Marcel Desailly

Marcel Desailly
Marcel Desailly (2011)
(c) Football.ua, CC BY-SA 3.0
Marcel Desailly (2011)
Osobní informace
Celé jménoMarcel Desailly (Odonkey Abbey)
Datum narození7. září 1968 (54 let)
Místo narozeníAccra, Ghana Ghana
Výška183 cm
Hmotnost83 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Poziceobránce, defenzivní záložník
Mládežnické kluby*
1972–1986Francie FC Nantes
Profesionální kluby*
RokyKlubZáp. (góly)
1986–1992
1992–1993
1993–1998
1998–2004
2004–2005
2005
Francie FC Nantes
Francie Olympique de Marseille
Itálie AC Milán
Anglie Chelsea FC
Katar Al-Gharafa SC
Katar Qatar SC
167 (5)
57 (2)
164 (7)
191 (6)
28 (15)
7 (0)
Reprezentace**
RokyReprezentaceZáp. (góly)
1993–2004Francie Francie116 (3)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Zlatá medaileMS 1998Francie
Mistrovství Evropy ve fotbale
Bronzová medaileME 1996Francie
Zlatá medaileME 2000Francie
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile1992/1993Olympique de Marseille
Zlatá medaile1993/1994AC Milán
Stříbrná medaile1994/1995AC Milán
Superpohár UEFA
Zlatá medaile1994AC Milán
Zlatá medaile1998Chelsea FC
Konfederační pohár FIFA
Zlatá medaile2001Francie
Zlatá medaile2003Francie
Anglický superpohár
Zlatá medaile2000Chelsea FC
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile1993/1994AC Milán
Zlatá medaile1995/1996AC Milán
Další informace
Webwww.marcel-desailly.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k konec kariéry
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k konec kariéry
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcel Desailly (*7. září 1968, Accra, Ghana)[1] je bývalý francouzský fotbalový obránce či defenzivní záložník a reprezentant ghanského původu. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[2]

Za francouzský národní tým odehrál celkem 116 zápasů a vstřelil 3 góly.[3]

Klubová kariéra

Ve 14 letech začal hrát juniorský fotbal za Nantes a v 17 letech se prvně objevil na soupisce rezervního týmu.[4] Na konci srpna 1986 si odbyl debut za A-mužstvo při porážce 0:1 proti Bordeaux,[5] Nantes se v tomto období mohlo opírat o hráče, jakým byl například Jorge Burruchaga, mistr světa s Argentinou.[6] Hrál také po boku dalšího mladého talentovaného Francouze Didiera Deschampse.[6] Proti AC Turín 17. září 1986 zaznamenal první start na evropské scéně v Poháru UEFA.[7] Jeho výkony si vysloužily pozornost Marseille a Monaka, v roce 1992 zamířil do Marseille, kde se znovu setkal s Deschampsem. Desailly si postupem času vybojoval místo v základní sestavě, v obranné čtveřici zaujal místo vedle zkušeného Basile Boliho z Pobřeží slonoviny.[4]

V ročníku 1992/93 získalo Marseille pátý titul v řadě a dosáhlo finále Ligy mistrů. Desailly ve finále proti AC Milán uhlídal soupeřova hvězdného útočníka Marca van Bastena a Marseille díky brance Boliho vyhrálo nad italským mužstvem 1:0.[5]

Zatímco se přístavní klub začal potýkat s následky úplatkářské aféry klubového majitele Bernarda Tapieho, Desailly byl na cestě do AC Milán, který v něm viděl vhodnou náhradu jednak za zraněného Zvonimira Bobana, jednak za stárnoucího Franka Rijkaarda, který se vrátil do Ajaxu.[4][5] Za Rossoneri v lize debutoval 21. listopadu 1993 při výhře 2:1 nad Neapolí.[5] První gól za milánský klub vsítil v lednu 1994 v zápase proti Reggianě.[5] Trenér Fabio Capello jej uplatnil jako defenzivního záložníka před takřka neprostupnou obrannou čveřicí Mauro Tassotti, Franco Baresi, Alessandro Costacurta a Paolo Maldini. Italská skvadra získala Scudetto (mistrovský titul) a přidala i triumf v Lize mistrů. Desailly si po roce zahrál další evropské finále, tentokrát proti Barceloně Johana Cruijffa. AC Milán zvítězil 4:0 a Desailly pojistil vedení čtvrtou brankou, stal se tak vůbec prvním hráčem v novodobé Lize mistrů, který tuto evropskou soutěž vyhrál dvakrát.[8] V ročníku 1994/95 si zahrál opět ve finále Ligy mistrů, ale AC Milán nedokázal obhájit, Ajaxu totiž podlehl 0:1.[7] Desaillyho kontroverzní „karate“ zákrok na Jariho Litmanena zůstal rozhodčím nepotrestán, k velké nevoli kouče Ajaxu Louise van Gaala.[9]

Začátkem června 1998 se 29letý Desailly přemístil do Londýna, kde se upsal Chelsea. Ta za něj milánskému AC zaplatila částku 4,6 milionů liber.[10] Trenér Gianluca Vialli měl mistrovské ambice, avšak Chelsea skončila v ročníku 1998/99 třetí.

Reprezentační kariéra

První zápas za francouzskou reprezentaci odehrál 22. srpna 1993 proti Švédsku v rámci kvalifikace na MS 1994.[3][5] V listopadu 1993 byl u domácí prohry s Bulharskem, Francie se na mistrovství světa neprobojovala.

Přestupy

Statistika

KlubSezónaDomácí ligaDomácí poháryKontinentální poháryCelkem
ZápasyGólyZápasyGólyZápasyGólyZápasyGóly
FC Nantes1986/871301020160
1987/881101000120
1988/893614000401
1989/903113000391
1990/913414000381
1991/923221000332
Olympique de Marseille1992/9331130101442
19931600000160
AC Milán19942111062283
1994/9522110100331
1995/963221070402
1996/972913050371
1997/983308000410
Chelsea FC1998/993106071441
1999/0023140160431
2000/013423010382
2001/0224111020371
2002/033121010332
2003/041502080250
Al-Gharafa SC2004/052815??????
Qatar SC200570??????
Celkem5393258075467237

Úspěchy

Klubové

Reprezentační

Reference

  1. Know a player of African origin?, bbc.co.uk, citováno 14. 8. 2013 (anglicky)
  2. Pele's list of the greatest, BBC Sport, cit. 27. 5. 2013 (anglicky)
  3. a b José Luis Pierrend. Marcel Desailly - Century of International Appearances [online]. RSSSF, rev. 2004-07-07 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c LIWEWE, Ponga. Marcel Desailly talks the AC Milan years, World Cup glory, and having Duncan Ferguson tackle you. These Football Times [online]. 2019-12-04 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e f Desailly, France’s serene strongman. FIFA.com [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-24. (anglicky) 
  6. a b BOYLAND, Patrick. Deschamps, Desailly and dominance at Nantes. These Football Times [online]. 2015-04-30 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b HAISMA, Marcel. Marcel Desailly - Matches in European Cups [online]. RSSSF, rev. 2008-07-31 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. DIAMOND, Harry. Rating the 10 players to have won the Champions League with two different clubs. thefootballfaithful.com [online]. 2020-03-12 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. DOWNES, John. Louis van Gaal suggests 1995 Champions League final karate kick is behind subdued touchline behaviour at Manchester United. Daily Mail [online]. 2016-01-18 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Desailly signs for Chelsea. Irish Times [online]. 1998-06-10 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce