitelem tří biskupů (François Marty, Georges Jacquot, Maurice Pourchet). Zúčastnil se jako koncilní otec druhého vatikánského koncilu. Zemřel ve věku 71 let jako emeritní arcibiskup Besançonský v roce 1967.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcel-Marie Dubois na francouzské Wikipedii.
- ↑ Marcel-Marie Dubois [online]. fr-academic.com/ [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b Marcel-Marie Dubois (2) [online]. fr.freejournal.info [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcel-Marie Dubois na Wikimedia Commons - Marcel-Marie Dubois na Catholic hiearchy (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
(c) Roman Catholic Diocese of Besançon, CC BY-SA 4.0
French Archbishop Marcel-Marie Dubois (1896-1967)
(c) Roman Catholic Diocese of Besançon, CC BY-SA 4.0
During Second Council of Vatican, archbishop Marcel-Marie Dubois talking with cardinal Achille Liénart.
Autor: Barsupilami1512, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of French archbishop Marcel-Marie Dubois (1896-1967), bishop of Rodez (1948-1954) then archbishop of Besançon (1954-1966).