Marcellus II.

Jeho Svatost
Marcel II.
222. papež
Papež Marcellus II. (Marcel II.)
Papež Marcellus II. (Marcel II.)
Církevřímskokatolická
Zvolení9. dubna 1555
Uveden do úřadu10. dubna 1555 (intronizace)
Pontifikát skončil1. května 1555
PředchůdceJulius III.
NástupcePavel IV.
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1535
Biskupské svěcení10. dubna 1555
světitel Giovanni Pietro Carafa
1. spolusvětitel Jean du Bellay
2. spolusvětitel Rodolfo Pio
Kardinálská kreace19. prosince 1539
Titulkardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • administrátor v Nicastro (jm: 27.8.1539–1540)
  • biskup v Reggio Emilia (jm: 24.9.1540–1544)
  • kardinál-kněz římské baziliky St. Croce in Gerusalemme (ins: 5.11.1540-9.4.1555)
  • biskup diecéze Gubbio(jm: 29.2.1544-9.4.1555)
Zúčastnil se
Osobní údaje
Rodné jménoMarcello Cervini degli Spannochi
Datum narození6. května 1501
Místo narozeníMontefano, Papežský stát Papežský stát
Datum úmrtí1. května 1555
(ve věku 53 let)
Místo úmrtíŘím, Papežský stát Papežský stát
Místo pohřbeníGrotte Vaticane
Seznam papežů nosících jméno Marcel
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcellus II. (Marcel II.) (vlastním jménem Marcello Cervini degli Spannochi) (6. května 1501, Montefano – 1. května 1555, Řím) byl papežem v roce 1555. Aktivně se zúčastnil Tridentského koncilu a jako papež se pokusil reformovat církev a napravit světský životní styl mnoha duchovních.

Život

Marcello Cervini se narodil roku 1501 v Montefanu. Papež Pavel III. ho jmenoval kardinálem. Jako papežský legát se zúčastnil Tridentského koncilu.[1] 9. dubna 1555 byl zvolen papežem a 10. dubna korunován. Po volbě nezměnil své jméno a do dějin vstoupil se jménem Marcellus II.[2] Byl doposud posledním papežem, který si ponechal své původní křestní jméno jako jméno papežské.

Pontifikát

Brzy po zvolení papežem zakázal pořádání nejrůznějších oslav a jiných zábav. Byl tvrdým odpůrcem nepotismu, jeho příbuzní nesměli do Říma ani jezdit. Korunovaci si přál bez zbytečných výloh, peníze na ni určené věnoval chudým. Během velikonočního týdne chodil sloužit mše pěšky.[3]

1. května 1555 zemřel. Pohřben byl ve vatikánských katakombách (ve Svatopetrském chrámu) v prosté rakvi.[3][4] Po jeho smrti se stalo zvykem, že se o velikonoční neděli zpívala mše Missa Papae Marcelli pro šest hlasů, kterou složil Giovanni Pierluigi da Palestrina.

Odkazy

Reference

  1. ↑ GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0457-0. S. 170–171. [Dále jen Gelmi. Papežové.]. 
  2. ↑ RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 80-7207-574-8. S. 500. [dále jen Rendina. Příběhy papežů.]. 
  3. ↑ a b Rendina. Příběhy papežů, str. 500
  4. ↑ Gelmi. Papežové, str. 173

Literatura

  • KOWALSKI, Jan Wierusz. Encyklopedie papežství. Praha: [s.n.], 1994. 
  • RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 80-7207-574-8. 
  • GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II. Praha: Mladá fronta, 1994. 326 s. ISBN 80-7207-574-8. 
  • MAXWELL-STUART, P. G. Papežové : Život a vláda : Od Sv. Petra k Janu Pavlu II. Praha: Svoboda, 1998. ISBN 80-902300-3-2. 

Související články

Externí odkazy

Papež
Předchůdce:
Julius III.		1555
Marcellus II.		Nástupce:
Pavel IV.

Média použitá na této stránce

C o a Marcello II.svg
Autor: Odejea, Licence: CC BY-SA 3.0
Armoiries du pape Marcel II : d'azur au cerf couché sur une plaine de sinople accompagné de neufs épis de blé d'or disposés en éventail

Source du blasonnement : http://www.araldicavaticana.com/pmarcello02.htm

Figure utilisée :
Flag of the Papal States (pre 1808).svg
Flag of the Papal States before 1808.
Emblem of the Papacy SE.svg
Emblem of the Papacy: Triple Tiara and Keys
Pope Marcellus II.PNG
Pope Marcellus II