Marcel Ophüls

Marcel Ophüls
Narození1. listopadu 1927 (95 let)
Frankfurt nad Mohanem
Alma materOccidental College
Povolánífilmový režisér, scenárista, herec a filmový scenárista
RodičeMax Ophüls a Hilde Wall
OceněníGrimmeho cena (1972)
Cena Petera Weisse (1992)
rytíř Řádu čestné legie
MacArthurova cena
komandér Řádu umění a literatury
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marcel Ophüls (* 1. listopadu 1927 Frankfurt nad Mohanem) je francouzský režisér dokumentárních filmů německého původu.

Je synem filmaře Maxe Ophülse.[1] V roce 1933 jeho rodina emigrovala před Hitlerem do Paříže a v roce 1938 získala francouzské občanství. V letech 1941 až 1950 pobývali v USA, kde Marcel sloužil v americké armádě a studoval na Kalifornské univerzité v Berkeley. Po návratu do Evropy se stal asistentem režisérů Juliena Duviviera a Anatole Litvaka, psal také scénáře a hrál epizodní role. Jako režisér debutoval v roce 1962 jednou z epizod povídkového filmu Láska ve dvaceti letech. V roce 1963 natočil podle předlohy Charlese Williamse komedii Banánová slupka, v níž hráli hlavní role Jean-Paul Belmondo a Jeanne Moreau.

Mezinárodní proslulost mu přinesly dokumentární filmy, v nichž se zabývá druhou světovou válkou a jejím dopadem na evropskou politiku. Natočil filmy Mnichov aneb Mír pro naši dobu o událostech září 1938, Lítost a soucit o životě v okupované Francii, Paměť spravedlnosti o Norimberském procesu a Hotel Konečná stanice o ukrývání válečného zločince Klause Barbieho.[2] Ve filmu Listopadové dny zobrazil pád Berlínské zdi.

V roce 1988 byl za Hotel Konečná stanice oceněn Oscarem pro nejlepší dokument. V roce 2012 získal Řád umění a literatury. V roce 2015 mu byla udělena Kamera Berlinale. Vyšla o něm kniha Marcel Ophüls – Söldner des Dokumentarfilms.

Reference

Externí odkazy